Nádory s familiárním výskytem
Obecné informace[upravit | editovat zdroj]
Většina nádorových onemocnění člověka se vyskytuje sporadicky. Jejich frekvence v rodině odpovídá tzv. populačnímu riziku.
V případě maligní transformace je vyvolána pouze somatickými mutacemi, benigní nádory představují nižší riziko a bývají odstranitelné chirurgicky. V nádorové tkáni mohou být mutovány jak protoonkogeny, tak tumor-supresorové geny nebo mutátorové geny.
Je-li mutovaný tumor-supresorový gen nebo mutátorový gen přenesen pohlavní buňkou jednoho z rodičů a mutace druhé alely nastane v somatické buňce, poté hovoříme o hereditárním výskytu. Většinou je děděna predispozice k určitému typu nádorového onemocnění. Přibližně 10–15 % nádorů má dědičný charakter; pak je frekvence výskytu určitého typu nádoru v rodině případně rodokmenu vyšší než je jeho výskyt v populaci.
Typicky jde zejména o mutace tumor-supresorových genů. Tyto mutace mají recesivní charakter, tedy ke kompletnímu vyřazení tumor-supresorového genu je zapotřebí vyřazení (mutace) obou alel tohoto genu (Knudsonova teorie dvou zásahů). Z hlediska klinické genetiky se tyto hereditární nádorové syndromy ovšem dědí autozomálně dominantně (byť s neúplnou penetrancí). Důvodem je skutečnost, že vrozená (zárodečná) mutace příslušného tumor-supresorového genu je výrazným rizikem pro rozvoj příslušného onemocnění, které se tak rozvíjí u naprosté většiny osob s příslušnou zárodečnou mutací.[1]
Pro familiární výskyt nádorů je charakteristické postižení více členů rodiny stejným typem nádoru. S hereditárním výskytem nádorů je spjat dřívější nástup onemocněním v porovnání se sporadickým výskytem téhož nádoru. Nádory se pak často vyskytují multifokálně a bilaterálně. Nezřídka je pak patrný vznik i několika primárních nádorů různých orgánu u téhož jedince, nádorová multiplicita.
Hereditární a sporadický výskyt nádorů[upravit | editovat zdroj]
Sporadický výskyt nádorů[upravit | editovat zdroj]
Sporadický výskyt nádorů představuje většinu nádorových onemocnění v populaci jejich výskyt je náhodný, sporadický. Mutace genů způsobujících onemocnění nastaly pouze v somatických buňkách. Frekvence nádorového onemocnění v rodině potom odpovídá populačnímu riziku. Přibližně každý 3. občan v České Republice onemocní některou z forem nádoru. U mužů jsou to nejčastěji Kolorektální karcinomy a karcinom prostaty, u žen je nejčastější formou nádorového onemocnění karcinom prsu. V nárové tkáni mohou být v různých tkáních kombinacích mutovány protoonkogeny, tumor-supresorové geny a mutátorové geny. Pro některé nádory jsou známé mutace specifických genů, marker geny.
Tentýž typ nádorového onemocnění, který se vyskytuje sporadicky může mít hereditární i familiární výskyt (např. některé nádory plic, prsu, tlustého střeva, melanomy atd.).
Familiární výskyt nádorů[upravit | editovat zdroj]
Pro familiární výskyt nádorů je charakteristický vyšší výskyt nádorů podobného typu u více členů rodiny. Nemusí být známa genetická příčina onemocnění. U familiárního výskytu určitého typu nádoru může být příčinnou vzniku stejného typu nádoru vliv stejných faktorů vnějšího prostředí jako jsou dietické návyky (tlusté střevo), vysoký výskyt určitých virových onemocnění (národy jater - virus hepatitidy B atd.)
Hereditární výskyt nádorů[upravit | editovat zdroj]
Za hereditární výskyt nádorů označujeme situaci, když je mutovaný gen přenesen pohlavní buňkou jednoho z rodičů (zárodečná mutace) a mutace druhé alely nastane v somatické buňce. Přenos zárodečné mutace se ve většině případů týká tumor-supresorových genů nebo mutátorových genů. Pro hereditární výskyt je charakteristické postižení více členů rodiny stejným typem nádoru nebo určitou skupinou nádorových onemocnění. U hereditárního výskytu nádorů je tipický výskyt v brzkém věku či bilaterální a multifokální výskyt. V současné době jsou známy zárodečné mutace dvou protoonkogenů. Zděděním zárodečné mutace je děděna predisposice k určitému nádorovému onemocnění. Dědičný charakter existuje u přibližně 5-10% nádorových onemocnění. V tomto případě je frekvence výskytu určitého typu nádoru v rodině vyšší než je jeho výskyt v populaci. Z hlediska formální genetiky se výskyt dědičně predisponovaných nádorů jeví jako dědičnost typicky autosomálně dominantní s neúplnou penetrancí.
