Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/151. Otázka
| 151. Otázka | ||||
| Čichové a chuťové ústrojí a jejich dráhy, n. olfactorius | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
Čichová dráha
Čichová dráha je dvouneuronová nezkřížená dráha vedoucí čichové informace z n. olfactorius.
- 1. neuron – neuroepitelová čichová buňka epitelu concha nasalis sup. (pars olfactoria cavitatis nasi). Axony (fila olfactoria = nn. olfactorii) vycházejí přes lamina cribrosa ossis ethmoidalis do bulbus olfactorius (na spodině frontálního laloku) – tvoří primární čichové centrum →
- 2. neuron – mitrální buňka v bulbus olfactorius. Axony pokračují dále cestou tractus olfactorius do trigonum olfactorium. Dále se dráha větví na gyrus olfactorius medialis a lateralis. Vede bez přepojení v thalamu do spánkové kůry (temporální lalok)[1] – uncus gyri parahippocampalis, area entorhinalis (area 28), periamygdalární kůra, prepiriformní kůra. Dále vede do corpus amygdaloideum, hypothalamu, hippocampu a přes ncl. mediodorsales thalamu do orbitofrontální kůry (area 11, 12, 47).
Chuťová dráha
Chuťová dráha patří mezi tříneuronové aferentní dráhy. Vede specifické senzorické signály od chuťových buněk, které se nacházejí v chuťových pohárcích (caliculi gustatorii) jazyka, hltanu a patra.
Členění dráhy
- 1. neuron
- pseudounipolární buňky uložené v ganglion nervi facialis, glossopharyngeus et vagus (jejichž dendrity přicházejí do kontaktu s chuťovými buňkami)
- 2. neuron
- buňky nucleus gustatorius (část ncl. solitarius)
- 3. neuron
- buňky ncl. ventralis posteromedialis thalamu. Odtud jeho axony míří do insulární oblasti a area 43 mozkové kůry, což jsou terminální oblasti chutové dráhy
Obecně lze říci, že chuťová dráha převádí pět základních chuťových podmětů – chuť slanou, sladkou, hořkou, kyselou a umami (glutamátový vjem).
Nervus olfactorius
Nervus olfactorius (I. hlavový nerv, čichový nerv) je označován jako nepravý hlavový nerv, jedná se o párový soubor vláken bilaterálně tvořen axony čichových buněk pocházejících z pars olfactoria nosní sliznice. Vzniká jako výchlipka telencephala. Nemá jádra a nevětví se.
Průběh čichového nervu
Je tvořen bezmyelinovými centrálními výběžky (fila olfactoria) čichových buněk, které jsou uložené v regio olfactoria sliznice dutiny nosní. Vybíhající dendrity z čichových buněk jsou na koncích kulovitě rozšířené a z tohoto rozšíření vybíhá několik cilií do vrstvy hlenu na povrchu sliznice. Čichané látky rozpustné ve vodě, případně v hlenu se vážou na receptory na povrchu cilií. Tím dojde k podráždění a nervové impulzy jsou vedeny do čichového bulbu (bulbus olfactorius).
Výběžky čichových buněk vytváří pleteň, ze které vystupují nervi olfactorii. Ty prostupují otvůrky v lamina cribrosa ossis ethmoidalis a zanořují se do pravého a levého bulbus olfactorius. Uvnitř bulbu se větví a končí na dendritech mitrálních buněk. Mitrální buňky slouží k odvádění čichových signálů skrz čichovou dráhu do primární čichové korové oblasti (paleocortex, pyriformní kůra, entorinální kůra)
Poruchy čichového nervu
- Hyposmie – částečná ztráta čichu;
- anosmie – úplná ztráta čichu;
- hyperosmie – nadměrná citlivost;
- parosmie – kvalitativní porucha.
Reference
- ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
