Vyšetření respiračního systému dítěte
Choroby respiračního systému jsou nejčastější příčinou nemocnosti u dětí všech věkových skupin. Jejich klinický obraz se mění v závislosti na věku – čím mladší je dítě, tím větší je riziko rozvoje obstrukce dýchacích cest a dušnosti a tím spíše dochází k alteraci celkového stavu.[1]
Vyšetření respiračního systému dítěte:
- anamnéza
- fyzikální vyšetření
- laboratorní vyšetření
- zobrazovací metody
- funkční vyšetření dýchání
Fyzikální vyšetření[edit | edit source]
Pohled[edit | edit source]
Hodnotíme dechový vzorec a jeho změny: dyspnoe, tachypnoe, apnoe, hyperpnoe, bradypnoe, Cheyneovo-Stokesovo dýchání, Biotovo dýchání, Kussmaulovo dýchání, …
- Dyspnoe (namáhavé, ztížené dýchání)
- subj.: pocit dechové tísně či nedostatku vzduchu
- obj.: tachypnoe, alární souhyb, vpadávání či zatahování jugulární jamky, zvýšené úsilí dechových svalů, ortopnoická poloha
- dyspnoe v inspiriu → onemocnění horních cest dýchacích
- dyspnoe v exspiriu → onemocnění dolních cest dýchacích
- dyspnoe v inspiriu i exspiriu → onemocnění trachey
- Restrikční postižení plic (např. plicní fibróza)
- zmenšený dechový objem je kompenzován zvýšenou dechovou frekvencí
- zkracuje se poměr exspirium/inspirium
- Obstrukční postižení plic (např. astma bronchiale)
- snížená dechová frekvence je kompenzována prohloubením dechového objemu
- prodlužuje se poměr exspirium/inspirium
Dále hodnotíme barvu kůže (periferní či centrální cyanóza – hladina redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l[1]), všímáme si známek dlouhodobé tkáňové hypoxie (paličkovité prsty), tvaru hrudníku (astenický, hyperstenický neboli pyknický, pectus carinatum, pectus excavatum) a výrazu obličeje (facies adenoidea).
Pohmat[edit | edit source]
- hodnocení hrudního chvění (fremitus pectoralis) a bronchofonie – pouze u starších dětí a adolescentů
- třáskání v podkoží – u podkožního emfyzému (nejč. na krku)
- palpační vyšetření krčních (axilárních, podklíčkových) mízních uzlin
Poklep[edit | edit source]
- neprovádí se u novorozenců a kojenců!!!
- nad zdravou plící je poklep plný, jasný
- poklep temný či zkrácený je nad nevzdušnou plící (atelektáza, pneumonie), výpotkem a nad svaly
- poklep přitlumený nebo ztemnělý je nad orgány (srdce, játra) a nad fibrotickou plicní tkání
- poklep bubínkový je nad střevy, žaludkem a pneumotoraxem
- poklep zvučný, hypersonorní či škatulový je nad emfyzémem a pneumotoraxem
Poslech[edit | edit source]
- distanční fenomény (zvuky slyšitelné i na dálku, bez fonendoskopu): stridor (chrčení), kašel, posouzení hlasu
- STRIDOR
- inspirační stridor – způsoben zúžením horních cest dýchacích (obstruktivní laryngitida, epiglotitida, retrofaryngeální absces)
- expirační stridor – způsoben zúžením dolních cest dýchacích (cizí těleso, akutní bronchitida, astma bronchiale)
- inspiračně-expirační stridor – tracheomalacie (útlak trachey abnormální cévou)
- KAŠEL
- suchý (bez expektorace) x vlhký (s expektorací)
- trvalý x záchvatovitý
- POSOUZENÍ HLASU
- chrapot až afonie (laryngitis)
- zastřený, huhňavý hlas (epiglottitis)
- GRUNTING (naříkavý výdech)
- u nezralých novorozenců se syndromem dechové tísně
- poslech fonendoskopem
- POMĚR NÁDECH:VÝDECH
- prodloužený nádech – obstrukce horních cest dýchacích
