Vývoj lebky
(přesměrováno z Princip vývoje lebky)
Na tomto článku se právě pracuje | ||||
Máte-li nějaké náměty či poznámky k jeho obsahu, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autora stránky – naleznete jej v historii. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována ve čtvrtek 4. dubna 2024 v 11:13. | ||||
Lebku rozdělujeme na dvě části:
- neurocranium – obklopuje mozek a smyslové orgány;
- splanchnocranium (viscerocranium) – obličejová část.
Neurocranium[upravit | editovat zdroj]
Neurocranium lebky se podle typu osifikace dělí do dvou skupin:
- desmocranium – ploché kosti lebeční klenby osifikující dezmogenně na podkladě vaziva;
- chondrocranium – kosti lebeční spodiny osifikující chondrogenně na chrupavčitém podkladě.
Obe části tvoří materiál neurální lišty, paraaxiálního mezodermu.
Desmocranium[upravit | editovat zdroj]
Materiálem pro kosti neurocrania je mezenchym z neurální lišty a nesegmentovaného paraaxiálního mezodermu a u malé části z derivátů žaberních oblouků, jejichž materiál sestává také z neurální lišty. Mezenchym mozek obklopí a vytvoří trámcovité ostrůvky kostní tkáně – spikuly. Spikuly jsou primární osifikační centra, která vyrůstají radiálně. Další růst kostí zabezpečuje růst apozicí na vnější straně lebečních kostí a osteoklastická resorpce na straně vnitřní.
Desmogenní kosti neurocrania:
- os parietale;
- os occipitale (okrem basis ossis occipitalis);
- os frontale;
- os lacrimale;
- os nasale;
- vomer;
- squama ossis temporalis.
Z vyjmenovaných kostí jsou os parietale, os occipitale z mezenchymu paraaxiálního mezodermu, přičemž ostatní jsou tvořeny mezenchymem neurální lišty.
Chondrocranium[upravit | editovat zdroj]
Před samotným vytvořením kostí lebeční baze vznikají jejich chrupavčité základy, které později splývají a osifikují. Z chrupavčitých spojů, které v dospělosti osifikují perzistují dva: synchondrosis petrooccipitalis a sphenopetrosa.
Chondrogenní kosti neurocrania:
- os ethmoidale;
- corpus, alae minor et major ossis sphenoidalis;
- bassis ossis occipitalis;
- pars petrosa ossis temporalis.
Materiál pro výše jmenované kosti lebeční baze pochází z neurální lišty pro oblast před rostrálním koncem chordy dorsalis (oblast sella turcica) – prechordálně chondrocranium a z occipitálních somitů paraaxiálního mezodermu pro oblast chordálního chondrocrania.
Viscerocranium (splanchnocranium)[upravit | editovat zdroj]
Kosti viscerocrania vznikají na podkladě prvních třech párů žaberních oblouků z materiálu ektomezenchymu neurální lišty, které osifikují dezmogenně kromě jazylky, sluchových kostí a processus styloideus ossis temporalis, které sice patří k viscerocraniu, ale osifikují chondrogenně. První žaberní oblouk se dělí na maxilární a mandibulární val. Z maxilárního valu vzniká premaxilla, maxilla, os zygomaticum, os palatinum, incus. Z mandibulárního valu, jehož základem je Meckelova chrupavka vzniká mandibula a malleus. Ze druhého žaberního oblouku, jehož základem je Reichertova chrupavka, vzniká stapes, processus styloideus, corpus et cornua minora ossis hyoidei. Ze třetího žaberního oblouku nakonec vzniká část corpus a cornua majora ossis hyoidei.
Sjednotit[upravit | editovat zdroj]
Lebka[upravit | editovat zdroj]
Neurocranium[upravit | editovat zdroj]
Obklopuje mozek a smyslové orgány,
- rozdělení podle způsobu osifikace:
- desmocranium,
- buňky neurální lišty + paraaxiální mesoderm → mesenchym obklopí mozek → v mesenchymu vznikají spikuly (ostrůvky kostní tkáně) → spikuly se radiálně rozšiřují,
- chondrocranium,
- každá kost se skládá z několika chrupavčitých základů → splynutí → jednotlivé kosti,
- spoje mezi kostmi → růstová centra lebeční baze,
- prechordální chondrocranium = kosti, které jsou derivátem neurální lišty (před sella turcica),
- os ethmoidale, ala minor ossis sphenoidalis, ala major ossis sphenoidalis,
- chordální chondrokranium = kosti pocházející z okcipitálních sklerotomů,
- corpus ossis sphenoidalis, bassis ossis occipitalis, os petrosum.
- desmocranium,
Splanchnocranium[upravit | editovat zdroj]
Obličejová část lebky,
- z žaberních oblouků:
- 1. žaberní oblouk:
- maxilární val → premaxilla, maxilla, os zygomaticum, os palatinum, incus,
- mandibulární val →Meckelova chrupavka (kolem desmogenně osifikuje mandibula), malleus, lig. sphenomandibulare,
- 2. žaberní oblouk → stapes, proc. styloideus, lig. stylohyoideum, část os hyoideum,
- 3. žaberní oblouk → zbytek jazylky.
- 1. žaberní oblouk:
Lebka novorozence[upravit | editovat zdroj]
- Kosti oddělené vazivovými pruhy → z nich vzniknou sutury,
- v místě styku více kostí jsou vazivové blány = fontanely,
- největší je fonticulus anterior,
- tyto vazivové struktury umožňují změnu tvaru lebky při porodu.