Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/179. Otázka
 | 179. Otázka | |||
| Duhovka, řasnaté těleso, cévnatka, pupilární reflex | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Pupilární reflex
Pupilární reflex reguluje množství světla dopadajícího na zornici. Tento reflex často testujeme při kontrole stavu CNS, kdy osvit zornice vyvolá reflexní kontrakci m. sphincter pupillae a tím dochází ke zúžení zornice, mióze. Aferenty reflexního oblouku vedou skrze n. opticus do area pretectalis. Z této oblasti pak parasympatickému ncl. oculomotorius. Následně se impuls dostává pomocí n. oculomotorius do ganglion ciliare. Z ganglion ciliare pak přes postgangliový neuron k m. sphincter pupillae a tím je navozeno zúžení zornice.
Naopak reflex pro rozšíření zornice, midriáze, je aktivována za šera. Reflexní dráhu, stejně jako u reflexního oblouky miózy, vede odbočka z n. opticus do area pretectalis. Z arei pretectalis, ale pokračuje přes retikulární formaci do hřbetní míchy. Následně pak do ganglion cervicale superius. Sympatický neuron tohoto ganglia inervuje m. dillatator pupillae, jehož funkcí je dilatace zornice.
Umělého navození mydriázy se využívá v oftalmologii při vyšetření očního pozadí. A docilujeme jí parasympatikolytikami.
Oko histologie
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 29. března 2026 v 15:00. | ||||
Oko je komplexní, vysoce specializovaný orgán, který umožňuje přesnou analýzu formy předmětu, intenzity světla a barev. Je uložené v orbitě. Skládá se z oční koule (bulbus oculi) a akcesorních struktur oka (organa oculi accessoria). V oční kouli (bulbus oculi) nalezneme také tzv. refrakční struktury oka.
Oční koule (bulbus oculi)
Oční koule se skládá ze 3 vrstev. Nejvíce na povrchu nalezneme tunicu fibrosu, která je tvořena rohovkou (corneae) a bělimou (sclerae). Prostřední vrstvu nazýváme tunica vasculosa. Skládá se z cévnatky (choroidey), corpus ciliare a iris. Poslední vrstvou je tunica nervosa. Ta je tvořena sítnicí. Sítnice se skládá ze 2 částí - pars caeca retinae a pars optica retinae.
Tunica fibrosa
- Bělima (sclera) je tvořena hustým kolagenním vazivem. Představuje přibližně 5/6 tloušťky tunica fibrosa. Je složena ze 3 vrstev. Nejzevnější vrstvou je episkléra, následuje stroma a vnitřní vrstvou je lamina fusca. Lamina fusca je tmavě zbarvená díky vyššímu obsahu melanocytů.
- Rohovka (cornea)
- tlustší než sclera
- bezbarvá
- transparentní
- avaskulární
- složena z 5 vrstev:
- Přední epitel rohovky – vícevrstevný dlaždicový nerohovějící (5–6 vrstev buněk)
- Bowmannova membrána – tvořena kolagenními vlákny; je acellulární
- Substantia propria corneae – 50 až 60 vrstev svazků rovnoběžných kolagenních fibril, které se přibližně v pravém úhlu kříží
- Descemetská membrána – má charakter bazální laminy
- Zadní epitel rohovky – jednovrstevný plochý
Tunica vasculosa
- vysoce vaskularizovaná vrstva
- nachází se zde i řídké kolagenní vazivo bohaté na fibroblasty, melanocyty
- Cévnatka (choroidea)
- má 4 vrstvy:
- Lamina suprachoroidea – vrstva řídkého kolagenního vaziva
- Zona vasculosa
- Lamina choriocapillaris – anastomozujíci síť kapilár
- Lamina vitrea (Bruchova membrána)
- Corpus ciliare
- Orbiculus ciliaris – musculus ciliaris
- Corona ciliaris – řídké kolagenní vazivo
- Duhovka (iris)
- skládá se ze 4 vrstev:
- Přední epitel duhovky
- Přední vrstva hraniční
- Stroma iridis
- Pars iridica retinae
Tunica nervosa
- Pars ceaca retinae
- pars ciliaris retinae
- pars iridica retinae
- Pars optica retinae
- má 10 vrstev (seřazeny od nejzevnější po nejvnitřnější)
Refrakční struktury oka
- patří mezi ně:
Čočka (lens crystallina)
- průhledná
- bikonvexní
- skládá se ze 3 částí:
- capsula lentis – pouzdro obaluje celou čočku, obsahuje kolagen typu IV
- epitel čočky – nachází se na vnitřní straně přední a ekvatoriální části pouzdra
- vlákna čočky – tvar šestibokého hranolu
Akcesorní struktury oka
- spojivka (conjuctiva)
- víčka (palpebrae)
- slzný aparát
- okohybné svaly
Spojivka (conjuctiva)
- tenká, transparentní blanka
- vystýlá spojivkový vak
- lemována vícevrstevným cylindrickým epitelem
Víčka (palpebrae)
- pohyblivé útvary
- zevně jsou kryté kůží, na vnitřní straně spojivkou
- z volného okraje odstupují řasy
- základní opěrná struktura je tarsus, která je tvořena hustým kolagenním vazivem
- nachází se zde příčně pruhovaná svalovina
- obsahuje 3 typy žláz:
- Meibomské
- dlouhé, rozvětvené, alveolární, mazové
- ústí do spojivkového vaku
- Zeissovy
- drobné, rozvětvené, alveolární, mazové
- ústí do folikulu řas
- Mollovy
- modifikované, jednoduché, tubulózní, stočené, apokrinní
- ústí do folikulu řas
- Meibomské
Slzný aparát
- skládá se ze slzné žlázy a systému vývodů
- funkce slzní žlázy je zvlhčovat povrch oka
- glandula lacrimalis – složená tuboalveolární žláza, její serózní oddíl tvoří cylindrické buňky serózního typu a její vývody se spojují do
- ductuli lacrimales, které jsou vystlány jednovrstevným kubickým epitelem a ústí do
- spojivkového vaku, ze kterého jsou slzy odváděny pomocí
- slzných kanálků (canaliculi lacrimales), ty jsou vystlány vícevrstevným dlaždicovým epitelem a spojují se v jeden kanálek a ústí do
- saccus lacrimalis, který pokračuje jako
- ductus nasolacrimalis a ústí do meatus nasi inferior
- saccus lacrimalis a ductus nasolacrimalis jsou vystlány víceřadým cylindrickým epitelem, který najdeme ve větší části výstelky respirační soustavy