- prodloužený výdech – obstrukce dolních cest dýchacích
- DÝCHÁNÍ
- fyziologické:
- čisté sklípkové – u dětí nad 6 let[1]
- „puerilní“ – u menších dětí
- patologické:
- zostřené dýchání (výpotek, srůsty, difúzní katar průdušek,…)
- oslabené dýchání (pohrudniční výpotek, pneumotorax, atelektáza)
- trubicové dýchání – výdech hlučnější než vdech (fyziol. nad tracheou, patol. nad infiltrovanou plicní tkání, abscesem, bronchiektáziemi)
- vedlejší dýchací fenomény:
- vlhké chropy – vznikají v bronších (bronchitida)
- chrůpky (třáskání) a krepitus – vznikají v plicních sklípcích (pneumonie)
- pískoty a vrzoty (obstrukce dolních dýchacích cest)
- fyziologické:
Laboratorní vyšetření[edit | edit source]
- mikrobiologické vyšetření – výtěr z krku, nosu (ne pro procesy v plicích), vykašlané sputum (musí být z DCD, malé děti to nedokážou vykašlat), odsátý sekret z horních cest dýchacích, tracheální sekret, sekret průdušek odebraný při bronchoskopii, punktát abscesu a pohrudničního výpotku
- krevní obraz, FW, CRP
- biochemické vyšetření – alfa1-antitrypsin (jeho deficit vede k emfyzému)
- ABR, krevní plyny, transkutánní pulsní oxymetrie – respirační insuficience parciální (hypoxémie) či globální (hypoxémie s hyperkapnií)
- imunologické vyšetření
- stanovení hladiny chloridů v potu – koncentrace chloridů v potu nad 60 mmol/l je přítomná u cystické fibrózy
- určení pohyblivosti řasinek buněk nosní sliznice – Kartagenerův syndrom (KO: opakované bronchitidy)
- sérologické vyšetření
- molekulárně-genetické vyšetření – cystická fibróza (mutace F508), deficit alfa1-antitrypsinu (mutace PiZZ)
- cytologie z bronchoalveolární laváže
- biopsie plicní tkáně – vzácně
Zobrazovací metody[edit | edit source]
- bronchoskopie – k určení anatomických a funkčních změn, k extrakci cizího tělesa, často + alveolární laváž
- rtg, CT, NMR
- scintigrafie – inhalační (radionuklidem značený xenon či argon) k zobrazení ventilace a její distribuce, perfúzní (radionuklidem značený albumin) k zobrazení plicní perfúze
- angiografie – cévní anomálie
- 24hodinová pH-metrie jícnu – k hodnocení gastroesofageálního refluxu
- mediastinoskopie + biopsie uzlin
Funkční vyšetření dýchání[edit | edit source]
- standardní testy funkčního vyšetření plic lze provádět u spolupracujících dětí starších 6 let
- spirometrie – k měření základních plicních objemů a vitální kapacity, k dynamickým měření výdechových rychlostí a popisu obstrukčních postižení plic (asthma bronchiale)
- celotělová pletysmografie – k vyšetření ventilační mechaniky, k popisu restrikčních postižení plic (plicní fibróza, emfyzém)
- PEF (peak expiratory flow) – ke sledování astmatu
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
- Vyšetření dítěte: Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte ▪ Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte ▪ Vyšetření uropoetického systému dítěte ▪ Vyšetření endokrinního systému dítěte ▪ Vyšetření pohybového systému dítěte ▪ Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte ▪ Vyšetření zraku a sluchu dítěte
- Vrozené vady dýchací soustavy
- Funkční vyšetření kardiorespiračního systému
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b c LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6.
Literatura[edit | edit source]
- LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6.