Ontogeneze pohlaví u savců

Z WikiSkript

Ontogenetické poznámky[upravit | editovat zdroj]

Y chromozom s vyznačenou oblastí SRY.

Determinace jednotlivých pohlaví je dána gonosomálním komplementem. Ženské pohlaví je charakterizováno gonozomy XY, zatímco mužské pohlaví je podmíněno gonozomy XY.

Na krátkém raménku Y chromosomu obsahuje vysoce konzervovanou oblast SRY (sex determining region of Y). V této oblasti se nachází gen pro diferenciaci mužských gonád - TSPY (testis specific protein Y-linked). Oblast SRY je homologní s geny pro tvorbu non-histonových proteinů na X chromosomu. Gen TSPY je zvláštní tím, že neobsahuje žádné introny a končí sekvencí podobnou polyadenilovému konci. K tomu se váže hypotéza vzniku reverzní transkripcí z mRNA, muselo se tak stát ale již velmi dávno - 166 milionů let. Produkt genu TSPY se váže na promotor:

  1. genu pro cytochrom-P450-aromatázu, který mění testosteron na ženský hormon estradiol a inhibuje jeho transkripci.
  2. genu Müllerovy inhibiční substance, který zodpovídá za diferenciaci testes a regresi ženských orgánů a aktivuje jeho transkripci.


Do 6. týdne je u člověka vývoj gonád indiferentní. Základy gonád se vyvíjejí v plica genitalis.

Vývoj mužského pohlaví[upravit | editovat zdroj]

Základ mužskému pohlaví dává coelomový epitelu, ze kterého se vyvíjejí testes. Vývoj spermií je regulován geny na dlouhých raméncích Y chromosomu. Velkou roli ve vývoji mužského pohlavního ústrojí hrají Sertoliho a Leydigovy buňky. Sertoliho bb. pochází z buněk kanálků mesonefros a produkují MIF (Müllerian inhibition factor). Leydigovy bb. jsou původem z mesenchymu. Působením hCG začnou produkovat testosteron, který stimuluje vývoj Wolfových vývodů a vnějších pohlavních orgánů muže a hraje důležitou roli při sestup varlat.

Vývoj ženského pohlaví[upravit | editovat zdroj]

Vývoj ženského pohlaví probíhá vždy je-li nepřítomna oblast SRY. Z Müllerových vývodů se vyvíjí vejcovody, děloha a část pochvy. Vlivem estradiolu se vyvíjí ženský genitál. Z coelomového epitelu vzniká kůra ovarií. Vývoj pohlavního dimorfismu je ukončen ve 12. až 14. týdnu těhotenství.

Ženské pohlavní buňky vznikají z oogonií. Ty vstupují 3. až 6. měsíc prenatálně do mitotického dělení a následně z nich vznikají oocyty. Indeferentní buňky se mění na folikulární (cca 4. měsíc), obklopují oocyty a dávají vznik primordiálním folikulům. Oocyty primordiálních folikulů vstupují do redukčního dělení a až do zrání folikulu v pubertě (a později) zůstávají v diktyoténním stádiu (diplotén profáze meiosy I).

Poruchy pohlavního vývoje[upravit | editovat zdroj]

Dysgenese gonád[upravit | editovat zdroj]

Pravý hermafroditismus[upravit | editovat zdroj]

  • Základ ovarií i testes,
  • chiméra 46,XX/46,XY (splynutí dvou zygot).

Mužský pseudohermafroditismus[upravit | editovat zdroj]

  • Testes a ženský nebo obojaký genitál,
  • testikulární feminizace - necitlivost na testosteron, nejsou pro něj exprimovány receptory, karyotyp 46,XY,
  • neúplná insenzivita na testosteron,
  • mutace genu pro 5α-reduktasu,
  • mozaika 45,X/46,XY.

Ženský pseudohermafroditizmus[upravit | editovat zdroj]

  • ovaria, maskulinizace zevního genitálu
  • nadprodukce testosteronu v nadledvinách
  • blok 21-hydroxylasy (adrenogenitální syndrom, AR, gen lokalizován v oblasti HLA III. třídy)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KAPRAS, Jan a Milada KOHOUTOVÁ, et al. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky III. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 101 s. ISBN 978-80-246-0001-7.