Hemoterapie

Z WikiSkript

Hemoterapie je podání náhrady určité součásti krve. Jedná se o převod biologického materiálu z organismu dárce do organismu příjemce.[1]

Typy biologických materiálů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rozlišují se krevní deriváty a transfuzní přípravky.

Transfuzní přípravky

Jde o biologický materiál, který se po odběru přímo (či někdy po deleukotizaci a nebo ozáření) podává příjemci.[1] Příkladem je erytrocytární koncentrát (erytrocytární masa, „erymasa“), trombocytární koncentrát a čerstvě zmražená plazma (fresh frozen plasma, FFP).

Krevní deriváty

Jde o materiál, který je vyroben z biologického materiálu dárce různými biochemicko-fyzikálními postupy.[1] Příkladem jsou IV imunoglobuliny („ivigy“) nebo jednotlivé koagulační faktory (kromě rekombinantních).

Fresh frozen plasma

Zásady účelné hemoterapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Benefit pacienta by měl převážit riziko případných komplikací hemoterapie (urtika, febrilní reakce, hemolýza, TRALI, přetížení železem…). Zároveň je důležité vyšetřit kauzální příčinu nedostatku.

Např. u sideropenické anémie není účelné substituovat erytrocyty, nýbrž železo.[1] Nebo také u ITP nemá smysl substituovat trombocyty jinak než z vitální indikace, protože jsou ihned destruovány protilátkami.[1]

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

O hemoterapeutické substituci má smysl uvažovat u anémií, trombocytopenií a koagulopatií.

Podání čerstvě mražené plazmy jako volumexpandéru není indikováno.[1]
Krevní konzerva

Anémie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klasické doporučení uvádí, že erytrocyty by měly být substituovány u hodnot hemoglobinu nižšího než 80 g/l, pokud není pacient zatížen ischemií či těžkou infekcí.[1] Výjimkou je sideropenická anémie, u níž je účelnější substituovat železo. U starších pacientů s ischémií (ICHS, ICHDK atd.) či pacientů v těžké sepsi je účelné substituovat dříve. Hranice se volí individuálně dle stavu, často např. u hodnot hemoglobinu nižšího než 100 g/l.[1]

Klinická poučka praví, že u normálně velkého dospělého člověka, který nekrvácí a neprobíhá u něho hemolýza, stoupne po podání jedné erymasy zhruba o 10 g/l.[1] Je zvykem u dospělých pacientů podávat rovnou dvě transfuze – z provozních důvodů a zároveň i racionálně, když je substituce indikována, má být prováděna v dostatečné intenzitě.[1]

Hypertransfuze je účelná u paroxysmální noční hemoglobinurie a u srpkovité krize.[1]

K substituci se používá nejčastěji erytrocytární masa, plná krev pouze ve válečné medicíně (či v zemích rozvojového světa).[1]

Trombocytopenie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U imunní trombocytopenické purpury a trombotické trombocytopenické purpury nemá smysl trombocyty substituovat (ani při nulových hodnotách). Substituované trombocyty jsou rychle destruovány a dochází jen k další senzibilizaci imunitního systému.[1] Substituce je nezbytná v případě vitální indikace u nezastavitelného krvácení. U ostatních trombocytopenií se za hraniční hodnotu považuje počet trombocytů 10 . 109/l, po níž je účelné destičky pacientovi hradit.[1] Pokud má pacient s trombocytopenií zároveň horečku nebo koagulopatii, je účelné hradit destičky dříve.[1]

Cílové hodnoty destiček u invazivních výkonů jsou:

  • alespoň 50×109/l pro zavedení žilní kanyly nebo provedení lumbální punkce,
  • alespoň 80×109/l před menším operačním výkonem,
  • alespoň 100×109/l před větším operačním výkonem.[1]

(Dosáhnout uvedených hodnot však není v hematologii vždy zcela reálné.)

Mohou se podávat trombocytární koncentráty buď směsné (smíchané od několika dárců, aby jich bylo dostatečné množství), nebo z trombocytoferézy, které jsou od jednoho dárce a tedy méně senzibilizující.[1]

Koagulopatie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podání čerstvě mražené plazmy je indikováno:

  • k substituci koagulační faktorů při jejich nedostatku (hemofilie, pokud nejsou dostupné jednotlivé faktory atd.),
  • k substituci u DIC,
  • při intoxikaci Warfarin, je-li žádoucí snižovat INR rychle a není-li dostupný protrombinový komplex,
  • v rámci výměnné plazmaferézy u TTP.[1]


Když už je podání čerstvě mražené plazmy indikováno, tak je účelné ji hradit v dostatečném množství, klidně i více než 10–20 ml/kg. Zároveň každý preparát musí být podán ihned po rozmražení, jelikož koagulační faktory mají krátký poločas.[1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s KOUBA, Michal. Stáž v ÚHKT [přednáška k předmětu Interna předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 27.5.2014.