Virová meningitida

Z WikiSkript

(přesměrováno z Meningitida virová)


Virová meningitida je nejběžnější virovou infekcí CNS spolu se zánětem měkkých mozkových obalů (leptomeningy). Aseptická meningitis zahrnuje vedle virové i jiné formy meningitidy, kde kultivace neodhalí původce. Výskyt virové meningitidy je obtížné sledovat, avšak udává se, že postihuje asi 1 ze 3000 pacientů s virózou.[1]

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastější původce patří

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Virový patogen se může do CNS dostat 2 způsoby: hematogenně (nejčastěji) a neurogenně (typické pro herpesviry)[1];

  • V období jara postihuje mladé pacienty virus příušnic, parotitidu může komplikovat meningitida, možnost reziduální poruchy sluchu;
  • mononukleózu vyvolává EBV, postihuje mladistvé, může ji komplikovat serózní meningitis, v krevním obraze monocytóza, zvýšená únava trvá několik měsíců !;
  • enterovirové infekce (způsobené ECHO viry) bývají u mladistvých sezónně v létě a na podzim, šíří se fekálně-orální cestou, promořují hlavně dětskou populaci do jednoho roku, častější je v nižších sociálních skupinách;
  • viry Coxsackie působí C–virózy s krutými bolestmi svalů;
  • HSV 2 odpovídá za 5 % virových meningitid, ¼ těchto nemocných má primární genitální infekci;[2]
  • lymfocytární choriomeningitis se šíří vzdušnou cestou z výkalů hlodavců;
  • na infekci HIV myslíme u vysoce rizikových skupin, HIV protilátky se objeví za 1–3 měsíce[2] od začátku nemoci.
Schéma průběhu onemocnění klíšťovou encefalitidou

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • 1) Prodromální fáze (chřipková) – teplota, bolest svalů a v krku, průjmy, exantém, únava a malátnost; trvá 3–7 dní
  • fáze latence – 2–5 dnů prakticky bez obtíží
  • 2) Fáze neuroinfekcefotofóbie, cefalea, nauzeazvracení, závrať, meningeální příznaky, spavost;
  • uzdravení obvykle do 2 týdnů;
  • některé případy mohou proběhnout asmyptomaticky nebo pouze první fází.

Patologicko-anatomický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Zánět působí edém, překrvení mening a jejich infiltraci lymfocyty;
  • zasáhne i povrch mozku (míchy).

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Subakutní nástup odlišuje skupinu klinicky závažných meningitid;
  • tuberkulózní a mykotická meningitida, leptospiróza, sarkoidóza, karcinomatóza mening, částečně léčená bakteriální meningitida;
  • mírným, lehkým průběhem a spontánním uzdravením se akutní meningitidy liší od závažného průběhu a prognózy těchto subakututních a chronických meningitid.

Pomocná vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • Likvor z lumbální punkce: proteinocytologická asociace, převaha lymfocytů nad monocyty, lehká proteinorachie;
  • kultivace viru z: likvoru (při časném odběru), výtěru nosu, krku, stolice;
  • vzestup titru v sérologických testech v akutní fázi virózy oproti rekonvalescenci;
  • sedimentace obvykle normální, leukocytóza nanejvýš mírná;
  • průběh onemocnění mírný;
  • identifikace viru se nezdaří zhruba ve 20–40 %[2].

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Symptomatická a podpůrná s klidem a přísunem vitaminů;
  • acyclovir i.v. – při průkazu HSV 1. nebo 2. typu;
  • prognóza je vždy dobrá (sebelimitující onemocnění – "self-limited disease" s kompletní úzdravou za 7–10 dní[1]).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, c2009. ISBN 978-80-7262-644-1.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d VOKSHOOR, A a C WAN. https://emedicine.medscape.com/ [online]. ©2007. [cit. 2.7.2009]. <https://emedicine.medscape.com//article/1168529-overview>.
  2. a b c SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.