Regulace produkce erytrocytů

Z WikiSkript

Na regulaci erytropoézy neboli produkci erytrocytů se podílejí:

  1. faktory nezbytné pro erytropoézu
  2. látky ovlivňující erytropoézu
  3. hormony

Faktory nezbytné pro erytropoézu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tyto faktory lze obecně rozdělit na tzv. substráty a biokatalyzátory. Substráty jsou zejména látky nutné pro samotnou stavbu erytrocytů, zejména pak stavbu hemoglobinu. Takovými látkami jsou např. železo či aminokyseliny. Biokatalyzátory jsou pak různé látky nutné pro proběhnutí syntézy jednotlivých složek erytrocytů.

Látky ovlivňující erytropoézu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tyto látky by neměly při krvetvorbě chybět, ale rovněž nejsou naprosto nezbytné. Pokud nějaká chybí, obvykle se objeví porucha erytropoézy či abnormální červené krvinky. Patří sem vitamin B12 (důležitý pro zrání erytrocytů, významný pro syntézu DNA a tak pro dělení buněk červené krevní řady, při jeho nedostatku vzniká perniciózní anémie), kyselina listová (je součástí koenzymů nutných k syntéze DNA, uplatňuje se při buněčném dělení a diferenciaci, při jejím nedostatku vzniká makrocytární anémie), vitamin B6 (nutný pro syntézu hemu), vitamin C, zinek (potřebný pro transport železa ze zásobních míst), kobalt (součástí vitaminu B12) a dále některé transkripční faktory (např. GATA-1).

Hormonální regulace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hormonem uplatňujícím se při regulaci produkce erytrocytů je erytropoetin. Je to glykoprotein, který urychluje a stimuluje proliferaci a diferenciaci erytrocytů, zvyšuje expresi receptorů pro transferin (což vede k většímu příjmu železa buňkou), dále zvyšuje i expresi genů pro globinové řetězce a enzymy nutné k syntéze hemu. Receptory pro erytropoetin nalezneme na erytroblastech a progenitorových buňkách.
Erytropoetin (EPO) je tvořen zejména v játrech a ledvinách, které obsahují nejvíce EPO mRNA. Stimulem pro jeho tvorbu je zejména tkáňová hypoxie. Stavy, které k hypoxii vedou, mohou být například vyšší nadmořská výška, selhání srdce, onemocnění plic, atd. Dalšími stimulačními vlivy jsou fyzické cvičení, vzrušení, menstruace, těhotenství a menopauza. Látkami, které také indukují produkci EPO jsou soli kobaltu, STH, ACTH, hormony štítné žlázy, ledvinové prostaglandiny, testosteron. Naopak produkci EPO inhibují vyšší dávky glukokortikoidů a estrogeny. Poločas rozpadu EPO v krvi je asi pět hodin, degradován je v játrech. Hladina erytropoetinu značně stoupá při anémii. V současné době existuje také tzv. rekombinantní erytropoetin, který se využívá se k léčbě anémie při chronické renální insuficienci, ke stimulaci produkce erytrocytů u pacientů, kteří podstoupili odběr krve před autotransfuzí, a ke snížení dyspnoe u sportovců (to je považováno za doping a je to nezákonné).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.
  • TROJAN, Stanislav a Stanislav TROJAN, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.