Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte

Z WikiSkript

Onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) jsou v dětském věku velmi častá.

Nejčastější symptomy[upravit | editovat zdroj]

Zvracení[upravit | editovat zdroj]

Bolesti břicha[upravit | editovat zdroj]

  • patří k nejčastějším symptomům, pro které přichází dítě k lékaři
  • děti často lokalizují bolest do periumbilikální oblasti
  • viscerální (difúzní, tupá bolest nepřesné lokalizace)
  • parietální (ostrá, přesně lokalizovaná bolest)
  • bolest může vycházet z břišní stěny, být vertebrogenní etiologie či metabolické (pseudoperitonitis diabetica při diabetické ketoacidóze; intoxikace olovem)
  • psychogenní bolest (diagnóza per exclusionem – vyloučením organické příčiny)
  • ptáme se na intenzitu bolestí, dobu trvání obtíží, vyvolávající faktor a doprovodné symptomy[1]

Zácpa[upravit | editovat zdroj]

  • obtížné vyprazdňování tuhé stolice (nízká frekvence, bolestivá defekace)
  • frekvence vyprazdňování stolice je u dětí různá (kojenci mají 1-7 stolic denně; plně kojené děti mohou být pouze 1 stolici za 10 dní)
  • zácpa funkční x organická (Hirschprungova choroba, cystická fibróza)
  • důležitý údaj – odchod smolky po porodu
  • doprovodné obtíže: bolesti břicha, meteorismus, vzedmutí břicha, zvracení
  • funkční zácpa nejčastěji u batolat – v období nácviku udržování čistoty
  • špinění – důsledek přeplnění análního kanálu a ampuly rekta stolicí a snížení tonu rektálních svěračů s následným odchodem menšího množství stolice; palpujeme skybal v průběhu tlustého střeva, zejm. v rektosigmoideu
  • u větších dětí a adolescentů je zácpa frekvence 3 a méně stolic za týden + obtížné vyprazdňování u min. 25 % defekací[1]

Průjem u dětí[upravit | editovat zdroj]

viz též Průjmová onemocnění v kojeneckém věku

Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • vyšetřujeme vleže na zádech s pokrčenými koleny a pažemi podél těla

Pohled[upravit | editovat zdroj]

Pohmat[upravit | editovat zdroj]

  • stěžejní součást vyšetření
  • nejprve povrchová palpace, poté hluboká palpace
  • sledujeme výraz dítěte v obličeji[1]

Poklep[upravit | editovat zdroj]

  • umožňuje zjistit zvětšení nitrobřišních orgánů, přítomnost volné tekutiny, peritoneální dráždění,…
  • vyšetření jater poklepem – určíme jejich horní a dolní okraj v medioklavikulární čáře – celková délka jater u dětí je 6-10 cm
    • u kojenců v prvním půl roce života mohou játra přesahovat žeberní oblouk o 1-3 cm
    • horní okraj jater je obvykle v 5. mezižebří v medioklavikulární čáře[1]

Poslech[upravit | editovat zdroj]

  • zjiěťujeme přítomnost peristaltiky, její zrychlení (např. při gastroenteritidě) či vymizení (např. při ileu)[1]

Per rectum[upravit | editovat zdroj]

  • hledáme exkoriace (roupy), píštěle, perianální kožní výrůstky,.. (nespecifické střevní záněty)
  • posuzujeme tonus svěrače, obsah ampuly, bolestivost při vyšetřování (při NPB)[1]

Speciální gastrenterologické metody[upravit | editovat zdroj]

Vodíkový test[upravit | editovat zdroj]

  • množství vodíku ve vydechovaném vzduchu nepřímo úměrně závisí na štěpení laktózy střevní laktázou

(snížená aktivita laktázy -> větší obsah vodíku v lumen střeva i ve vydechovaném vzduchu)

  • postup:
    • nalačno naráz podáme 20 % roztok laktózy (2 g laktózy/kg t. hm., maximálně 50 g)
    • poté vyšetřovaný vydechuje vzduch přes redukční ventil do injekční stříkačky
    • hodnotíme poslední třetinu dechového objemu
    • měření provádíme ve 30-minutových intervalech celkem 180 minut
  • závěr: patologický nález je koncentrace více než 10 ppm na bazální hodnotu[1]

24hodinová jícnová pH-metrie[upravit | editovat zdroj]

  • k detekci refluxu žaludečního obsahu do distální třetiny jícnu
  • postup:
    • pH-metrickou sondu s antimonovým čidlem zavedeme do distální třetiny jícnu
    • kontinuálně monitorujeme pH á 4 sec. po 24 hod.[1]

Enterobiopsie[upravit | editovat zdroj]

  • k odběru vzorku střevní sliznice na histologické vyšetření
  • Crosbyho kapsle připojená na sondu, kterou pacient spolkne
    • kapsle je z rentgen-kontrastního materiálu
  • provádíme nalačno (6hod. lačnění),u kojenců a batolat v premedikaci[1]

Jaterní biopsie[upravit | editovat zdroj]

  • perkutánní jaterní biopsie Menginiho jehlou
  • u kojenců, batolat a nespolupracujících dětí v celkové anestézii v apnoické pauze
  • u spolupracujících dětí v premedikaci a lokální anestézii
  • odběr v poloze na zádech s pravou rukou v upažení či za hlavou, vpich v apnoické pauze (v exspiriu)
  • po biopsii leží dítě 24 hodin na pravém boku[1]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 131-138. ISBN 978-80-7262-438-6.

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 131-138. ISBN 978-80-7262-438-6.