Feritin
Feritin je zásobní bílkovina obsahující železo, která se nachází zejména v játrech, slezině, kostní dřeni a střevní sliznici. Malý podíl se uvolňuje do krevního oběhu. Hladina feritinu v krevním séru odráží tkáňové zásoby železa. Její hodnota klesá dříve, než roste hladina transferinu.[1]
Jedná se o komplex tvořený bílkovinou apoferitinem a trojmocným železem Fe3+.[2] Je složen z podjednotky H a L, přičemž jednotka H zajišťuje oxidaci Fe2+ na Fe3+.
Normální hodnoty feritinu[edit | edit source]
- Muži: 22 – 322 μg/l
- Ženy: 10 – 291 μg/l [3]
Vysoká hladina železa[edit | edit source]
- Hemochromatóza,
- Wilsonova choroba,
- krevní transfúze,
- nadměrný přísun železa ve stravě,
- porphyria cutanea tarda,
- neefektivní erytropoéza (sideroblastická anémie, talasémie).
Zánět[edit | edit source]
Feritin patří mezi reaktanty akutní fáze
- Revmatoidní artritida,
- SLE,
- nespecifické střevní záněty,
- bakteriální infekce;
Jaterní onemocnění[edit | edit source]
Feritin je skladován především v hepatocytech, při jejich poškození se uvolňuje do krve.
- steatóza jater (NASH),
- virová hepatitida B, C;
Další příčiny[edit | edit source]
Obezita, abúzus alkoholu, thyreotoxikóza a maligní onemocnění, zejména hematologická.[4] Vzácně může být extrémně vysoká hladina feritinu příznakem histiocytózy či Stillovy choroby.[5]
Odkazy[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ RACEK, J, et al. Klinická biochemie. První vydání. Praha : Galén – Karolinum, 1999. s. 64. ISBN 80-7262-023-1.
- ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Feritin [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-13]. <https://web.archive.org/web/20160416225121/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Feritin>.
- ↑ VOKURKA, Martin. Velký lékařský slovník. 10. vydání. Maxdorf, 2015. ISBN 9788073454562.
- ↑ BERKHAN, L. Interpretation of an elevated serum ferritin. nzfp [online]. 2002, vol. 29, s. 45-48, dostupné také z <http://www.rnzcgp.org.nz/AsiCommon/Controls/Shared/FormsAuthentication/Login.aspx?ReturnUrl=%2fassets%2fdocuments%2fPublications%2fArchive-NZFP%2fFeb-2002-NZFP-Vol-29-No-1%2fberkhan.pdf>.
- ↑ ADAMS, Paul. Management of Elevated Serum Ferritin Levels. Gastroenterology and hepatology [online]. 2008, roč. -, vol. -, s. 333-334, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3093720/>.