Gingivitis

Z WikiSkript

(přesměrováno z Gingivitida)

Gingivitis, neboli zánět dásní, je onemocnění gingivy. Přestože se gingivitida v základu projevuje podobně u dětí i dospělých (zánět, zarudnutí, otok a krvácení dásní způsobené plakem), existují mezi nimi určité rozdíly a specifika. [1]

Projevy gingivitidy[upravit | editovat zdroj]

Mezi běžné projevy patří Symptom ikona.svg zarudnutí, Symptom ikona.svg zduření, krvácení po sondování sulku, exsudace (zvýšený tok sulkulární tekutiny) a ulcerace. Dále se může objevit zvýšení sondovatelné hloubky bez ztráty attachmentu, což se označuje jako nepravý chobot.

Zánět dásní[upravit | editovat zdroj]

Prvotním projevem gingivitidy je zánět. Dásně jsou v důsledku zánětu zarudlé a edematózní. Zánět vede k postupnému narůstání objemu gingivy, které se nejdříve projevuje zvětšením a zaoblováním interdentálních papil. Postupně mizí dolíčkování (stipling) a dásně se vyhlazují. Vznikají nepravé parodontální choboty.

Krvácivost gingivy[upravit | editovat zdroj]

Dalším typickým příznakem zánětu je podnětová krvácivost. Gingiva krvácí například při čištění zubů nebo při jídle. Podle intenzity krvácení lze usuzovat na míru zánětu (hodnoceno pomocí PBI – papilla bleeding index).

Vznik vředů[upravit | editovat zdroj]

ANUG

V některých případech mohou na vrcholu interdentálních papil vznikat vředy, dochází k rozpadu tkáně a v extrémním případě až k úplnému vymizení papily (ANUG – akutní nekroticko-ulcerózní gingivitida). Může vznikat takzvaná invertovaná papila, která je propadlá v opačném směru. Vředovité změny gingivy mohou naznačovat některá závažná onemocnění, jako jsou leukémie nebo AIDS.

Hyperplazie gingivy[upravit | editovat zdroj]

Gingivitida (zuby před a po scalingu)

V některých případech dochází v gingivě k hromadění vazivové tkáně, což vede k ještě většímu nárůstu objemu gingivy a tím i ke zvýrazňování parodontálních chobotů.

Rozdělení gingivitidy dle etiologie[upravit | editovat zdroj]

Gingivitida se dělí podle příčiny vzniku na:

  • Plakem indukovaná gingivitida: Jedná se o čistě plakem indukovanou gingivitidu.
  • Plakem podmíněná gingivitida modifikovaná celkovými faktory:
    • Endokrinní faktory: Sem patří například gingivitida v pubertě (př. juvenilní hyperplastická gingivitida), těhotenská gingivitida a gingivitida při diabetes mellitus.
    • Celková onemocnění: Příkladem je gingivitida při leukemii.
    • Léky modulovaná gingivitida: Tato forma zahrnuje gingivitidu při hormonální antikoncepci a polékovou hyperplazii gingivy (způsobenou Cyklosporinem A, hydantoináty, blokátory Ca2+ kanálů) s následným zánětem.[2]

Rozdělení gingivitidy dle průběhu[upravit | editovat zdroj]

Akutní gingivitis[upravit | editovat zdroj]

Akutní gingivitis je charakterizována akutním zánětem gingivy se zarudnutím, zduřením a exsudací. Její příčiny zahrnují mechanické a termické vlivy, stejně jako perzistující bakteriální povlaky.

Chronická gingivitis[upravit | editovat zdroj]

Chronická gingivitis má dlouhodobý klinický průběh. Její projevy jsou omezeny na gingivu, což zahrnuje krvácení a hyperplastické zduření. Nedochází ke ztrátě attachmentu a kost neubývá, ale sulkus může být prohlouben v chobot. Zánětlivě podmíněné hyperplazie vedou k tvorbě pseudochobotů. Příčinou jsou mikroorganismy zubního plaku, což je označováno jako „špinavá“ gingivitida. Z mikrobiologického hlediska převládají G+ tyčky a koky nad G− bakteriemi, přičemž fakultativně anaerobní bakterie převládají nad čistě anaerobními.

Specifické typy gingivitidy[upravit | editovat zdroj]

Plakem indukovaná gingivitida[upravit | editovat zdroj]

Tento typ zánětu je indukován bakteriemi zubního plaku. Může být lokalizovaná nebo generalizovaná forma a může postihovat celou gingivu nebo jen interdentální papily. Typický je chronický průběh.

