Ontogeneze pohlaví u savců
Ontogenetické poznámky[upravit | editovat zdroj]
Determinace jednotlivých pohlaví je dána gonosomálním komplementem. Ženské pohlaví je charakterizováno gonozomy XY, zatímco mužské pohlaví je podmíněno gonozomy XY.
Na krátkém raménku Y chromosomu obsahuje vysoce konzervovanou oblast SRY (sex determining region of Y). V této oblasti se nachází gen pro diferenciaci mužských gonád - TSPY (testis specific protein Y-linked). Oblast SRY je homologní s geny pro tvorbu non-histonových proteinů na X chromosomu. Gen TSPY je zvláštní tím, že neobsahuje žádné introny a končí sekvencí podobnou polyadenilovému konci. K tomu se váže hypotéza vzniku reverzní transkripcí z mRNA, muselo se tak stát ale již velmi dávno - 166 milionů let. Produkt genu TSPY se váže na promotor:
- genu pro cytochrom-P450-aromatázu, který mění testosteron na ženský hormon estradiol a inhibuje jeho transkripci.
- genu Müllerovy inhibiční substance, který zodpovídá za diferenciaci testes a regresi ženských orgánů a aktivuje jeho transkripci.
Do 6. týdne je u člověka vývoj gonád indiferentní. Základy gonád se vyvíjejí v plica genitalis.
Vývoj mužského pohlaví[upravit | editovat zdroj]
Základ mužskému pohlaví dává coelomový epitelu, ze kterého se vyvíjejí testes. Vývoj spermií je regulován geny na dlouhých raméncích Y chromosomu. Velkou roli ve vývoji mužského pohlavního ústrojí hrají Sertoliho a Leydigovy buňky. Sertoliho bb. pochází z buněk kanálků mesonefros a produkují MIF (Müllerian inhibition factor). Leydigovy bb. jsou původem z mesenchymu. Působením hCG začnou produkovat testosteron, který stimuluje vývoj Wolfových vývodů a vnějších pohlavních orgánů muže a hraje důležitou roli při sestup varlat.
Vývoj ženského pohlaví[upravit | editovat zdroj]
Vývoj ženského pohlaví probíhá vždy je-li nepřítomna oblast SRY. Z Müllerových vývodů se vyvíjí vejcovody, děloha a část pochvy. Vlivem estradiolu se vyvíjí ženský genitál. Z coelomového epitelu vzniká kůra ovarií. Vývoj pohlavního dimorfismu je ukončen ve 12. až 14. týdnu těhotenství.
Ženské pohlavní buňky vznikají z oogonií. Ty vstupují 3. až 6. měsíc prenatálně do mitotického dělení a následně z nich vznikají oocyty. Indeferentní buňky se mění na folikulární (cca 4. měsíc), obklopují oocyty a dávají vznik primordiálním folikulům. Oocyty primordiálních folikulů vstupují do redukčního dělení a až do zrání folikulu v pubertě (a později) zůstávají v diktyoténním stádiu (diplotén profáze meiosy I).
Poruchy pohlavního vývoje[upravit | editovat zdroj]
Dysgenese gonád[upravit | editovat zdroj]
- Turnerův syndrom - karyotyp 45,X.
Pravý hermafroditismus[upravit | editovat zdroj]
Mužský pseudohermafroditismus[upravit | editovat zdroj]
- Testes a ženský nebo obojaký genitál,
- testikulární feminizace - necitlivost na testosteron, nejsou pro něj exprimovány receptory, karyotyp 46,XY,
- neúplná insenzivita na testosteron,
- mutace genu pro 5α-reduktasu,
- mozaika 45,X/46,XY.
Ženský pseudohermafroditizmus[upravit | editovat zdroj]
- ovaria, maskulinizace zevního genitálu
- nadprodukce testosteronu v nadledvinách
- blok 21-hydroxylasy (adrenogenitální syndrom, AR, gen lokalizován v oblasti HLA III. třídy)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KAPRAS, Jan a Milada KOHOUTOVÁ, et al. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky III. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 101 s. ISBN 978-80-246-0001-7.
| Tady musí proběhnout stylistická úprava. | ||||
| Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky. | ||||
| V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||

