Obecná stavba trávicí trubice

(přesměrováno z Gastrointestinální trakt)

Trávicí soustava (systema digestorium) slouží ke zpracovávání živin a jejich vstřebávání. Během trávení potrava prochází skrz trávicí trakt, kde dochází k jejímu rozmělnění a chemickému rozložení na jednodušší látky. Ty se dostávají do krve a následně do tkání a buněk těla, kde jsou využity jako zdroj energie nebo stavební součást buněk.

Trávicí soustavu tvoří trávicí trubice a přídatné žlázy – gll. salivariae majores (glandula parotis, glandula submandibularis, glandula sublingualis, játra a slinivka břišní)


Hlavní orgány a úseky trávicí soustavy

Schéma travicí trubice
  1. cavitas oris - dutina ústní
  2. Pharynx - hltan
  3. Oesophagus - jícen
  4. Gaster - žaludek
  5. Intestinum tenue - tenké střevo
    • Duodenum - dvanáctník
    • jejunum - lačník
    • ileum - kyčelník
  6. Intestinum crassum - tlusté střevo


Žlázy ústící do duodena

Jednotlivé vrstvy trávicí trubice

Stavba trávicí trubice

Tunica mucosa

Vystélá dutiny trávicí trubice jako měkká, růžová až červená vrstva, zvlhčená sekretem ze žlázek. V některých oddílech je hladká, v jiných je složena v řasy nebo vybíhá v drobné výběžky.

  1. Lamina epithelialis
    • Tvořena na začátku a konci trávicí trubice vrstevnatým dlaždicovým nerohovějícím epitelem v místech, která slouží především jako mechanická ochrana (ústní dutina, hltan, jícen, anální část trávicí trubice), ve středních částech jde o epitel jednovrstevný cylindrický, který plní v žaludku funkci sekreční a ve střevě funkci resorpční.
    • Může vytvářet řasy (plicae), papily (papillae) nebo klky (villi).
    • Epitelové buňky produkují hlen (mucus) a množství působků, které jsou zodpovědné za trávení, resorpci látek a odstranění škodlivých, nestravitelných a nadbytečných metabolitů.
  2. Lamina propria mucosae
    • Nachází se pod epitelem a jedná se o vrstvičku řídkého kolagenního vaziva, v němž se vyskytují četné krevní a lymfatické cévy a žlázky.
    • Na některých místech jsou zde přítomny lymfatické folikuly (folliculi lymphatici solitarii et aggregati).
    • Těsně pod epitelem je zóna, kde se vyskytují četné makrofágy, lymfocyty a plasmatické buňky produkující protilátky (imunoglobuliny), jež jsou vázány na sekreční proteiny produkované epitelovými buňkami a jsou uvolňovány na povrch sliznice.
  3. Lamina muscularis mucosae
    • Tvoří ji hladké svalové buňky.
    • Nemusí být vždy, umožňuje posun sliznice po svalovině trávicí trubice.

Tunica submucosa

Jinými slovy podslizniční vazivo tvořené řídkým kolagenním vazivem, v němž se nalézají krevní a lymfatické cévy. Jedná se o vrstvu připojující sliznici ke svalovině. V submukóze se objevují také žlázky (např. v duodenu gll. duodenales seu Brunneri nebo jícnu) a lymfatická tkáň. Také jsou zde uloženy pleteně silnějších cév a nervů (plexus submucosus Meissneri).

Tunica muscularis externa

Svalová vrstva je tvořena na začátku (do poloviny jícnu) a na konci trávicí trubice příčně pruhovanou svalovinou, ve střední části, tj. od střední části jícnu až k dolní části rekta, svalovinou hladkou. Svalovina je uspořádána ve dvou vrstvách. Vnitřní vrstva je cirkulární (stratum circulare) a zevní podélná (stratum longitudinale). Jak hladká, tak příčně pruhovaná cirkulární svalovina je místy zesílena ve svěrače, sfinktery. Mezi cirkulární a podélnou svalovinou je slabá vrstvička vaziva, ve které leží další krevní, lymfatické cévy a nervová pleteň (plexus myentericus Auerbachi).

Tunica externa

Zevní povrchová vrstva je vytvořena buď jako tunica adventitia, složená z řídkého či zahuštěného vaziva, které přechází do okolního vaziva (mediastina, paraproctia). Takto vytvořená zevní vrstva obaluje části trávicí trubice, které neleží v pobřišnicové dutině, tzn. krční a hrudní úsek jícnu a recta. Druhou formou povrchové vrstvy je hladká a lesklá tunica serosa, která obaluje část trávicí trubice přivrácenou do břišní dutiny. Tvoří ji jedna vrstva plochých epitelových buněk, tzv. mesotelové buňky, podložené malou vrstvičkou subserózního vaziva, tunica subserosa.


Odkazy

Související články

Procvičování histologických preparátú

Zdroj

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.
  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.