Mesylan dihydroergotoxinia
Mesylan dihydroergotoxinia (Dihydroergotoxini mesilas) je námelový alkaloid, sympatolytikum a vasodilatans. Můžeme ho též řadit k blokátorům alfa-adrenoreceptorů. Vyskytuje se například v přípravku Secatoxin Forte.
Tento alkaloid je agonistou dopaminu a antagonistou serotoninu. Nemá oxytocinové účinky na dělohu.
Využití dihydroergotoxini mesilas v minulosti
Mesylan dihydroergotoxinia je též látka s pleiotropním účinkem. Díky tomu byla v minulosti hojně užívaná k léčbě širokého spektra onemocnění, mezi které patří psychoorganický syndrom lehčího stupně, onemocnění periferních cév nebo organické nemoci.
Psychoorganický syndrom lehčího stupně ve stáří
Tento syndrom se projevuje zmateností, transitorní desorientací, nesociálním chováním, duševními depresemi a ztrátou sebekontroly.
Nemoci periferních cév
Mezi onemocnění periferních cév řadíme funkční poruchy periferního prokrvení (Raynaudův syndrom), akrocyanosu, erytrocyanosu, omrzliny, oznobeniny, periferní cévní spasmy neurogenního typu (např. při hemiparesách, diskopatiích) a Sudeckův syndrom.
Organické nemoci
K organickým nemocem řadíme thromboangiitis obliterans ( Bürgerova nemoc ), arteriosclerosis obliterans a diabetickou angiopatii. Tepenné spasmy vznikají při chorobách žilního původu, např. u thrombóz a thromboflebitid nebo varikózního syndromu.
Využití dihydroergotoxini mesilas
Dihydroergotoxini mesilas se používal například na poruchy prokrvení mozku. Poruchy prokrvení mozku můžeme dělit na funkční a organické. Mezi funkční patří migréna a jiné vasomotorické bolesti hlavy u hypertoniků. K organickým řadíme arteriosklerózu mozkových cév s projevy cerebrovaskulární insuficience, a to akutní i chronické (pokud není spojena s ischemickou chorobou srdeční).
Dále se využíval k léčbě hypertenze, a to v počátečním stadiu, kdy docházelo ke snížení zvýšeného tonu sympatiku a ke zmírnění sympatomimetických potíží (hlavně bolestí hlavy a závratí). V pozdějších stádiích se využíval ke zlepšení mozkové cirkulace. Mesylan dihydroergotoxinii byl také využíván na oční nemoci (některé poruchy prokrvení sítnice a cévnatky, retrobulbární neuritida), ORL nemoci (Meniérův syndrom, tinnitus, suché a atrofické záněty dýchacích cest), onemocnění z oblasti neurologie (vegetativní syndrom u osteochondrosy krční páteře, migréna při hypertenzi, profylaxe migrény).
Dalším využitím byla například porodnicko-gynekologická indikace (nekoordinovaná činnost porodní, porod v medikamentosní analgezii, poruchy vyprazdňování močového měchýře po porodu a po gynekologických operacích) nebo chirurgická indikace (prevence tromboembolických komplikací).
V roce 2013 vydal SÚKL omezení použití námelových alkaloidů kvůli závažným nežádoucím účinkům (možnost fibrózy a ergotismu). Oficiálně je tento přípravek doporučován v jediné indikaci, a to výhradně k léčbě akutní migrény.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
ŠVIHOVEC, DRSC., Prof. MUDr. Jan. Vademecum českých a slovenských farmaceutických přípravků 1992. 1. vydání. 1992. ISBN 80-85582-01-5.
Státní ústav pro kontrolu léčiv. Námelové alkaloidy - omezení použití [online]. [cit. 2019-01-27]. <https://www.sukl.cz/namelove-alkaloidy-omezeni-pouziti>.
