Reaktivní artritida

Z WikiSkript

Reaktivní artritida
Reactive arthritis
Reaktivní artritida kolen
Reaktivní artritida kolen
Rizikové faktory HLA-B27, infekce[1]
Klasifikace a odkazy
MKN M02
MedlinePlus 000440
Medscape 331347

Reaktivní artritida je neinfekční zánět kloubů, který se rozvíjí jako reakce po infekčním onemocnění lokalizovaném mimo kloub v intervalu několika dnů / týdnů. Řadíme ji mezi skupinu spondylartritid, proto je i pro reaktivní artritidu společná část projevů typických pro tuto skupinu onemocnění:

  • vazba na pozitivitu HLA-B27
  • častější postižení očí (uveitida, konjunktivitida)
  • častější entezitidy
  • postižení kůže a sliznic (afty, erythema nodosum,...)
  • změny axiálního skeletu jsou až pozdním následkem
  • zvýšení sedimentace a CRP

Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Roli hrají genetické faktory (96 % pac. HLA-B27 pozitivních) + infekce gastrointestinálního traktu: (salmonely, shigelly, yersinie, Campylobacter jejuni), infekce urogenitální: (Chlamydia trachomatis, Neisseria gonorrhoeae, Ureaplasma urealyticum) a infekce respiračního traktu[1]. Někdy bez předchozí zjistitelné infekce.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Celkové projevy[upravit | editovat zdroj]

Zchvácenost, únava, teploty.

Muskuloskeletální projevy[upravit | editovat zdroj]

Keratoderma blenorrhagicum
  • Asymetrická mono- / oligoartritida (max. 4 klouby) s predilekční lokalizací nosných kloubů; postižené klouby zarudlé + teplejší;
  • entezopatie, až pohyb znemožňující prosáknutí úponů šlach na kosti (Achillova šlacha, plantární fasciitida).

Kožní projevy[upravit | editovat zdroj]

Keratoderma blenorrhagicum (olupující se kůže dlaní nebo plosek podobná psoriáze) a balanitida.

Příznaky v oblasti UGT[upravit | editovat zdroj]

Sterilní uretritida – Reiterův syndrom – (artritida, uretritida, konjunktivitida aj.); oční nález může progredovat do episkleritidy, rohovkových ulcerací a hl. přední uveitidy.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Oligoartritidy nosných kloubů postihující mladší jedince v návaznosti na prodělanou infekci v UGT/GIT
  • lab. vyš.: nespecif. markery zánětu v akutní fázi vysoké (FW, CRP, mukoproteiny, ELFO bílkovin), sérologie (detekce protilátek proti jedn. mikroorg.), vyš. výpotku (odlišení od septické artritidy);
  • RTG: většinou negativní, občas v chronické fázi onemocnění sakroileitida;
  • kompletní Reiterův syndrom: artritida + uretritida + konjunktivitida (kompletní triáda je spíše vzácná);
  • nekompletní Reiterův syndrom: artritida + 1 další příznak; mohou být též entezitidy, kožní a slizniční ulcerace, periostitidy.

Dif. dg.[upravit | editovat zdroj]

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Individuální, základem NSA, u těžších forem i glukokortikoidy (iniciální dávky 30–50 mg s postupným snižování; při recidivujících kloubních výpotcích intraartikulárně); ATB (při izolaci inf. agens / někdy i při pozitivní sérologii); bazální léky (při chronickém průběhu s vyšší aktivitou; sulfasalazinStátní úřad pro kontrolu léčiv: sulfasalazin 2–3 g, MTXStátní úřad pro kontrolu léčiv: metotrexát 10–20 mg/týden).

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Většinou dobrá, u malé části nemocných přechod do chronicity (hrozí m. Bechtěrev).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • VOKURKA, Martina a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 6. vydání. 2006. 0 s. ISBN 80-7345-105-0.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b HILL GASTON, J S a Mark S LILLICRAP. Arthritis associated with enteric infection. Best Pract Res Clin Rheumatol [online]. 2003, vol. 17, no. 2, s. 219-39, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12787523>. ISSN 1521-6942.