Anestetika (zubní lékařství)
(Redirected from Svodná anestezie)
Lokální anestetika jsou látky, které blokují vznik a vedení vzruchu ve všech vzrušivých tkáních. [1] LA způsobí pokles propustnosti Na+ kanálů jejich blokádou na membránách nervů a tudíž dojde k narušení depolarizace a zabránění vzniku akčního potenciálu.
Vlastnosti ideálního anestetika[edit | edit source]
- Snadná penetrace do tkání.
- Reversibilní účinek.
- Rychlý nástup po aplikaci.
- Malá toxicita.
- Bez alergenních účinků, nedráždivost.
- Rychlá metabolizace v organismu bez toxických metabolitů.
Faktory ovlivňující účinnost anestetika[edit | edit source]
- pH prostředí
- Kyselé prostředí vznikající při zánětu zhoršuje účinek anestetika. (Opožděný nástup, neúplná analgezie, rychlejší odeznění účinku), protože:
- Kyselé prostředí snižuje tvorbu neionizované frakce LA a tím pokles schopnosti pronikat do tkání.
- Zánětlivý exsudát inhibuje efekt LA.
- Hyperemie a vazodilatace v oblasti zánětu vede k rychlejšímu odplavování LA do oběhu.
- Disociovatelnost LA
- Koncentrace
- S rostoucí koncentrací je i rychlejší nástup účinku, avšak roste riziko toxických účinků na organizmus. Obvykle jsou stomatologická anestetika ve 2–4% roztocích.
- Rozpustnost v tucích
- 90 % nervové membrány je tvořeno lipidy, s liposolubilitou LA roste i jeho účinek.
- Schopnost vázat se na proteiny
- 10 % nervové membrány je tvořeno proteiny, vytvořením vazby s touto bílkovinnou složkou zabraňuje úniku LA do oběhu a prodlužuje dobu účinku LA.
- Místo aplikace LA
- Vaskularizovaná tkáň zhoršuje účinek. Nedeponujeme LA do ložiska zánětu, do abscesu, do cévy.
- Množství LA
Tlak – anestetikum lépe účinkuje, je-li v místě depozice natlakováno (malý prostor).
Čas podání – v rámci cirkadiánního rytmu nejdéle účinkuje od 15 do 17 h, nejkratší výdrž má v noci a časně ráno.
U kuřáků častěji selhává.
Degradace probíhá v játrech za účasti pseudocholinesterázy. Eliminaci z organizmu zajišťují ledviny.
Rozdělení[edit | edit source]
Esterová anestetika[edit | edit source]
- Jediným zástupcem esterových přirozených anestetik je kokain. Má dobré anestetické i vazokonstrikční účinky. Způsobuje závislost jako návyková droga. Používá se v ORL, kde je součástí Hirschova roztoku - znecitlivuje a zároveň způsobuje oplasknutí nosní sliznice.
- Mezi syntetická esterová anestetika patří: prokain, tetrakain, chlorprokain a benzokain. Prokain je málo toxický ale špatně prostupuje tkáněmi, tetrakain působí pomalu, chlorprokain působí krátce a benzokain je velmi toxický (používá se jen povrchově). Jsou to estery kyseliny paraaminobenzoové.
- Metabolizují se jak v játrech i v plazmě pomocí pseudocholinesterázy.
- Degradační produkt PAB může způsobit alergickou reakci.
- Vyšší plazmatická koncentrace může způsobit:
- zpomalení vedení SA uzlu,
- vazodilataci s následnou hypotenzí,
- svalové záškuby až tonicko-klonické křeče.
- Nezpůsobují však maligní hypertermii.
Amidová anestetika[edit | edit source]
- Mezi amidová anestetika patří: artikain, lidokain, trimekain, prilokain, cinchokain, bupivakain a mepivakain.
- Obecně mají delší dobu účinku než esterová anestetika.
- Jsou pomalu odbourávána pouze v játrech (CYP450).
- Alergie se vyskytují jen zřídka.
- Vyšší plazmatická koncentrace může způsobit:
- zpomalení vedení SA uzlu,
- vazodilataci s následnou hypotenzí,
- svalové záškuby až tonicko-klonické křeče.
