Portál:Otázky z patologie (1. LF UK, VL)/167. Otázka

			167. Otázka
			Prekancerózy a nádory děložního těla
			Otázky z patologie (1. LF UK, VL)
			⏪️   ⏩️

Prekancerózy

V endometriu se mohou vyskytovat atypické hyperplazie, které jsou prekancerózou adenokarcinomu, a mohou být buď simplexní, nebo komplexní a s atypiemi nebo bez atypií. Další prekancerózou je carcinoma in situ, které je méně časté a vzniká v atrofické sliznici.

Nádory děložního těla

Polyp děložní sliznice

Děloha obsahující polyp.

Polyp děložní sliznice (snad od řec. polypus – mnohonožec) je výrůstek endometria (endometriální polyp), či sliznice čípku děložního (cervikální polyp).

Polypy se obecně mohou nacházet také na sliznici zažívacího traktu, močových cest nebo dýchací sliznici.

V gynekologické lokalizaci je dělíme stejně jako polypy v jiných lokalizacích na stopkaté a přisedlé (sesilní).

Symptomy

Polypy mohou být zcela asymptomatické, nebo mají specifickou sympomatologii: nepravidelné děložní krvácení mimo cyklus, krvácení po pohlavním styku, výjimečně způsobují neplodnost. Některé jsou odhaleny při preventivní gynekologické prohlídce jako náhodný nález.

Příčina vzniku není zcela objasněna. Většina polypů je nenádorového, zánětlivého charakteru, některé však mohou vykazovat známky nádorového bujení.

Terapie

Terapie spočívá v odstranění a histologickém posouzení biologické povahy útvaru. Snesení polypu je prováděno v ambulantním režimu, nebo v celkové anestezii, zpravidla hysteroskopickými metodami.

Leiomyom

Leiomyom vyplňující děložní dutinu

Leiomyom (často jen myom) je benigní nádor histogeneticky vycházející z buněk hladké svaloviny. Obvykle se objevuje ve stěně dělohy, gastrointestinálního traktu a močového měchýře. Maligní zvrat je výjimečný, riziko malignizace je srovnatelné se zdravou tkání.

Zhoubné nádory děložního těla

Mezi zhoubné nádory děložního těla patří: leiomyosarkom, stromální sarkom, karcinom děložního těla, karcinosarkom.

Leiomyosarkom dělohy

Leiomyosarkom

Je maligní nádor vycházející z buněk hladké svaloviny. Je vzácnější než jeho benigní varianta − leiomyom. Makroskopicky je to solidní uzel světlé barvy a měkké konzistence. Někdy je ostře ohraničený, jindy infiltruje okolí. Často v něm vidíme nekrózy a další regresivní změny. V mikroskopu pak u tohoto nádoru vidíme vyšší buněčnost, jadernou polymorfii a mitotickou aktivitu. Po odstranění často recidivuje a může i hematogenně metastazovat. Prognóza závisí na stupni diferenciace nádoru, 5 let se dožije přibližně 40 % pacientů.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Leiomyosarkom.

Stromální sarkom

Stromální sarkom

Endometrium během menstruačního cyklu podléhá mnoha změnám a má obrovskou proliferační aktivitu. Nádory, které vycházejí z endometria mohou být benigní, hraniční i maligní. Stromální sarkom je z nádorů endometria nejdůležitější.
Tento nádor je nebezpečný proto, že roste difuzně, infiltruje mezi snopce myometria, proniká do lymfatických i krevních cév. Navíc prominuje do dutiny dělohy stejně jako polyp. Všechny tyto vlastnosti nasvědčují, že tento nádor je velmi invazivní a proto se preventivně provádí hysterektomie. I přesto však dochází k recidivám, objevují se hematogenní a lymfatické metastázy přibližně v 15% případů.
Podle proliferační aktivity dělíme:

• low-grade – nízce maligní,
• high-grade – vysoce maligní.

Adenokarcinom

Endometriální adenokarcinom −podélný řez

 Podrobnější informace naleznete na stránce Karcinom děložního těla.

Nádor vycházející ze žlázového epitelu endometria. Jde o nejčastější maligní nádor u ženského genitálu v rozvinutých zemích a USA. Nejčastěji se vyskytuje u žen mezi 55 a 65 lety. U žen pod 40 je vzácný.

Rizikové faktory

Všechny rizikové faktory mají společné: dlouhodobá terapie estrogeny, která zvyšuje riziko rozvoje karcinomu. Patří sem i nádory produkující estrogeny (např. granulomatózní nádor). Patří sem:

• faktory ovlivňující vznik aterosklerózy− DM, arteriální hypertenze, obezita (obezita je spojena se zvýšenou syntézou estrogenů z tuku);
• neplodnost a bezdětnost − chybí protektivní vliv hormonů během gravidity;
• časná menarche a pozdní menopauza − endometrium je delší dobu pod vlivem hormonů.

Klinické příznaky

Nejčastěji ženu přivede do ordinace gynekologa poševní výtok a abnormální krvácení v menopauze, které souvisí s ulcerací na povrchu nádoru. S postupným zvětšováním nádoru se může děloha zvětšovat a fixovat na okolní struktury, pokud nádor prorůstá mimo děložní tělo.

Mikroskopický obraz

Endocervikální adenokarcinom − biopsie

Mikroskopický obraz souvisí s tím, jakým způsoben nádor vzniká. Pokud nádor vzniká v důsledku dlouhodobého působení estrogenů, pak adenokarcinom napodobuje původní architektoniku sliznice, označujme jej jako endometroidní karcinom. Tento typ nádoru může být dále diferencovaný:

• acinózní,
• dlaždicobuněčný,
• adenoskvamózní,
• tubární s řasinkami.

Ve 20 % však není vznik adenokarcinomu spojeno s nadměrným vlivem estrogenů nebo maligním zvratem hyperplazie sliznice. Tyto nádory se vyskytují ve vyšším věku, jsou méně diferencované a tedy výrazně agresivnější. Mikroskopický vzhled mají stejný jako nádory ovaria. Vznikají z mutace genu p53. Patří sem:

• serózní papilární karcinom,
• světlobuněčný adenokarcinom.

Bez ohledu na mikroskopický typ nádoru, vždy rostou exofyticky nebo infiltrativně. V pozdějších stadiích vrůstají do myometria a do cév. Metastazují lymfagenně do regionálních pánevních lymfatických uzlin.

Karcinosarkom

Rhabdomyosarkomatozní karcinosarkom

Skupina nádorů vycházející z miileriánského epitelu. Je složený z epitelové a mezenchymové komponenty. Vyskytují se u žen po menopauze. Rostou velmi rychle a jsou extrémně agresivní. Prominují do děložního těla a prorůstají i do myometria. Mohou vysílat metastázy lymfou i krví. Pětileté přežití není víc jak 30%.

• Makroskopický obraz: často v nich vidíme nekrózy a krvácení.
• Mikroskopický obraz: epitelová komponenta je nízce diferencovaný endometriální ca. Podle diferenciace mezenchymové komponenty rozdělujeme na:
  • Homologní smíšený nádor – karcinosarkom: mezenchymová složka má charakter primitivní nediferencovaná vřetenité tkáně sarkomatózní charakteru
  • Heterogenní smíšený nádor – smíšený miilleriánský mezodermální nádor: mezenchym se dále diferencuje. Mezenchym se může diferencovat na příčně pruhovanou svalovinu (rhabdomyosarkomatozní), chrupavku (chondosarkomatózní), kosti (osteosarkomatózní) a tukovou tkáň (liposarkomatózní).