Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/127. Otázka
| 127. Otázka | ||||
| Míšní segmenty, vertebromedullární topografie, cauda equina | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Medulla spinalis
Páteřní mícha tvoří centrum pro jednoduché reflexy. Probíhá páteřním kanálem ve výši C1–L2 (délka 40–50 cm) a je obalena míšními obaly. Plní reflexní a převodní funkce. Vystupují z ní přední a zadní míšní kořeny, které se následně spojují v nervový svazek. Mícha obsahuje smíšená vlákna (motorická a senzitivní) a vegetativní vlákna.
Anatomie míchy
Ve výšce C2–T2 je ztluštění – intumescentia cervicalis a ve výšce T12–L1 intumescentia lumbosacralis (lumbalis).
Mícha je rozdělena na míšní segmenty. Míšní segment je úsek míchy, ze kterého se sbíhá 1 pár míšních nervů (celkem 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční). Kaudálně se kuželovitě zužuje do conus medullaris, jehož hrot sahá do L1–L2 následně pokračuje jako svazek nervů, který nazýváme cauda equina.
Stavba míšní hmoty
- Bílá hmota
-
- Funiculus lateralis, anterior a posterior – provazce, v nichž vedou nervová vlákna směrem nahoru a dolů.
- Fissura mediana anterior – přední zářez mezi předními rohy.
- Sulcus medianus posterior (zadní zářez).
- Sulcus anterolateralis – vystupují z něj vlákna předních kořenů míšních.
- Sulcus posterolateralis – výstup vláken zadních kořenů míšních.
- Na zadním kořenu míšním se nachází uzlina ganglion spinale (obaluje těla senzitivních neuronů).
- Šedá hmota
- Uspořádána do tvaru H, tvořená nakupením neuronů, vytváří přední a zadní rohy míšní. Postranní rohy míšní vytváří sloupce columnae anteriores, laterales a posteriores (přední obsahují motoneurony, postranní vegetativní neurony, zadní spojovací neurony). Středem vede míšní kanál – canalis centralis.
Míšní reflexy
Na úrovni míchy mohou probíhat míšní reflexy. Mícha zajišťuje vyprazdňování močového měchýře a konečníku. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk. Mícha je podřízena ve své činnosti mozku, je vývojově nejnižším reflexním ústředím, její přerušení znamená výpadek reflexů.
- 5 částí
- receptor, čidlo;
- dostředivá dráha (senzitivní);
- CNS;
- odstředivá dráha (motorická);
- efektor.
Míšní kořeny
Kořenová vlákna, fila radicularia ventralia, vycházejí ze sulcus ventrolateralis a spojují se do předních míšních kořenů – radices anteriores. Z dorzální části míchy vystupují fila radicularia dorsalia a spojují se do zadních míšních kořenů – radices dorsales. Kořeny vstupují do foramen intervertebrale a spojují se do nervus spinalis.
Přední kořeny míšní vedou odstředivá vlákna, zadní kořeny míšní dostředivá vlákna. Z hlediska funkce jsou přední míšní kořeny motorické a zadní míšní kořeny senzitivní.
Míšní nervy
- Plexus cervicalis (C1–C4) – senzitivně inervuje kůži hlavy a nadklíčkovou oblast, motoricky inervuje svaly krku (např. n. phrenicus).
- Plexus brachialis (C4–Th1) – inervace horní končetiny (např. n. radialis, n. ulnaris).
- Hrudní nervy – prochází uvnitř mezižeberních prostorů, netvoří žádné pleteně. Inervují stěnu hrudníku.
- Plexus lumbalis (L1–L5) – inervace kůže a svalů břicha, stehen a pánve.
- Plexus sacralis (S1–S5) – inervuje zadní stranu stehna, hýždě, bérec a nohu. Do této pleteně náleží nejtlustší nerv v lidském těle n. ischiadicus.
Lumbální punkce
Lumbální punkce je diagnostická a v některých případech i léčebná procedura. Během lumbální punkce se odebírá mozkomíšní mok z páteřního kanálu nebo se aplikují léčivé přípravky. Nejčastěji se volí oblast bederní páteře. Odběr většího množství mozkomíšního moku může sloužit ke snížení intratékálního tlaku. Biochemická, cytologická a mikrobiologická vyšetření moku se využívají např. pro potvrzení či vyloučení infekcí, nádorů, autoimunitních a degenerativních onemocnění CNS nebo krvácení do CNS.
Indikace
Lumbální punkci provádíme pro vyloučení nebo potvrzení:
- neuroinfekcí – meningitidy, encefalitidy,
- krvácení do CNS,
- demyelinizačních onemocnění,
- primárních tumorů CNS a metastáz.
Kontraindikace
- Vysoký nitrolební tlak (více než 20 mm Hg).[1]
- Potvrzené expanzivní procesy nitrolební.
- Infekce v místě vpichu.
- Sepse.
- Krvácivé choroby.
- Deformace obratlů (výrazná skolióza, kyfóza, meziobratlové srůsty).
Provedení
Lumbální punkci provádíme, když pacient leží na boku s flektovanými koleny u hrudníku a hlavou v anteflexi (napodobení prenatální pozice). Další možností je odběr u sedícího pacienta v předklonu. Poloha zajistí dostatečný rozestup mezi obratlovými výběžky.
- Určení místa vpichu: Najdeme spojnici horních hran kyčelních kostí, palpačně identifikujeme meziobratlový prostor L3/L4 případně L4/L5. Místo barevně označíme.
- Příprava pole: Dezinfekce místa vpichu a okolí, zajistíme sterilní pracovní pole.
- Lokální anestezie: subkutánně kolem místa vpichu.
- Směr vpichu: Úhel jehly a proc. spinalis svírají 15°, směr ventrokraniální (tj. pupku). Hrot jehly by měl být sagitálně, abychom minimálně traumatizovali míšní kořeny. Postupujeme skrze kůži, podkoží, vazivo, epidurální prostor, duru a subarachnoideální prostor mezi míšní kořeny.
- Změříme likvorový tlak: Normální tlak činí 70–200 mm H2O.
- Vlastní odběr: CSF neaspirujeme, necháme potřebné množství odkapat do sběrné zkumavky (co nejméně, obvykle 3–4 ml).
- Ukončení odběru: Vytáhneme jehlu a komprimujeme místo vpichu.
Videoukázka LP krok za krokem (Medscape)[2]
Komplikace
- Bolest hlavy v důsledku změny tlaku (tzv. postpunkční syndrom),
- parestézie dolních končetin,
- otok v místě vpichu,
- krvácení z místa vpichu,
- poruchy vědomí,
- migréna,
- nauzea,
- poruchy mikce.
Reference
- ↑ ŠEVČÍK, Pavel, et al. Intenzivní medicína. 3.. vydání. Galén, 2014. 1195 s. s. 461. ISBN 9788074920660.
- ↑ SHLAMOVITZ, Gil Z. Lumbar Puncture Technique [online]. Poslední revize 8.5.2012, [cit. 2013-01-18]. <https://emedicine.medscape.com/article/80773-technique>.