V některých případech dochází ke vzniku jednoho, dvou, někdy i několika primárních nádorů různých orgánů u téhož jedince. V těchto rodinách výskyt jednoho typu nádorového onemocnění může upozornit na riziko vzniku nádoru v dalším orgánu. U pacientů s hereditárním karcinomem prsu se vyskytují u predisponovaných jedinců i nádory ovarií nebo malobuněčné nádory plic.
Vybraná nádorová onemocnění s hereditárním výskytem[upravit | editovat zdroj]
Neurofibromatóza[upravit | editovat zdroj]
Existuje neurofibromatóza I. a II. typu. Toto onemocnění postihuje PNS, nádory – neurofibromy – jsou benigní, ale část pacientů má zvýšený výskyt maligních nádorů jiných orgánových systémů. Příkladem může být neurinom akustiku (typický pro neurofibromatózu II. typu). Jejich vznik je podmíněn mutací v chromosomální oblasti: 17q11 (NF1 gen) a 22q12 (NF2 gen).
Li-Fraumeni syndrom[upravit | editovat zdroj]
Vyznačuje se výskytem různých typů dědičně determinovaných primárních nádorů. Jejich vznik je podmíněn mutací v tumor-supresorovém genu TP53 (17p13.1).
Hereditární karcinom prsu a ovária[upravit | editovat zdroj]
Je podmíněn mutací v tumor-supresorovém genu BRCA1 (17q21) nebo BRCA2 (13q12). Karcinom může souviset i s mutacemi dalších genů (např. TP53, PALB2, CHEK2, RAD51, PTEN, STK11 apod.).
Nádor prsu je nejběžnější maligní onemocnění u žen. Sporadická i hereditární forma vzniká vícestupňovým procesem. Tento proces zahrnuje inaktivaci tumorsupresorových genů a aktivaci onkogenů, tedy přeměnu protoonkogenu v onkogen. Inaktivaci tumor-supresorových genů často vyvolávají bodové mutace v genu na párových chromosomech nebo delece genu/části genu. Při karyologickém vyšetření je pozorována aneuploidie a amplifikace některých genů (HER2/neu)
Při hereditárním typu nádoru prsu nebo prsu a ovarií jsou využívány pro diagnostiku 2 tumor-supresorové geny – BRCA1 a BRCA2 (breast cancer ½). Mutace genu BRCA 1 je příčinou 52% hereditárních onemocnění. Děděná mutace BRCA1 se vyskytuje u žen v rodinách s familiárním výskytem nádoru prsu, ovarií anebo prsu a ovarií. Zatímco mutace genu BRCA 2 je příčinou 32% vzniku hereditárního karcinomu prsu. U 16% pacientek s hereditárním typem karcinomu prsu se jedná o dědičný syndrom způsobený mutacemi jiných genů. Produkty obou BRCA genů se podílejí na vyzrávání mléčné žlázy a tvoří komplexy s produkty dalších genů. Tímto se tedy BRCA geny podílejí na průběhu buněčného cyklu a hrají roli při opravách dvouvláknových zlomů DNA.
Familiární adenomatózní polypóza[upravit | editovat zdroj]
Je podmíněna mutací v tumor-supresorovém genu APC (5q21-22), vzácnější varianta je podmíněna mutací v mutátorovém genu MUTYH (1p32-34).
- Kolorektální polypóza s rozvojem kolorektálního karcinomu.
Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom - Lynchův syndrom I a II[upravit | editovat zdroj]
Je podmíněn mutací v různých mutátorových genech (např. MSH2, MLH1, PMS1, PMS2).
- Kolorektální karcinom bez předchozí polypózy (HNPCC).
Peutzův – Jeghersův syndrom[upravit | editovat zdroj]
Podmíněn mutací v genu STK11.
- Polypóza tlustého střeva spojená s typickými pigmentacemi (nejen) v dutině ústní.
Wilmsův nádor ledvin[upravit | editovat zdroj]
Podmíněn mutací v tumor-supresorovém genu WT1 (11q13).
Familiární retinoblastom[upravit | editovat zdroj]
Podmíněn mutací v tumor-supresorovém genu RB1 (13q14).
Familiární maligní melanom[upravit | editovat zdroj]
Podmíněn mutací v tumor-supresorovém genu MLM (9q21).
Další příklady onemocnění s hereditárním výskytem[upravit | editovat zdroj]
- nádor žaludku;
- nádor močového měchýře;
- nádor děložního čípku;
- nádor plic.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Hereditární nádorové syndromy | Genetika - Biologie. Genetika - Biologie | Váš zdroj informací o genetice a biologii [online]. Copyright ©2010 [cit. 07.12.2018]. Dostupné z: http://www.genetika-biologie.cz/hereditarni-nadorove-syndromy
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11.02.2010]. <http://www.stefajir.cz>.


