Léčba alergie

Z WikiSkript

Eliminace alergenů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Omezení styku s alergenem;
  • v období maxima potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno;
  • klimatická léčba v období potíží na horách, u moře;
  • u domácího prachu a roztočů eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj.; alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči i v peří ptáků;
  • dbát na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šampónovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní;
  • důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče); přípravky likvidující plísně; vhodné hračky;
  • odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie;
  • u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbat se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přiláká další hmyz);
  • profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky;
  • vyloučení účinku potravinářských alergenů a léků;
  • eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Medikamentózní léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antihistaminika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • 1. generace: sedativní účinky;
  • 2. generace: nemají sedativní účinky, omezení sekrece mediátorů mechanismem stabilizace membrán žírných buněk a bazofilů;
  • maximální hladina za 1–2 hod po podání;
  • plazmatický poločas 12 hod;
  • symptomatická léčba;
  • účinnost vyšší, pokud se užívají preventivně pravidelně několik dnů;
  • kombinace s lokální léčbou → zlepšena účinnost;
  • u nové generace nedochází k potenciaci účinků alkoholu;
  • účinky antihistaminik velmi dobré u alergické rýmy, pruritu; nejsou moc účinná u bronchiálního astmatu;
  • ketotifen: antihistaminová aktivita, antidegranulační aktivita, blokuje PAF → profylaxe astmatu u dětí, somnolence, zvýšená chuť k jídlu.

Stabilizátory membrán žírných buněk[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Kromoglykát sodný: lokálně; bronchiální astma, rýma, konjunktivitida, potravinové alergie; zejména profylaktický lék;
  • hořečnatá sůl N-acetyl-aspartyl-glutamové kyseliny ve formě nosního spreje při alergické rýmě.

Glukokortikoidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Symptomatická léčiva[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • β-mimetika;
  • omezení průniku zánětlivých buněk, omezení vzniku edému při pozdní reakci;
  • inhibice fosfodiesterázy, akumulace cAMP, inhibice proteinkinázy C;
  • inhalačně.

Specifická imunoterapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hyposenzibilizační léčba spočívá v aplikaci příslušného alergenu, na nějž je pacient přecitlivělý;
  • v první fázi malé, stále se zvyšující dávky alergenu v kratších časových intervalech; ve druhé fázi udržovací dávky alergenu v delších intervalech;
  • dlouhodobá léčba; trvá několik let.

Indikace hyposenzibilizační léčby[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Důležité u bronchiálního astmatu nejdříve onemocnění stabilizovat, poté hyposenzibilizace;
  • nejčastěji na pyly (pokud potíže trvají několik týdnů); na některé plísně (dost složité);
  • kontraindikace: dekompenzované astma bronchiale, chronické zánětlivé onemocnění, aktivní TBC, nevyléčené nádorové onemocnění, autoimunitní a imunokomplexové choroby, léčba imunosupresivy, někdy léčba β-blokátory, nezahajovat hyposenzibilizaci v těhotenství, ale není důvod přerušovat léčbu léčené pacientky.

Mechanismus působení hyposenzibilizace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Alergenové extrakty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Důležitá alergenová specifita;
  • purifikovány, standardizovány, lehce aplikovatelné, stabilní.

Formy hyposenzibilizace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Podkožní aplikace stoupajících dávek alergenu 1–2x týdně, později 1x za 14 dní;
  • po dosažení nejvyšší dávky pak aplikována udržovací dávka každý měsíc až 6 týdnů; celoroční léčba (roztoči);
  • presezónní hyposenzibilizace u pylových alergií;
  • rychlá hyposenzibilizace (rush): aplikace alergenových extraktů několikrát denně, pak udržovací dávka 1x za měsíc; vyžaduje hospitalizaci; riziko nežádoucích účinků větší;
  • hyposenzibilizace perorální, sublinguální: na pneumoalergeny;
  • při polyvalentní alergii sporné: smíšené extrakty u zkřížené alergie, pyly trav (4–6 druhů ve směsi);
  • délka a účinnost léčby: 3–5 let léčba trvá; účinnost posuzována skórem symptomů, užíváním léků aj.;
  • nežádoucí reakce: běžné – erytém, edém vzácné – lokální granulomatózní reakce, zhoršení symptomů;

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související stránky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.