Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/180. Otázka

			180. Otázka
			Čočka – stavba a fixace, akomodace
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Lens

Lens

Lens neboli čočka patří mezi refrakční struktury. Nachází se za pupilou v prostoru camera oculi posterior, který je vyplněn tekutinou (humor aquosus). Čočka je zavěšena na vnitřním obvodu řasnatého tělesa (corpus cilliare). Základní vlastností čočky je akomodace – schopnost měnit optickou mohutnost.

Čočka dospělého člověka:

průměr	9–10 mm
tloušťka	3,7–4,4 mm
optická mohutnost	10–17 dioptrií

Anatomie a histologie čočky

• Facies anterior lentis má sférické zakřivení.
• Facies posterior lentis má parabolické zakřivení.
• Equator lentis tvoří obvod čočky.
• Polus anterior je nejventrálnější bod čočky.
• Polus posterior je nejdorsálněkší bod čočky.
• Axis lentis je osa čočky.
• Capsula lentis neboli pouzdro čočky je průhledná blanka, která obaluje celou čočku, ale na přední straně je tlustší než na zadní straně a vůbec nejtlustší je na obvodu čočky. Je produkována předním epitelem a tvoří ji amorfní glykoproteiny a kolagen IV.
• Epithelium lentis též přední subkapsulární epitel čočky je jednovrstevný kubický epitel. Jednotlivé buňky jsou vzájemně spojeny pomocí nexů a vytvářejí četné interdigitace s vlákny čočky. Buňky se směrem k obvodu čočky mění na vlákna.
• Fibrae lentis jsou vlákna čočky, mají tvar šestibokého hranolu. Vlákna dosahují délky až 7–10 mm. Obsahují proteiny tzv. krystaliny. Vlákna jsou uspořádána tak, že na přední a zadní straně jsou patrné švy. Na přední straně má tvar Y a na zadní straně obráceného Y. Vlákna se upínají do jednoho švu, dále směřují k equatoru, překlápějí se na opačnou stranu a upínají se k druhému švu.
• Nucleus lentis je hluboká a tužší složka čočky.
• Cortex lentis tvoří povrchovější vlákna, která jsou uspořádána tak, že na přední a zadní straně jsou patrné švy. Na přední straně má tvar Y a na zadní straně obráceného Y. Vlákna se upínají do jednoho švu, dále směřují k equatoru, překlápějí se na opačnou stranu a upínají se k druhému švu. Čím blíže středu vlákny začínají na jedné straně, tím dále od středu se na druhé straně připojí, z toho vyplývá, že vlákna v jedné vrstvě jsou stejně dlouhá.

Vývoj čočky – embryologie

22. den vývoje se objevují poprvé oční rýhy po stranách budoucího předního mozku, postupně se zvětšují a mění se na oční váčky. Tyto váčky přicházejí do kontaktu s povrchovým epitelem (ektoderm) a indukují vznik čočkové plakody, právě z ní pochází čočka. Plakoda se postupně vchlipuje a vytváří čočkovou jamku. V průběhu 5. týdne jamka ztrácí kontakt s povrchovým ektodermem a vzniká tak čočkový váček. Krátce po jeho vytvoření se buňky na zadní stěně váčku začnou protahovat a měnit na dlouhá vlákna. Jak vláken přibývá a postupně se protahují, brzy začnou vyplňovat lumen čočkového váčku, zcela ho vyplní již koncem 7. týdne. Buňky na přední straně váčku vytvoří přední epitel čočky.

Akomodace

Akomodace je proces, při kterém se zvětšuje zakřivení čočky. Akomodace tak napomáhá k zaostření blízkých předmětů na sítnici oka. Je vyvolána kontrakcí m. ciliaris, který je součástí řasnatého tělíska (corpus ciliare) v přední části tunica vasculosa bulbi. Akomodace je umožněna vlastnosti čočky jako jsou poddajnost jádra a pružnost (elasticita) obalu.

Průběh zaostření

Akomodace – zobrazení obrazu na sítnici

V klidu udržují napětí čočky ligamenta lentis (závěsný aparát) a čočka má v tahu plochý tvar. Stahem m. ciliaris inervovaným parasympaticky z n. oculomotorius (n. III, ncl. Edinger-Westphali) se okraje řasnatého tělíska koncentricky přiblíží, tím se uvolní tah závěsného aparátu a čočka se vlastní pružností vyklene do konvexnějšího tvaru. Zvýší se její optická mohutnost, tím i lomivost paprsků a obraz blízkého předmětu se promítá na sítnici.

Musculus ciliaris tvoří vlákna 3 směrů:

1. fibrae meridionales – tah dopředu, uvolnění zadních vláken závěsného aparátu,
2. fibrae circulares – svěrač, uvolnění předních vláken závěsného aparátu,
3. fibrae radiales.

Celé řasnaté tělísko je tedy taženo dopředu a dovnitř.

Akomodační šíře

Akomodační šíře (AŠ) vyjadřuje rozdíl vzdáleností mezi blízkým a vzdáleným bodem v dioptriích.

${AS}={\frac {1}{PP}}-{\frac {1}{PR}}$

($AS$= Akomodační šíře; $PP$ = punctum proximum (blízký bod); $PR$ = punctum remotum (daleký bod))

U dětí a mladistvých: AŠ = 16 D

Blízký bod = bod ve vzdálenosti od oka, v níž je vidění ostré při maximální akomodaci. Vlivem věku se blízký bod od oka vzdaluje. Je to způsobeno tuhnutím čočky (presbyopie = vetchozrakost).

Vzdálený bod = bod ve vzdálenosti od oka, která je u osob s normálním zrakem v nekonečnu (bez akomodace).

Poruchy akomodace

Exces akomodace

U mladých při dlouhodobém čtení či namáhání zraku při nedostatečném osvětlení. Projevuje se nadměrnou konvergencí, myopizací oka a astenopickými obtížemi.

Spazmus akomodace

U nemocných s nekorigovanou či podkorigovanou hypermetropií nebo presbyopií při aplikaci miotik. Myopizace oka a makropsie. Hodnota refrakce může být až −10 D. Podobné příznaky se vyskytují při otravě morfinem a CO.

Insuficience akomodace

U myopů či emetropů před 40. rokem věku. Příčinou je nedostatečná kontrakce m. ciliaris. Vytváří se exces konvergence.

Obrna akomodace

Příčinou je porucha inervace, úraz oka nebo instilace cykloplegik. Obrna je spojena s mydriázou.