Imunologické vyšetření

Z WikiSkript

Imunologické vyšetření je indikováno při podezření na poruchu imunitního systému, k monitorování léčby a případně ke screeningu rodin. Poruchy imunitního systému se mohou projevovat recidivujícími infekcemi, které probíhají prolongovaně, komplikovaně nebo atypicky a opakovaně, případně se uplatňují oportunní mikroorganismy.[1]

Základní imunologické vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Fotografie vzorku krve vykazující významnou neutropenii
Pacient s DiGeoregovým syndromem vykazující charakterystický vzhled obličeje


Vyšetření humorální imunity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • koncentrace imunoglobulinů v séru (IgG, IgA, IgM, IgE);
  • stanovení podtříd IgG;
    • snížení IgG1 – nefrotický syndrom; defekt IgG2 → infekce pneumokoky, meningokoky, H. influenzae; defekt IgG3 → sinusitidy a otitidy u dětí; defekt IgG4 většinou provázen snížením IgG2;
  • vyšetření izohemaglutininů (anti-A, anti-B) – vyšetření funkce IgM;
  • stanovení specifických protilátek po očkování (záškrt, tetanus, pneumokok,..) – schopnost tvorby paměťových B-lymfocytů;
  • počet B-lymfocytů, typizace, in vitro stimulace (funkční test);
    • deficit B-buněk → agamaglobulinémie.

Vyšetření buněčné imunity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • počet T-lymfocytů, počet CD4 (pomocné) a CD8 (cytotoxické) a jejich poměr (imunoregulační index);
  • funkční testy: test schopnosti proliferace lymfocytů na stimulaci nespecifickými mitogeny a specifickými antigeny („blastická transformace“);
  • kožní testy s antigeny tetanu, záškrtu, příušnic, …– test antigen specifické paměti T-lymfocytů a funkce antigen prezentujících buněk (reakce pozdní přecitlivělosti);
  • HLA typizace;
  • cytokiny – vyšetření poruchy funkce T-lymfocytů (pouze ve specializovaných laboratořích).

Vyšetření fagocytózy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • baktericidní testy,
  • vyšetření schopnosti produkovat kyslíkové radikály,
  • fenotypová analýza důležitých molekul na polymorfonukleárních lymfocytech

Vyšetření komplementu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • kvantitativní stanovení jednotlivých složek (C3, C4, CH50, Ap50) a funkční test

Vyšetření autoprotilátek[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Alergologické vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • celkové IgE, specifické IgE, ECP (eozinofilní kationický protein),...

Odkazy

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 226-227. ISBN 978-80-7262-772-1.
  2. a b KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 366-369. ISBN 978-0-8089-2325-1.
  3. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 214. ISBN 978-80-247-2525-3.