Vyšetření hemoglobinu a jeho metabolismu

Z WikiSkript

Hladina konjugovaného a nekonjugovaného bilirubinu[upravit | editovat zdroj]

Bilirubin je metabolit hemu vznikající při jeho degradaci v buňkách monocyto-makrofágového systému (MFS). Nekonjugovaný (nepřímý) bilirubin je uvolňován do plazmy a v komplexu s albuminem transportovaný do jater, kde se za přítomnosti enzymu blirubin-UDP-glukuronyltransferázy tvoří konjugovaný (přímý) bilirubin. Hladina přímého i nepřímého bilirubinu odráží degradaci hemu a zvyšuje se při hemolýze, hladina přímého bilirubinu se kromě toho mění také při onemocněních jater. Zvýšenou hladinu nekonjugovaného bilirubinu v důsledku snížené aktivity bilirubin-UDP-glukuronyltransferázy pozorujeme při Gilbertově syndromu.

Hladina hemoglobinu v plazmě[upravit | editovat zdroj]

Principem vyšetření je schopnost hemoglobinu katalyzovat oxidaci benzidinu v přítomnosti peroxidu vodíku, což vede ke změně barvy roztoku na zelenou a později na modrou. Intenzita zbarvení se stanovuje spektrofotometricky. Normální koncentrace hemoglobinu je menší než 5 mg/l. Na vyšetření se používá nesrážlivá krv, odebraná do heparinu. Je důležité zabránit hemolýze při odběru a zpracování vzorku. Vzorek se centrifuguje při 2 500 otáčkách/min. Hemoglobin se v plazmě zvyšuje při intravaskulární hemolýze, naopak při extravaskulární hemolýze nebývá zvýšený.

Hladina haptoglobinu v séru[upravit | editovat zdroj]

Haptoglobin je plazmatický globulin, který váže hemoglobin. Ke stanovení jeho koncentrace se používá více metod, např. elektroforéza, radiální imunodifuze, chromatografie. Jako vzorek se používá sérum získané z nativní krve. Snížená hladina haptoglobinu je přítomna při hemolýze a při onemocněních jater, zvýšená je při zánětlivých onemocněních a při malignitách. V případě vyčerpání vazebné kapacity haptoglobinu při vystupňované hemolýze se hemoglobin vylučuje močí nebo dochází k intravaskulárnímu rozpadu na hem, který následně oxiduje, a globin. Oxidovaný hem se naváže na hemopexin nebo albumin.

Hladina hemopexinu v séru[upravit | editovat zdroj]

Hemopexin je plazmatický globulin, jehož funkcí je vázat oxidovaný hem, uvolněný z hemoglobinu, v případě vyčerpání vazebné kapacity haptoglobinu. Považuje se za přesnější indikátor intravaskulární hemolýzy než hladina haptoglobinu. Na vyšetření se používá elektroforéza nebo radiální imunodifuze, jako vzorek se používá sérum získané z nativní krve. Snížená až nulová hladina je přítomna při hemolýze. Snížená hladina je dále přítomna také při onemocněních jater a ledvin, při malignitách, infekcích, při diabetes mellitus. Zvýšená hladina je přítomna při akutních stavech (reaktant akutní fáze).

Hladina methemalbuminu v séru[upravit | editovat zdroj]

Methemalbumin je komplex oxidovaného hemu a albuminu, který vzniká při vyčerpání vazebné kapacity haptoglobinu. Na rozdíl od hemopexinu není vychytávaný buňkami MFS a cirkuluje v séru, až dokud není hem přenesen na hemopexin. Na jeho stanovení se používají spektrofotometrické metody, jako vzorek se používá sérum z nativní krve. Methemalbumin je podobně jako hemopexin považovaný za citlivý indikátor intravaskulární hemolýzy.

Stanovení hemoglobinu a hemosiderinu v moči[upravit | editovat zdroj]

Při překročení vazebné kapacity haptoglobinu se část hemoglobinu dostává do moči. V případě chronicky probíhající hemolýzy je hemoglobin vychytávaný buňkami tubulů ledvin a při jejich poškození je uvolňován ve formě hemosiderinu. Hemosiderin je zásobní forma železa, která vzniká agregací molekul feritinu při nadbytku železa.

Elektroforéza hemoglobinu[upravit | editovat zdroj]

Změny ve struktuře molekuly hemoglobinu vedou ke změně její pohyblivosti v elektrostatickém poli, což se využívá při rozlišovaní abnormálních hemoglobinů. Jako základ se používá elektroforéza ve veronálovém tlumivém roztoku (pH 8,6) a celulózoacetátová elektroforéza v alkalickém prostředí (pH 8,9). V případě potřeby se doplňují dalšími testy (metody analýzy DNK)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DOBROTOVÁ, Miroslava, et al. Hematológia a transfuziológia :  učebnica. 1. vydání. Praha : Grada ; Bratislava : Grada Slovakia, 2006. ISBN 80-8090-000-0.