Stafylokokové infekce

Z WikiSkript

Patří k nejčastějším infekcím člověka. Většinou jsou to lehké infekce, pro vznik infekce je vedle přítomnosti stafylokoka potřeba i oslabit místní obranu.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

G+ koky s řadou vlastností, hlavní druhy – Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus saprophyticus

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Zdrojem infekce je člověk, jsou normálně na kůži, v nose a na perineu; 25 % trvalí nosiči, 50 % občasní, 25 % je nemá.

Predispoziční faktory – porušení kůže, popálenina, cizí těleso v ráně, DM, renální insuficience, cirhóza, granulocytopenie, imunodeficity, v dýchacích cestách – chřipka, CF, stagnace sekretu, v nemocnicích – cévka.

Impetigo
Furunkl

Infekce vyvolané S. aureus[upravit | editovat zdroj]

  • pyodermie – folikulitidy, impetigo, furunkl, karbunkl, hidrosadenitida;
  • rané infekce – S. aureus je nejčastější původce pooperačních a poúrazových infekcí;
  • mastitida – u kojících žen;
  • infekce dýchacích cest – obvykle sekundární, na terénu poškozeném jinou noxou, hlavně u chřipky (častěji ale pneumokok), nejčastější jsou ale u mukoviscidózy (CF), primární – nebezpečná u kojenců;
  • osteomyelitida a artritida – převážná většina osteomyelitid;
  • hnisavá meningitida – vzácná, obvykle pooperačně či poúrazově;
  • sepse – všechny typy sepse, nejhorší jsou ty, kde se ložisko nachází ve velké žíle nebo na endokardu;
  • syndrom toxického šoku (TSST);
  • pyomyozitida – výhradně v tropech.

Infekce vyvolané S. epidermidis[upravit | editovat zdroj]

Jediná nemoc, kterou vyvolává terénně, je infekční endokarditida, jinak jsou to nozokomiální infekce, katetrové sepse, ke kolonizaci predisponují umělé materiály – cévky, umělé chlopně, kloubní náhrady, nozokomiálové – obvykle rezistentní.

Infekce vyvolané S. saprophyticus[upravit | editovat zdroj]

Infekce močových cest u mladých žen (asi 20 % močových infekcí v této skupině), klinicky neodlišitelné od kolibacilární, citlivost na ATB je poměrně dobrá.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.