Vývoj lebky

Z WikiSkript

(přesměrováno z Princip vývoje lebky)

Lebka se vyvíjí z paraaxiálního mesodermu a neurální lišty. Můžeme ji rozdělit na dvě části:

  1. neurocranium – obklopuje mozek a smyslové orgány;
  2. splanchnocranium (viscerocranium) – obličejová část.

Neurocranium[upravit | editovat zdroj]

Neurocranium

Neurocranium lebky rozlišujeme podle typu osifikace na dvě části:

  1. desmocranium – ploché kosti lebeční klenby osifikující dezmogenně na podkladě vaziva;
  2. chondrocranium – kosti lebeční spodiny osifikující chondrogenně na chrupavčitém podkladě.

Desmocranium[upravit | editovat zdroj]

Desmocranium vzniká z mesenchymu (který pochází z neurální lišty a paraaxiální mesodermu). Mezenchym obklopí mozek a vytvoří trámcovité ostrůvky kostní tkáně – spikuly. Spikuly jsou primární osifikační centra, která dále rostou radiálně. Zvětšování kostí probíhá apozicí vrstev na vnější straně a osteoklastickou resorpcí na straně vnitřní.

Kosti desmocrania:

Z vyjmenovaných kostí jsou os parietale, os occipitale z mezenchymu paraaxiálního mezodermu, přičemž ostatní jsou tvořeny mezenchymem neurální lišty.

Chondrocranium[upravit | editovat zdroj]

Před samotným vytvořením kostí chondrocrania vznikají jejich chrupavčité základy, které později splývají a začínají osifikovat. Chrupavčité spoje kostí slouží jako růstová centra, v dospělosti osifikují (kromě synchondrosis petrooccipitalis a sphenopetrosa).

Chondrocranium lidského embrya

Materiál pro kosti před rostrálním koncem chordy dorsalis (oblast sella turcica) pochází z neurální lišty – tuto část nazýváme prechordální chondrocranium. Zbytek se vyvíjí z occipitálních somitů paraaxiálního mezodermu a nazývá se chordální chondrocranium.

Kosti chondrocrania:

Splanchnocranium (viscerocranium)[upravit | editovat zdroj]

Splanchnocranium

Kosti splanchnocrania vznikají na podkladě prvních tří párů žaberních oblouků z ektomezenchymu neurální lišty. Osifikují dezmogenně (kromě jazylky, sluchových kostí a processus styloideus ossis temporalis - ty osifikují chondrogenně).

První žaberní oblouk se dělí na maxilární a mandibulární val. Z maxilárního valu vzniká premaxilla, maxilla, os zygomaticum, os palatinum a incus. Z mandibulárního valu, jehož součástí je Meckelova chrupavka, vzniká mandibula a malleus.

Ze druhého žaberního oblouku, jehož základem je Reichertova chrupavka, vzniká stapes, processus styloideus ossis temporalis a corpus et cornua minora ossis hyoidei.

Ze třetího žaberního oblouku nakonec vzniká corpus a cornua majora ossis hyoidei.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SADLER, Thomas W.. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 9788024726403.

Reference[upravit | editovat zdroj]