Invazívna aspergilóza

(přesměrováno z Invazivní aspergilóza)


Je infekční onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou u imunokompromitovaných pacientů způsobené houbami rodu Aspergillus, nejčastěji A. fumigatus.

Makroskopické poškození plic aspergilózou
Mikroskopický obraz aspergilomu v mozku imunodeficientního dítěte – fatální stav

Epidemiologie

Aspergily jsou všudypřítomné, vyskytují se ve vzduchu, v půdě, prachu, stavebních materiálech, některých potravinách a ve vodě. Hlavní vstupní cestou pro aspergily je dýchací trakt. Po inhalaci konidiospóry dozrávají v plicích a mohou proniknout také do dalších tkání přes cévy pokud nejsou kontrolované obrannými mechanizmy organizmu.

Většina lidí je však proti rozvoji choroby přirozeně imunní, protože alveolární makrofágy mají schopnost konidie pohltit a zlikvidovat. U pacientů léčených kortikosteroidy a u imunodeficientních pacientů (pacientů s leukémií, AIDS, CHOPN, pacientů po chemoterapii či transplantaci, atd.) je ale tato jejich schopnost snížená.

Rizikové faktory

Hlavními rizikovými faktory pro rozvoj IPA jsou neutropenie, transplantace solidních orgánů (zvlástě plic), transplantace kmenové hematopoetické buňky (HSCT), chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), systémová terapie kortikosteroidy a hematologické malignity.

Byly popsané také další rizikové faktory jako jaterní a renální selhání, HIV, diabetes mellitus, malnutrice, autoimunitní onemocnění či rozsáhlé popáleniny.

Ve většině případů jsou aspergily zanesené do dolních dýchacích cest inhalací infekčních spor. Méně často může IPA začít z jiných míst, a to paranazálních dutin, gastrointestinálního traktu a kůže. Infekce se může šířit krevní cestou do dalších orgánů jako mozek, ledviny, játra, srdce, pleura, atd.

Symptomatika

Symptomy jsou nespecifické a připomínají bronchopneumónii: horečka, kašel, tvorba sputa, dyspnoe, bolest na hrudi pleurálního původu z důvodu cévní invaze vedoucí k trombóze a malým plicním infarktem, hemoptýza.

Diagnostika

Zlatým standardem při diagnostice IPA je histopatologické vyšetření - vzorky plicní tkáně získané při thorakoskopii nebo otevřené plicní biopsii na přítomnost septovaných, větvených hyf a pozitivní kultivace. Dalšími možnostmi je vyšetření sputa, BAL tekutiny, CT vyšetření hrudníku (přítomnost uzlíků a halo sign – zóna zeslabení okolo plicních uzlíků způsobená hemoragií a typická pro neutropenické pacienty), test ELISA na detekci aspergilových antigenů v tělesných tekutinách (galactomannan – polysacharid uvolňovaný z aspergilů po dobu růstu) a PCR.

Léčba

Z důvodu možné progrese choroby se doporučuje začít s léčbou už při podezření na IPA, ještě před potvrzením diagnózy laboratorními testy. Běžně užívanými léky jsou lipozomální amfotericin B, vorikonazol a deriváty echinokandinu jako caspofungin či micafungin.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura

  • KOUSHA, M, R TADI a A.O SOUBANI. Pulmonary aspergillosis: a clinical review. European Respiratory review [online]. 2011, roč. 2011, vol. 20, no. 121, s. 156-162, dostupné také z <www.ersjournals.com>. ISSN 1600-0617. DOI: 10.1183/09059180.00001011.
  • WILLEY, Joanne M, Linda M SHERWOOD a Christopher J WOOLVERTON, et al. Prescott,Harley, and Klein’s Microbiology. 7. vydání. New York : McGraw-Hill Hogher Education, 2008. ISBN 978-0-07-299291-5.
  • EDITOR, Moselio, Moselio Schaechter; consulting SCHAECHTER a Joshua LEDERBERG. The desk encyclopedia of microbiology. 1. vydání. Amsterdam : Elsevier, 2004. ISBN 0-12-621361-5.