- Mohou způsobit maligní hypertermii.
Farmakokinetika a dynamika[edit | edit source]
- Vstřebání látky do oběhu závisí především na způsobu podání, prokrvení tkáně a vazodilatačních/vazokonstrikčních vlastnostech anestetika.
- U slizniční aplikace dochází k nejrychlejšímu průniku do oběhu z tracheální sliznice, pomaleji z orofaryngeální oblasti a nejdelší poločas mají v jícnu.
- Injekční podání – v závislosti na vaskularizaci a vlastnostech anestetika.
Přísady anestetik[edit | edit source]
Vazokonstrikční přísady[edit | edit source]
- Adrenalin – jediná vazokonstrikční přísada lokálních anestetik registrovaných v ČR.
- Noradrenalin
- Oktapresin (syntetický vazopresin)
Význam:
- zpomalují rychlost vstřebávání anestetika;
- prodlužují dobu působení anestetika;
- snižují množství spotřebovaného anestetika;
- snižují riziko toxické reakce;
- snižují krvácení.
Adrenalin se používá většinou v koncentraci 1:200 000 (tj. 1 mg/200 ml = 5 ug/ml).
U predisponovaných pacientů je riziko vzestupu krevního tlaku, tachykardie, srdeční arytmie.
- Pacienti s těmito chorobami považujeme za rizikové
- hypertenze,
- srdeční onemocnění,
- tyreotoxikóza,
- dekompenzovaný diabetes mellitus,
- glaukom,
- rizikové těhotenství,
- terapie některými antidepresivy (inhibitory MAO, thymoleptika).
U pacientů s významným rizikem dáváme přednost anestetikům bez vazokonstrikční přísady (Mepivakain). [2]
Konzervační látky[edit | edit source]
Používají se v koncentracích 0,055–0,1 %. V potravinách a kosmetických přípravcích jsou označovány jako E216 a E218.
Stabilizátory[edit | edit source]
Stabilizátory se používají, aby zabránily rozkladu katecholaminů.
Lokální anestezie[edit | edit source]
Infiltrační anestezie[edit | edit source]
Infiltrační anestezie se používá v celé horní čelisti a ve frontálním úseku čelisti dolní, protože v těchto oblastech se nachází spongiózní kost, do které může anestetikum difúzí prostoupit aby dočasně inaktivovalo vzrušivost nervu v ní probíhajícího. Celkový objem použitého anestetika se pohybuje mezi dvěma a čtyřmi mililitry. Větší množství se aplikuje z vestibula (1,5 ml). Zbylých 0,5 ml se aplikuje z orální strany.
- Injekční technika:
- Anestetikum se aplikuje submukózně ale supraperiostálně na přechodní řasu vestibula. Pro extrakci se aplikuje anestetikum ještě z orální strany a to v místě předpokládaného kořenového hrotu. Jehla se zavádí zbroušenou stranou směrem k zubu. Anestetikum se vstřikuje již po proniknutí do sliznice, aby další postup jehly byl bezbolestný.
Svodná anestezie[edit | edit source]
Anestetikum se aplikuje v blízkosti nervového vlákna před jeho vstupem či výstupem z čelistní kosti.
- V horní čelisti jsou aplikační místa:
- foramen infraorbitale – nalezneme ho na průsečíku tzv. Černého přímky s kolmicí ze zornice oka, nervus infraorbitalis, rami alveolares superiores medii et anteriores;
- tuber maxillae – rami alveolares superiores posteriores;
- foramen incisivum – nervus nasopalatinus;
- foramen palatinum majus – nervus palatinus.
- V dolní čelisti jsou aplikační místa:
- foramen mandibulae – nervus alveolaris inferior;
- foramen mentale – vystupuje dorsokraniálně, nervus mentalis.
