Teratogeny

Jako teratogeny obecně označujeme vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, nebo riziko takovéto vady významným způsobem zvyšují. Podobně jako mutageny, můžeme i teratogeny rozdělit na tři hlavní skupiny – teratogeny biologické, chemické či fyzikální povahy.

Skupiny teratogenů

Teratogeny biologické povahy

Patří sem zejména různí původci infekčních onemocnění. Mezi prokázané teratogeny patří viry (Rubivirus (zarděnky), Cytomegalovirus, Herpesviry, Parvovirus B-19, virus chřipky, HIV aj.), bakterie (Treponema pallidum (syfilis)), ale i například prvok Toxoplasma gondii (toxoplasmosa).

Nebezpečné mohou být i jiné choroby matky – například diabetes mellitus, fenylketonurie, myasthenia gravis a další.

Teratogeny chemické povahy

Mezi teratogeny chemické povahy patří řada látek užívaných v průmyslu či zemědělství (organická rozpouštědla, polychlorované bifenyly, těžké kovy atd.). Významnou skupinou jsou léčiva a léčivé přípravky. Mezi významné teratogeny patří cytostatika (např. již nepoužívaný Aminopterin), dále některá antibiotika (zejména tetracykliny), antiepileptika (fenytoin, valproát), lithium, warfarin, thalidomid, ACE-inhibitory, látky steroidní povahy, retinoidy atd. Významným teratogenem je rovněž alkohol (etylalkohol, jehož abúzus v těhotenství způsobuje fetální alkoholový syndrom) a některé další drogy (pervitin aj.)

Teratogeny fyzikální povahy

Do této skupiny patří hlavně různé typy ionizujícího záření (RTG záření, gama-záření atd.), dále i vysoká teplota a mechanické teratogeny (např. amputace končetin amniovými pruhy).

Specifika účinku

Vliv teratogenů je komplexní a rozhodně neplatí zjednodušení mutagen = teratogen. V rámci působení teratogenů je třeba vzít v úvahu několik specifik:

Faktor dávky

Dávka teratogenního agens je často rozhodující. Nízké dávky teratogenu nemusí vrozenou vadu způsobit vůbec, mohou způsobit mírnější postižení, nebo dokonce jiný typ vady.

Faktor času

Citlivost k účinku jednotlivých teratogenů není v průběhu celého těhotenství stejná. Obecně nejhorší prognózu má působení teratogenů v průběhu prvního trimestru gravidity, ovšem nepříznivý efekt má i působení teratogenů ve druhém a třetím trimestru. V rámci jednotlivých teratogenů se časový faktor uplatňuje jako "kritická perioda", po kterou je plod na určitý teratogen citlivý, respektive kdy se vyvíjí orgán/soustava – jejíž vývoj je účinkem teratogenu nepříznivě ovlivněn. Působení stejné dávky stejného teratogenu v různých fázích těhotenství může mít významně odlišné účinky.

Jako pravidlo "Vše nebo nic" je označována reakce časných stádií embrya (v období embryogeneze) na působení teratogenů. V tomto období nevznikají vrozené vývojové vady – embryo buď dokáže veškeré poškození zreparovat ad integrum – nebo zanikne. V následujícím období − organogeneze − již působení teratogenů vývojové vady vyvolává.

Faktor genetické výbavy a druhu

Citlivost k působení jednotlivých teratogenů je ovlivněna i genetickou výbavou konkrétního jedince. Ačkoliv v rámci jednoho druhu nemusí být tato variabilita významná – mezidruhová variabilita může být významná. To je důležité zejména ve vztahu k testování teratogenního účinku léčiv a chemikálií na laboratorních zvířatech, neboť stejná dávka stejného teratogenu může být významným teratogenem u člověka, ale ne u použitého druhu laboratorního zvířete (rezistence myší na teratogenní působení thalidomidu byla jedním z důvodů propuknutí thalidomidové aféry).

Odkazy

Související články

• Fyzikální a chemické teratogeny
• Teratogeneze
• Léčiva v těhotenství
• Infekce v novorozeneckém věku
• Fetální alkoholový syndrom
• Vrozené vývojové vady

Zdroj

• ŠÍPEK, Antonín, et al. Vrozené vývojové vady – Příčiny vrozených vad a teratogeny [online]. ©2008-2010. [cit. 2009-08-04]. <http://www.vrozene-vady.cz/vrozene-vady/index.php?co=priciny_vad_teratogeny>.