Urgentní stavy v pneumologii

Zahrnují několik závažných onemocnění, která mohou být život ohrožující, a vyžadují rychlou diagnózu a zahájení terapie. Pacient stavy vnímá jako velmi nepříjemné, a proto bývají doprovázeny neklidem a strachem.

Symptomy[upravit | editovat zdroj]

Stanovení diagnózy obvykle bývá obtížné, z toho důvodu se především zaměřujeme na příznaky. Nejčastějšími symptomy jsou dušnost, hemoptýza, bolest na hrudi a akutní respirační insuficience. Dále stavy mohou doprovázet celková schvácenost, poruchy vědomí, zvýšená teplota, změny tepové frekvence a tlaku.

Dušnost[upravit | editovat zdroj]

Při odběru anamnézy nás především zajímá příčina, rychlost vzniku a doba trvání dušnosti. Co ji zhoršuje, co ji ulevuje (úlevové polohy), a jestli je doprovázena bolestí.

Náhlá dušnost	Dušnost vzniklá v průběhu hodin, dní
pneumothorax	exacerbace CHOPN, asthma bronchiale, IPF
aspirace cizího tělesa	levostranné srdeční selhávání
plicní embolie	pneumonie, pleurální výpotek

Podrobnější informace naleznete na stránce Dušnost.

Hemoptýza[upravit | editovat zdroj]

Závažný příznak, který obvykle pacienta dovádí k lékaři. Hemoptýzu často nacházíme u karcinomu plic, pneumonie, plicní embolizace, bronchiektázie, excesivního kašle u warfarinizovaných pacientů, u srdečního selhání a při plicní kontuzi.

Podrobnější informace naleznete na stránce Hemoptýza.

Bolest na hrudi[upravit | editovat zdroj]

Stejně jako u dušnosti je u bolestí velice důležitá anamnéza. Ptáme se na lokalizaci, původ, dobu trvání a charakter bolesti. Zda se mění ve vztahu k pohybu, nádechu, výdechu a kašli. Důležité je vyloučit jiné příčiny, než pneumologické (např. infarkt myokardu, muskuloskeletální bolesti, GE reflux, panická ataka). Bolest na hrudi bývá pleurálního charakteru, jejíž nejčastější příčinou je zánět, přítomnost výpotku, pneumothorax nebo plicní embolizace.

Podrobnější informace naleznete na stránce Bolest.

Respirační insuficience[upravit | editovat zdroj]

Pacient na neinvazivní plicní ventilaci

Stav, kdy není možné zabezpečit dostatečnou výměnu plynů. Obvykle se projevuje tachypnoí, extrémní dušností a neklidem, které mohou přecházet ve vyčerpání, až poruchu vědomí. Respirační insuficienci dělíme dle rozvoje v čase na akutní (vznik během několika minut, např. sufokace, ARDS) a chronickou (rozvíjí se plíživě, např. CHOPN, bronchiální astma). V případě nálezu saturace krve O₂ pod 92 % je třeba pravidelně kontrolovat hodnoty arteriálních krevních plynů (typicky u exacerbace CHOPN).

Terapie respirační insuficience: Nejčastějším řešením je zavedení oxygenoterapie. U některých pacientů bývá nedostačující nebo může stav zhoršovat.

Dalším řešením je neinvazivní ventilační podpora, která se dnes považuje za základní terapeutickou metodu akutních stavů. Lze ji využít u hemodynamicky stabilních pacientů bez nadměrné sekrece z dýchacích cest.

Mezi hlavní indikace patří respirační selhání nereagující na farmakoterapii, pH krve < 7,35, pCO₂ > 6 kPa a nespolupráce pacienta.

Kontraindikacemi NVP jsou pneumothorax, zvracení, agitovanost a neklid, poranění obličeje a nedávný chirurgický zákrok v oblasti obličeje a HCD.

Podrobnější informace naleznete na stránce Respirační insuficience.

Diagnostika a terapie[upravit | editovat zdroj]

Příčin urgentních stavů je široké spektrum. Jejich určení není vždy snadné. Základními metodami (vedle fyzikálního vyšetření) jsou zobrazobací metody (RTG) a laboratorní vyšetření (astrup, krevní obraz a CRP, EKG, kardiální enzymy, D-dimery a NT-proBNP).

Nejčastější příčiny urgentních stavů
pneumonie (absces, empyém)	exacerbace idiopatických plicních procesů	komplikace malignit
exacerbace CHOPN	hydrothorax	plicní embolizace
exacerbace asthma bronchiale	aspirace cizího tělesa	traumata hrudníku
pneumothorax	ARDS	kritické stenózy dýchacích cest
anafylaxe	laryngospazmus	šokové stavy

Exacerbace CHOPN
Tenzní pneumothorax
Hydropneumothorax
Intersticiální plicní fibróza vyvolaná amiodaronem
Pneumonie
Výpotek při karcinomu prsu
ARDS
Aspirace cizího tělesa
Aspirační pneumonie
Plicní embolie

Exacerbace asthma bronchiale[upravit | editovat zdroj]

Začíná nenápadně, s postupným zhoršováním příznaků. Při přijetí kontinuálně podáváme 40-60% O₂, úlevová antiastmatika podávaná nebulizací (salbutamol, ipratropium bromid), kortikosteroidy p.o. případně i.v. (prednison, hydrocortison) a theofylin. V případě podezření na přidružené infekce podáváme antibiotika. Pokud pacient na léčbu neodpovídá, indikujeme RTG.

Léčbu na JIP oddělení indikujeme v případě perzistující nebo zhoršující se hypoxémie, při hyperkapnii, poklesu pH krve a respirační acidóze, vyčerpanosti a zmatenosti nebo při zástavě oběhu.

Podrobnější informace naleznete na stránce Asthma bronchiale.

Exacerbace CHOPN[upravit | editovat zdroj]

Charakteristickými příznaky bývají zvýšená produkce sputa se změnou charakteru, zhoršení kašle a dechových obtíží. Časté exacerbace zhoršují plicní funkce a s tím i kvalita života pacienta. Mezi hlavní příčiny exacerbací patří virové či bakteriální infekce a zhoršení kvality ovzduší. Asi ve 30 % příčinu nezjistíme.

Pacienti bývají klidově dušní s tachypnoí, zapojují pomocné dýchací svaly, obvykle nejsou schopni sebeobsluhy, bývají zmatení a letargičtí. Při poslechu mohou být přítomny spastické fenomény, případně tichý hrudník. Můžou vznikat náhlé otoky končetin a cyanóza.

Po přijetí odebíráme krevní plyny a podáváme 40-60% O₂ a krátce působící bronchodilatancia nebulizací. Hodnoty krevních plynů je potřeba pravidelně kontrolovat každých 20-30 minut. Dále podáváme systémové kortikosteroidy, mukolitika a v případě potřeby i antibiotika. V případě, že se stav nezlepšuje, podáváme aminophylin i.v. a zvážíme RTG hrudníku a neinvazivní plicní ventilaci.

Podrobnější informace naleznete na stránce CHOPN.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [s.n.]. [cit. -]. <https://www.stefajir.cz/>
TURČÁNI, Pavel. Krátký úvod do akutní pneumologie [online]. [cit. 31.1.2021]. <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/12/09.pdf>
LOSSE, Stanislav. Akutní stavy v pneumologii [online]. [cit. 31.1.2021]. <https://docplayer.cz/5887029-Akutni-stavy-v-pneumologii.html>

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Diferenciální diagnostika - 7 příčin dušnosti MUDr.Robert Pleskot