Příčina nemoci

Příčina nemoci (řec. aitiā – příčina; logos – věda) jinak také etipatogeneze či etiologie.

Etiopatogeneze je popis vzniku nemoci zahrnující jak její příčinu aetiologii, tak další procesy, které její vznik a rozvoj provázejí.
Faktor, který způsobí onemocnění, označujeme jako faktor etiologický – noxa či etiologické agens.

Rozlišujeme příčiny:

• vnitřní – endogenní,

• vnější – exogenní,

• nebo kombinované.

Exogenní příčiny

Exogenní příčiny nemoci mohou být fyzikální, chemické nebo biologické.

Fyzikální příčiny

Mezi fyzikální příčiny nemoci patří například vlivy mechanické, vliv teplotních změn, ionizujícího záření a elektrického proudu nebo také prudké změny atmosférického tlaku.

• Mechanické vlivy – způsobují úrazy nebo dekubity.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Úraz.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Dekubitus.

Omrzliny na rukou

• Teplotní změny – způsobují popáleniny nebo naopak omrzliny. Celkovým působením abnormální teploty na organismus vzniká hypotermie nebo přehřátí.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Popáleninový úraz.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Omrzliny.

• Ionizující záření – způsobuje například nemoc z ozáření.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Ionizující záření.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Nemoc z ozáření.

• Změny atmosférického tlaku – způsobují kesonovou nemoc nebo výškovou nemoc.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní horská nemoc.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Kesonová nemoc.

Chemické vlivy

• Chemické látky – jako jsou louhy, kyseliny nebo jedy (např. hadí).

 Podrobnější informace naleznete na stránce Požití kyselin a louhů.

• Toxický vliv léčiv na organismus – způsobuje například hepatotoxicitu, nefrotoxicitu, neurotoxicitu.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Toxicita, účinky nox.

Biologické vlivy

Do této skupiny patří veškeré viry, bakterie či parazité.

Endogenní příčiny

Endogenní příčina nemoci může plynout z genetické informace jedince, kdy se uplatňují nejrůznější mutace – například cystická fibróza nebo hemofilie.
Mohou též představovat náchylnost k onemocnění – predispozici, jako je například věk, pohlaví nebo rodinná zátěž.

Jiné typy rozdělení

Dále lze rozdělit příčiny nemoci na somatogenní, psychogenní a další.

• Somatogenní (somatická) onemocnění mají určitý organický podklad, jako je například zánět, tumor nebo vaskulární změny.
• Psychogenní (psychosomatická) onemocnění jsou taková, u kterých organický základ nenajdeme. Vzájemný vliv duševního a tělesného stavu je dobře znám a výrazné působení psychiky se ukázalo i u řady onemocnění. Nápadný je tento vztah například u průduškového astmatu, žaludečního vředu, ekzémů a zánětlivých chorob střev. Známé jsou např. astmatické záchvaty vyprovokované duševní zátěží. V léčbě se proto uplatňuje zejména psychoterapie.
  
  
  

• Iatrogenní (řec. iatros – lékař) onemocnění, jsou onemocnění zaviněné lékařem.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Iatrogenní poškození.

Pokud je příčina neznámá, označujeme stav jako idiopatický (esenciální, kryptogenní).

• Monofaktoriální onemocnění vzniká na podkladě jednoho etiologického faktoru.
• Onemocnění multifaktoriální je takové, k jehož vzniku je třeba současného působení více hlavních etiologických faktorů. Například faktor rodinné zátěže a faktor exogenní – časné ischemické choroby srdeční v rodinné anamnéze a kouření.
  
  

• Kongenitální onemocnění vyvolávají faktory, které působí prenatálně, jako jsou nejrůznější teratogeny.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Vrozené vývojové vady.

• Etiologické faktory působící postnatálně vyvolávají onemocnění získaná – akviziční (lat. acquīrere – získat).
  

Důležité tedy je, v kterém období etiologický faktor působil, nikoli kdy se nemoc začala projevovat klinicky.

Odkazy

Související články

• Mutageny a mutageneze
• Kancerogeneze
• Toxikologické informační středisko

Použitá literatura

• ŠEDÝ, Jiří. Kompendium stomatologie. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2016. ISBN 9788073875435..