Histologicky
Je přítomen kulatobuněčný infiltrát, avšak nedochází k rozrušení alveolární kosti ani kompakty.
Prognóza
Neléčená plakem indukovaná gingivitida může přejít v parodontitidu (přestup zánětu na alveolární kost). Léčená forma je plně reverzibilní.
Terapie
  • Chronická forma: Klíčová je důkladná hygiena a odstranění retenčních míst pro plak (zubní kámen, převislé výplně, nevyhovující protetické práce).
  • Akutní forma: Doporučují se šetrné výplachy peroxidem vodíku a po zklidnění se postupuje jako u chronické formy.

Gingivitis gravidarum (těhotenská gingivitida)[upravit | editovat zdroj]

Těhotenská gingivitida je spojena se zvýšeným množstvím estrogenu a progesteronu v sulkulární tekutině, zvýšenou reaktivitou gingivální tkáně a bakteriální invazí. Dochází ke zvýšení cévní permeability, edémům a syntéze prostaglandinů a jiných mediátorů zánětu. Typické je spontánní krvácení gingivy (hlavně od 2. trimestru) a hyperplazie gingivy (epulis gravidarum). Množství plaku není zvýšeno, mění se však jeho složení.

Terapie
Terapie je stejná jako u plakem indukované gingivitidy.

Pubertální gingivitis[upravit | editovat zdroj]

Pubertální gingivitis je spojena s hormonální dysbalancí, často v kombinaci se špatnou hygienou a nadměrným dýcháním ústy. Nejvyšší výskyt je kolem 15 let a výraznější změny se pozorují u dívek.[3] Klinické projevy jsou podobné jako u těhotenské gingivitidy.

Terapie
Terapie je stejná jako u plakem indukované gingivitidy.

Gingivitis intermenstrualis, menstrualis a climacterica[upravit | editovat zdroj]

Tyto typy gingivitidy jsou důsledkem změny (poklesu) hladiny estrogenů, což vede ke snížení keratinizace buněk a ztrátě přirozeného krytu ze zrohovatělých buněk.

Terapie
Terapie je stejná jako u plakem indukované gingivitidy.

Gingivitis vyvolaná kontraceptivy (pilulková)[upravit | editovat zdroj]

Tato forma gingivitidy je podobná těhotenské gingivitidě a vyskytuje se při užívání preparátů s vysokým obsahem progesteronu.

Terapie
Terapie je stejná jako u plakem indukované gingivitidy.

Gingivitida u dětí[upravit | editovat zdroj]

U dětí je zdaleka nejčastější gingivitida kolem 10. roku u dívek a kolem 13. roku u chlapců. [4] Nejobvyklejší parodontopatií u dětí je zánět marginální gingivy. Dentogingivální připojení obvykle nebývá postiženo. Nejčastěji je postižen frontální úsek horní i dolní čelisti. Supragingivální zubní plak se u dětí zpravidla nachází v sousedství velkých slinných žláz. U dětí s dočasným chrupem je gingivitida neobvyklá. Subgingivální plak je řídkým nálezem.

Etiologie gingivitidy u dětí[upravit | editovat zdroj]

U dětí je běžným důvodem gingivitida způsobená prořezáváním stálého chrupu (gingivitis eruptiva). Příčinou je kumulace zubního plaku a traumatizace dásně. Dalšími příčinami mohou být ortodontické vady, kariézní léze, zubní výplně či ortodontické aparáty, kde taktéž dochází k traumatizaci dásně. V neposlední řadě mohou být záněty gingivy u dětí způsobeny nadměrným dýcháním ústy nebo jako součást infekcí horních cest dýchacích. Vzniku tohoto onemocnění napomáhá také hormonální dysbalance v pubertě.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. PARI , A. et al.. Gingival Diseases in Childhood – A Review [online]. J Clin Diagn Res, ©2014. [cit. 2014 Oct 20;8(10):ZE01–ZE04.]. <https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4253289/>.
  2. POLENÍK, Pavel. Onemocnění gingivy [online]. Česká parodontologická společnost (FN Plzeň), ©1999. [cit. 2011-09-12]. <https://www.fnplzen.cz/kliniky/stom/klasifikace.htm>.
  3. MAZÁNEK, Jiří a URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  4. GRIFFEN, Ann. Gingivitis and periodontitis in children and adolescents [online]. UpToDate, ©2024. [cit. 21. 7. 2025]. <https://www.uptodate.com/contents/gingivitis-and-periodontitis-in-children-and-adolescents?search=gingivitis&source=search_result&selectedTitle=2~67&usage_type=default&display_rank=2#H5>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.


  • FIALOVÁ, Sylvia a Květoslava NOVÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z pedostomatologie. 2. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004. ISBN 8024408945.