Konkomitantní a paralytický strabismus

Z WikiSkript
Strabismus
Strabismus
Strabismus u dítěte způsobený retinoblastomem
Strabismus u dítěte způsobený retinoblastomem
Rizikové faktory Downův syndrom, Edwardsův syndrom, DMO
Klasifikace a odkazy
MKN-10 H49, H50
MeSH ID D013285
OMIM 185100
MedlinePlus 001004
Medscape 1198876

Strabismus nastává, když osy vidění obou očí nesměřují současně k fixovanému bodu. Reakcí CNS na šilhání a jím způsobenou diplopii jsou adaptační mechanismy. Zpočátku pozorujeme supresi – reverzibilní stav, kdy je potlačen zrakový vjem postiženého oka. Trvalým a progredujícím stavem potlačení zrakového vjemu nastává amblyopie (tupozrakost).

Dělení strabismu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Podle etiologie:
    • konkomitantní strabismus
    • paralytický strabismus
  2. Podle směru:
    • esotropie (strabismus convergens) – postižené oko směřuje mediálně
    • exotropie (strabismus divergens) – postižené oko směřuje laterálně
    • hypertropie (strabismus sursumvergens) – postižené oko směřuje kraniálně
    • hypotropie (strabismus deosumvergens) – postižené oko směřuje kaudálně

Konkomitantní strabismus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • úhel šilhání je stejný ve všech pohledových směrech a motilita očí není porušena
  • výskyt výhradně v dětském věku (incidence přibližně 5,3–7,4 % dětí), nejčastěji vzniká do 2. roku života

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Porucha ve vývoji senzomotorických mechanismů, narušení vývoje binokulárního vidění.

  • nekorigované refrakční vady
  • insuficience fúze (oči s rozdílnou dioptrickou vadou)
  • jednostranné postižení zrakové ostrosti (oční vady – vrozená katarakta, chronické choroby sítnice apod.)
  • anomálie ve tvaru a velikosti orbity
  • poruchy CNS (perinatální léze, encefalitida, prematurita, cerebrální trauma)

Jednotky konkomitantního strabismu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Esotropie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • kongenitální a infantilní esotropie – vznik do 6 měsíců, malá refrakční vada, nystagmus, hypermetropie
  • získaná esotropie – nejčastější typ; objevuje se buď mezi 1.–3.rokem (jednostranné šilhání a velké riziko amblyopie) nebo mezi 4.–7.rokem
  • akomodativní, refrakční esotropie – hypermetropie kolem +4,0 až +7,0 D, nutná korekce brýlemi, která konvergenci spraví
  • abnormální akomodativní konvergence – forma akomodativního strabismu (způsobena poruchou rovnováhy mezi konvergencí a akomodací)
  • esotropia ex anopsia – šilhání následkem zhoršení zrakové funkce jednoho oka po úrazu nebo onemocnění

Exotropie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • bazální (konstantní) exotropie – dítě šilhá do blízka i do dálky
  • intermitentní exotropie – zjevné šilhání jen při pohledu do dálky
  • exotropia ex anopsia – šilhání následkem zhoršení zrakové funkce jednoho oka po úrazu nebo onemocnění
  • konsekutivní exotropie – šilhání po předchozí operaci strabismu

Vertikální strabismus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • primární dysfunkce dolních šikmých svalů – nadměrná aktivita šikmých svalů ve směru jejich činnosti
  • disociovaná vertikální deviace – stočení oka vzhůru ve směru jeho disociace

Paralytický strabismus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • úhel šilhání se mění v různých pohledových směrech a motilita očí je porušena
  • způsoben paralýzou nebo parézou okohybných svalů
  • vyskytuje se především v dospělém věku (u dětí asi 1 % všech strabismů)

Etiopatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinické znaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • omezení pohyblivosti oka ve směru činnosti svalu
  • úchylka se zvětšuje ve směru činnosti svalu
  • diplopie
  • kompenzační postavení hlavy (pacient nalezne takovou polohu hlavy, ve které je diplopie nejmenší)
  • hypofunkce/hyperfunkce ostatních okohybných svalů

Klasifikace okohybných poruch[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neurogenní poruchy motility[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • infranukleární poruchy – postižena periferní vlákna hlavových nervů
  • nukleární poruchy – postižení jader hlavových nervů III, IV, VI
  • supranukleární poruchy – narušení paramediánní ponto-retikulární formace
  • internukleární poruchy – postižení nervových vláken spojujících dvě mozková jádra

Myogenní poruchy motility[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinický obraz obrn hlavových nervů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Okohybné poruchy/PGS/diagnostika.

Obrna n. abducens[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • n. abducens inervuje m. rectus bulbi lateralis (externus)
  • při obrně je omezen pohyb postiženého oka temporálním směrem
  • primární postavení oka: oko je stočeno směrem dovnitř a při abdukci se zvětšuje úhel šilhání
  • kompenzační postavení hlavy: obličej je stočen ve směru činnosti postiženého svalu, ale obě oči jsou stočeny opačným směrem

Obrna n. oculomotorius[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • n. oculomotorius inervuje mm. recti (kromě m. rectus lateralis) a m. obliquus bulbi inferior
  • obrna může být částečná nebo úplná (poškozeny také m. ciliaris a m. sphincter pupilae)
  • primární postavení: oko v divergentním postavení a lehce stočeno dolů, nápadný pokles víčka (obrna zvedače víčka)

Obrna n. trochlearis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • n. trochlearis inervuje m. obliquus bulbi superior
  • primární postavení: oko stočeno nahoru
  • kompenzační postavení hlavy: hlava skloněna ke zdravé straně
  • Bielschowského test: při pasivním náklonu hlavy pacienta k postižené straně se oko s obrnou výrazně uchyluje směrem vzhůru


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.