Princip vývoje lebky

Z WikiSkript

(přesměrováno z Vývoj lebky)

Lebku rozdělujeme na dvě části:

Cranium
  1. neurocranium – obklopuje mozek a smyslové orgány;
  2. splanchnocranium (viscerocranium) – obličejová část.

Neurocranium[upravit | editovat zdroj]

Neurocranium lebky se podle typu osifikace dělí do dvou skupin:

  1. desmocranium – ploché kosti lebeční klenby osifikující dezmogenně na podkladě vaziva;
  2. chondrocranium – kosti lebeční spodiny osifikující chondrogenně na chrupavčitém podkladě.

Obe části tvoří materiál neurální lišty, paraaxiálního mezodermu.

Desmocranium[upravit | editovat zdroj]

Chondrocranium lidského embrya

Materiálem pro kosti neurocrania je mezenchym z neurální lišty a nesegmentovaného paraaxiálního mezodermu a u malé části z derivátů žaberních oblouků, jejichž materiál sestává také z neurální lišty. Mezenchym mozek obklopí a vytvoří trámcovité ostrůvky kostní tkáně – spikuly. Spikuly jsou primární osifikační centra, která vyrůstají radiálně. Další růst kostí zabezpečuje růst apozicí na vnější straně lebečních kostí a osteoklastická resorpce na straně vnitřní.

Desmogenní kosti neurocrania:

Z vyjmenovaných kostí jsou os parietale, os occipitale z mezenchymu paraaxiálního mezodermu, přičemž ostatní jsou tvořeny mezenchymem neurální lišty.

Chondrocranium[upravit | editovat zdroj]

Před samotným vytvořením kostí lebeční baze vznikají jejich chrupavčité základy, které později splývají a osifikují. Z chrupavčitých spojů, které v dospělosti osifikují perzistují dva: synchondrosis petrooccipitalis a sphenopetrosa.

Chondrogenní kosti neurocrania:

  • os ethmoidale;
  • corpus, alae minor et major ossis sphenoidalis;
  • bassis ossis occipitalis;
  • pars petrosa ossis temporalis.

Materiál pro výše jmenované kosti lebeční baze pochází z neurální lišty pro oblast před rostrálním koncem chordy dorsalis (oblast sella turcica) – prechordálně chondrocranium a z occipitálních somitů paraaxiálního mezodermu pro oblast chordálního chondrocrania.

Viscerocranium (splanchnocranium)[upravit | editovat zdroj]

Kosti viscerocrania vznikají na podkladě prvních třech párů žaberních oblouků z materiálu ektomezenchymu neurální lišty, které osifikují dezmogenně kromě jazylky, sluchových kostí a processus styloideus ossis temporalis, které sice patří k viscerocraniu, ale osifikují chondrogenně. První žaberní oblouk se dělí na maxilární a mandibulární val. Z maxilárního valu vzniká premaxilla, maxilla, os zygomaticum, os palatinum, incus. Z mandibulárního valu, jehož základem je Meckelova chrupavka vzniká mandibula a malleus. Ze druhého žaberního oblouku, jehož základem je Reichertova chrupavka, vzniká stapes, processus styloideus, corpus et cornua minora ossis hyoidei. Ze třetího žaberního oblouku nakonec vzniká část corpus a cornua majora ossis hyoidei.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]