- Injekční technika:
- Svodná anestezie se nejčastěji používá v místě foramen mandibulae. Jehla se vpichuje z protilehlého koutku 1 cm nad okluzní rovinu dolních molárů, 1 cm za posledním molárem kolmo. Po kontaktu s kostí a negativní aspiraci aplikujeme 2 ml anestetika. Touto anestezií dosáhneme pouze znecitlivění z orální strany. Z vestibulární strany musíme použít infiltrační způsob anestezie. K tomu potřebujeme 1–2 ml anestetika.
Místní komplikace injekční anestezie
- Poranění nervu – možno poranit: n. lingualis (parestezie až anestezie), n. VII − periferní obrna, n. alveolaris inf. − dlouhodobé parestezie v oblasti dolního rtu. ! neurodystrofický vřed − pac. se při necitlivosti pokouše (oblast tváři, rtů), možná infekce (vyplachovat antiseptiky, případně nasadit ATB). Léčí se podáváním vitaminu B (Thiamin a B12);
- Obrna lícního nervu – při mandibulární anestezii;
- Poranění cévy – vznik hematomu a následné kontraktury (může být i myogenní při poranění m. pterygoideus med.), první pomoc: ledový obklad, stlačení, v případě zánětu se podávají antibiotika;
- Anemické zóny − časté, bílý flíček v místě vpichu, způs. vasokonstriktory;
- Poinjekční nekrózy – způsobeny vasokonstrikcí, dále toxická nekróza. V oblasti patra = Willigerova nekróza. Pac. provádí výplachy úst odvarem z heřmánku, analgetiky, anestezující a granulační podporující pastou;
- Poranění svalu − nejč. m. pterygoideus med., vznik hematomu mezi svalovými snopci, tím dojde ke ztrátě elasticity, tzv. myogenní kontraktura, situaci řešíme rehabilitací + prohříváním;
- Zanesení infekce;
- Otok − symptom, jehož podkladem je hematom. Může být způsoben i alergickou reakcí (difuzní otok). Nejč. poranění plexus pterygoideus (velké riziko při anestezii na tuber maxillae);
- Poruchy zraku − reflektorický spasmus a. centralis retinae + drážděný sympatikus. !KI pro aplikaci anestetika − glaukom. Řešení − hlavně uklidnit pacienta (diazepam), podat papaverin 2 ml s.c.;
- Zalomení jehly − dnes se už moc nestává, dříve z důvodu opakované sterilizace. Zalomenou jehlu musíme odstranit buď peánovými kleštěmi nebo chirurgicky (pokud nevyčnívá);
Celkové komplikace po injekční anestezii[edit | edit source]
- Kolaps − nesouvisí přímo s anestetikem, spíš stresová reakce (náhlá příhoda), synkopa.
- Alergická reakce − k léčbě se užívají antihistaminika a kortikoidy. První pomoc: adrenalin − 2ml + 8ml fyz. roztoku, i.v. aplikace, můžu v krátkých intervalech opakovat, nebo epinefrin.;
- Anafylaktická reakce − k léčbě se užívá adrenalin 1 mg i.v., hydrokortizon 400–600 mg i.v., antihistaminika i.v., noradrenalin 1–2 mg v infuzi, pacient se má uvést do Trendelenburgovy polohy;
- Náhlé kolapsy až úmrtí − pacient se uvede do horizontální polohy, uvolníme mu oděv, další postup je různý;
- Toxická reakce − předávkování pac. farmakem - absolutní (extrémně velké množství najednou) / relativní (přiměřené množství, ale nesprávně, např. intravasálně), závisí na koncentraci, dávce a technice podání anestetika! Zhodnotit: věk, celkový zdrav. stav (!!! on. jater a ledvin), hmotnost. První pomoc − anxiolytikum − 5−10mg diazepamu i.v., i.m., Apaurin, Seduxen. Dále kyslík. Zdroj.
- Křeče;
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
- ↑ PAZDERA, Jindřich. základy ústní a čelistní chirurgie. 1. vydání. Olomouc : Universita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1670-0.
Použitá literatura[edit | edit source]
- MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
- SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.
- DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
- ŠČIGEL, Vladimír. Lokální anestezie v praxi zubního lékaře. 1. vydání. Praha : Quintessenz, spol. s.r.o, 2004. ISBN 80-903181-4-2.