Postižení jater u infekčních nemocí

Z WikiSkript

EBV

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce EBV.

HSV, VZV

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách HSV, VZV.
  • můžou játra poškodit hlavně u osob se sníženou obranyschopností

Malárie

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Malárie.

Horečka dengue


Horečka dengue je virová choroba, kterou způsobuje Flavivirus (Arboviry) přenášený komáry. Vyskytuje se v tropické Asii, Africe a Střední a Jižní Americe. Postihuje převážně mladé osoby včetně dětí.

Inkubační doba je 3–7 dní, potom nastupuje náhlý febrilní stav trvající 3–6 dní.[1] Častý je dvojfázový průběh. První fázi provází vysoké horečky a úporné myalgie a artralgie (breakbone fever). Ve druhé fázi se většinou objevuje makulopapulózní exantém, který je nejvíce vyjádřen na trupu, bez postižení plosek i dlaní. Současně dochází ke zvětšování krčních uzlin. Komplikací může být myokarditida či poškození nervové soustavy.[2]

Hemoragická forma se projevuje krvácivými projevy na kůži, může být provázena ascitem, zvracením, bolestí břicha; progrese se projeví hypotenzí, hypovolémií a šokem. Příčinou je opakovaná nákaza jiným sérotypem viru. [2]

Diagnostika

Prokázáním specifických protilátek.

Léčba

Symptomatická.

Prognóza

Dobrá, s výjimkou hemoragické formy.

CMV

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce CMV.
  • zdrojem nákazy jsou nemocní či nosiči, vylučují virus slinami a močí
  • šíří se horizontálně (vzduchem, kontaktem, mlékem, transfúzí), i vertikálně perzistuje v organismu
  • získaná CMVóza probíhá u imunokompetentních osob asymptomaticky nebo jako lehká chřipka, vzácně jako IM
  • hepatitida vzniká po transfúzi nebo u jedinců s oslabenou imunitou
  • vrozená CMVóza jak při infekci matky, tak mlékem
  • buď potrat, nebo vrozené poruchy CNS, srdce, oka

Diagnóza

  • izolace viru, sérologie

Terapie

  • ganciklovir (antivirotikum)

Leptospiróza

Krysí žloutenka
Leptospirosis
Leptospiróza
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu
Leptospira interrogans v elektronovém mikroskopu
Původce Leptospira interrogans
Přenos průnikem poranění v kůži, požití infikované vody nebo potravy, kontakt se zvířetem
Inkubační doba 6 – 20 dnů
Klinický obraz ikterická f.: Weilův syndrom, selhání ledvin; anikterická f.: častější, podobá se chřipce
Diagnostika epidemiologická anamnéza, klinický obraz, průkaz specifických protilátek, mikroskopie v zástinu
Léčba symptomaticky; těžší průběhy penicilin nebo ampicilin;
Klasifikace a odkazy
MeSH ID D007922
MedlinePlus 001376



Leptospiróza je infekční onemocnění, které vyvolává bakterie Leptospira interrogans. Jedná se o antropozoonózu.

Původce

Leptospiry patří do čeledi Spirochety. Jsou to dlouhé, pohyblivé, striktně aerobní, spirálovité bakterie. Špatně se barví, můžeme je však pozorovat v zástinu. V patogenitě uplatňují hemolysin, stěnový lipopolysacharid nebo fosfolipasy. Jsou rozšířeny v přírodě a osidlují také množství zvířat, někteří je vylučují močí.

Epidemiologie

K infekci nejčastěji dochází požitím infikované vody nebo potravy, ale člověk se může nakazit i kontaktem se zvířetem nebo např. průnikem poraněním v kůži. Infekční dávka je malá, někdy stačí jen několik jednotlivých bakterií. Inkubační doba je cca 6–20 dnů.

V České republice se leptospiróza objevuje především po povodních.

CAVE!!! Onemocnění podléhá hlášení.

Klinický obraz

Průběh onemocnění se liší podle povahy infekčního kmene. Rozlišujeme formu ikterickou a anikterickou.

Ikterická forma
  • průběh pod obrazem Weilova syndromu – žloutenka, poškození ledvin, meningeální syndrom a krvácivost;
  • žloutenka pomerančová, myalgie, bolesti hlavy;
  • nápadný nepoměr mezi vysokou hladinou bilirubinu a relativně nízkým ALT;
  • pacient spíš ohrožen selháním ledvin a krvácením.
Anikterická forma
  • častější, podobá se chřipce nebo sezónní meningitidě, má lehčí průběh;
  • nacházíme známky poškození jater a ledvin;
  • zhojí se bez následků.

Diagnóza

  • Na základě epidemiologické anamnézy, příznačné klinické projevy;
  • specifické Ig v séru;
  • mikroskopie v zástinu.

Terapie

Odkazy

Zdroj

Použitá literatura

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.

Reference

  1. Dostál, V. et al.:Infektologie. Karolinum, Praha, 2004, str. 228
  2. a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.