Intoxikace oxidem uhelnatým

Z WikiSkript

Oxid uhelnatý je nedráždivý plyn bez zápachu. Je lehčí než vzduch, tudíž se drží u stropu. Vzniká nedokonalou oxidací uhlíkatých látek. Patří mezi jeden z nejrozšířenějších jedů.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Oxidy uhlíku.

Profesionální expozice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Riziková pracoviště – kotelny, hnědouhelné doly, kde dochází k doutnání uhlí (v důlních plynech je až 50 % CO, ve vodním plynu 38 %, ve výfukových plynech 11 %),
  • neprofesionálně – ze zemního plynu (koupelny – karmy).

Etiopatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vazba na Hb je asi 210× vyšší než u kyslíku. Vytváří karboxyHb a tím zabírá vazebná místa pro kyslík. Důsledkem je anoxie tkání. Se zvyšováním COHb se posunuje disociační křivka kyslíku doleva. COHb má jasně červenou barvu, což se nejvíce projeví v žilní krvi. Klesá tvorba CO2, čímž dochází k hypokapnii. CO se též váže na cytochrom P450 a na myoglobin, dochází k poklesu (kontraktility myokardu). Patrně má též specifický cytotoxický účinek.

Příznaky otravy oxidem uhelnatým

Kromě koncentrace v ovzduší záleží i na fyzické zátěži – nejvíc se nadýchají hasiči (vyšší minutový objem). Prvními poškozenými orgány jsou mozek a myokard a to z důvodu nejvyšších nároků na kyslík (v ostatních orgánech dojde k fyziologickému snížení prokrvení).

Vazba COHb je reverzibilní – má smysl postiženého vynést na čerstvý vzduch. Při pobytu na čerstvém vzduchu poklesne COHb na polovinu za 4 hodiny (při oxygenoterapii za hodinu).

U nekuřáků je běžná přítomnost COHb asi 1 %, u kuřáků 5 % i více.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Akutní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejsou nijak specifické, ověření diagnózy – stanovení hladiny COHb.

  • 10 % COHb – lehká porucha koncentrace;
  • 20 % COHb – mírná bolest hlavy, závrať;
  • 30 % COHbbolest hlavy, nauzea, zvracení, námahová dušnost;
  • 40–50 % COHb – zmatenost, úporná bolest hlavy, až koma a křeče;
  • nad 60 % COHb – hluboké koma, smrt.

Chronický[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hyperbarická komora

Protože je vazba reverzibilní, tak se obvykle chronická otrava popírá. Po akutní otravě s bezvědomím přetrvávají následky.

Vyšetřovací metody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odběr krve na stanovení COHb musí být co nejdříve. Měření saturace (pulzní oxymetrie či odběr) – falešně normální výsledky (jasně červená barva COHb). V akutním stádiu – zjistíme MAC, zvýšenou glykémii. Změny v CNSCT, MRI. PET může zjistit v akutním stavu ischemická ložiska (těžko z toho ale odhadneme prognózu).

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ihned odvést na čerstvý vzduch. Kauzální léčbou je oxygenoterapie, u těžkých otrav – hyperbarická oxygenoterapie.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.