Růst a hojení kosti

Tento článek potřebuje doplnit!
Tento článek může být ještě lepší. Zdokonalte ho doplněním chybějících informací.
Část k doplnění: Více podrobností pro vyšší ročníky


Kost vzniká přestavbou pojivové tkáně (vaziva a chrupavky) v procesu zvaném osifikace.

Kosti rostou v průběhu života do šířky a do délky.

Růst kostí do délky

Růstové ploténky ruky - ukazatel kostního věku

Kost roste do délky v místě zvaném epifýzová nebo růstová chrupavka (ploténka). Nachází se mezi epifýzou a diafýzou a udržuje se po celou dobu růstu kosti. V dlouhých kostech jsou typicky dvě růstové chrupavky, v plochých a krátkých kostech jedna.

Aktivita růstové chrupavky je ovlivňována zejména hormony. Aktivovaná je růstovým hormonem a tlumena hormony pohlavních žláz. Brzký nástup puberty u děvčat vede k dřívějšímu ukončení činnosti růstové chrupavky, která osifikuje a její funkce je ukončena. K uzávěru růstové chrupavky dochází mezi 14. až 24. rokem života, zůstává po ní pouze epifýzová linie, která je patrná po celý život.

Proximální a distální epifýzové chrupavky dlouhých kostí se na růstu nepodílejí stejnou mírou. Zpravidla je v růstu jedna z nich aktivnější a kost u ní roste rychleji a více, než u druhé chrupavky. V pažní kosti a kostech lýtka je aktivnější proximální růstová chrupavka. V kostech předloktí a v kosti stehenní je aktivnější chrupavka distální.

Růst kosti do šířky

Do šířky roste kost z periostu, místy i endostu, mechanismem apozice (zvětšování objemu přibýváním nebo přikládáním nových vrstev). Pouze tímto mechanismem by však během růstu nedošlo k zachování tvaru a proprce. Proto je apozice na několika místech doplněna odbouráváním kosti, resorpcí (zajišťují ji osteoklasty), a to jak z periostu, tak z endostu.

U plochých lebečních kostí, jsou během růstu (probíhá z míst švů) tvar a zakřivení (měnící se se zvětšováním poloměru zakřivení) upravované apozicí z periostu na vnější straně kosti a resorpcí při endostu vnitřní strany.

Regulace růstu

Růst kosti je ovlivňován genetickými, hormonálními, nervovými, mechanickými a nutritivními faktory.

Hormonální regulace

Tyroxin stimuluje růst kosti v raném období života. Parathormon ovlivňuje aktivitu osteoklastů, mobilizuje vápník a fosforečnany. Kalcitonin brzdí resorpci kostní hmoty (matrix). Zajímavé je, že ženský pohlavní hormon estradiol je u obou pohlaví nepostradatelný pro růstový zrychlení v pubertě, je zodpovědný za časové udržení růstu (ovlivňuje zánik růstových chrupavek).

Regulace mechanickou aktivitou

Zásadní význam má axiálnyí tlak způsobený tahem periostu, svalů probíhajících přes klouby, tahem kloubních pouzder, statickým zatížením (hmotnost těla). Zvýšení tlaku může vést k omezení až zástavě růstu kosti do délky. Abnormální tlak (vyvolaný např. tumorem) vede k erozi kosti. Snížení tlaku vede k urychlení růstu, ale velmi výrazné snížení způsobí zpomalení. Ztráta běžné zátěže (např. u dlouhodobě imobilizovaných pacientů) vede k demineralizaci.

Hojení kosti

Sekundární hojení

Pokud pevnost kostní tkáně neodolá, dochází ke zlomení kosti. Do tohoto typu hojení se řadí i přirozené hojení zlomenin. Při hojení se nejprve vytvoří jizva z vaziva, z chrupavky, později se zlomeninová štěrbina přemostí kostěnou jizvou (kostěný callus). Callus je nejprve složen z trámečků vláknité kosti a je široký a hrubý. Následně dochází k přestavbě a v průběhu několika měsíců se obnoví původní tvar kosti a lamelární architektura.

Primární hojení

Ve zlomeninové štěrbině může pomocí operační osteosyntézy (pomocí dlah a šroubů) hned bez mezistupňů vzniknout lamelární kost. Musí být dosažena optimální adaptace (rozestup méně než 1 mm) a stabilní fixace konců zlomeniny. Lamely se nejprve uspořádají paralelně se štěrbinou (kolmo k podélné ose kosti) - štěrbinové hojení. V průběhu přestavby provrtají osteoklasty tyto napříč postavené lamely a konce zlomeniny se spojí (stmelí) novými osteony.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.
  • GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA, et al. Základy anatomie 1. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. 105 s. ISBN 80-7262-112-2.
  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.