Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte
Z WikiSkript
- anamnéza (vrozené srdeční vady, získaná onemocnění srdce v rodině, rizikové faktory,…)
- vzhled pacienta (výška, váha, dysmorfie, barva kůže,…)
- dýchání (rychlost a způsob dýchání, tvar hrudníku,…)
- vyšetření břicha (velikost a struktura jater,…)
- vlastní kardiovaskulární vyšetření
Celkové příznaky onemocnění srdce a cév[upravit | editovat zdroj]
centrální cyanóza, periferní cyanóza, poruchy dýchání (tachypnoe, dyspnoe), únava, váhové neprospívání, nadměrné pocení, palpitace, bolesti na hrudníku, hypoxické záchvaty (u Fallotovy tetralogie), paličkovité prsty, periferní otoky (u kojenců a malých dětí zprvu periorbitálně), hepatomegalie
Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Palpace pulsu[upravit | editovat zdroj]
- frekvence a amplituda pulsů (na všech čtyřech končetinách)
Kontrola periferního prokrvení[upravit | editovat zdroj]
- barva a teplota akrálních částí končetin
Palpace prekordia[upravit | editovat zdroj]
- hledáme srdeční vír, hodnotíme úder srdečního hrotu a funkci pravé komory
Auskultace srdce[upravit | editovat zdroj]
- 2. mezižebří vpravo u sterna (aortální oblast) – určíme rychlost pulsu, identifikujeme ozvy a určíme rytmus
- 2. mezižebří vlevo (pulmonální oblast) – hodnotíme především druhou ozvu (rozštěp v inspiriu?), pulmonální průtokový šelest (nevinný), první ozva (časné systolické pulmonální klapnutí?)
- dolní levý okraj sterna (trikuspidální oblast) – hledáme rozštěp první ozvy, systolický a diastolický šelest
- oblast hrotu (mitrální oblast) – časné systolické aortální klapnutí?, mezosystolický klik?, třetí ozva?
- oblast nad velkými cévami na krku
- první ozva – vzniká uzávěrem atrioventrikulárních chlopní (1. mitrální, 2. trikuspidální)
- u dětí trvá 0,07-0,1 vteřiny[1]
- patologický rozštěp první ozvy (odlišíme uzávěr mitrální a trikuspidální chlopně) – např. při stenóze trikuspidální chlopně
- hlučná první ozva až obrácený rozštěp – při mitrální stenóze (chlopeň se uzavírá se zpožděním)
- druhá ozva – vzniká uzávěrem semilunárních chlopní (1. aortální, 2. pulmonální)
- u dětí trvá 0,06 vteřiny[2]
- rozštěp druhé ozvy je fyziologický, pokud při výdechu mizí (díky zmenšení venózního návratu a následnému zkrácení doby, kdy je menší objem vypuzován do plicnice)
- patologický rozštěp druhé ozvy (fixovaný) – např. při levopravém zkratu (defekt septa síní), nebo při selhávání pravé komory
- třetí ozva – vzniká rozkmitáním relaxovaného myokardu komory na začátku diastoly, v době jejího rychlého plnění
- temnější a hlubší než první dvě ozvy, proto je za fyziologických podmínek špatně slyšitelná
- nejlépe slyšitelná na srdečním hrotě
- u dětí a mladistvých má větší amplitudu než u dospělých, proto je slyšet až u 80 % zdravých dětí[2]
- u novorozenců a kojenců je patologická
- akcentace při abnormální dilataci komor při srdečním selhávání
- čtvrtá ozva – vzniká při mohutné systole síní, která vede k rychlému vzestupu tlaku v komoře a způsobí vibraci svaloviny komor
- u zdravých dětí ani dospělých není slyšitelná (komory jsou poddajné)
- slyšitelná u srdečních vad s hypertrofií předsíní
Přídatné zvuky[upravit | editovat zdroj]
- časné systolické klapnutí (ejekční klik)
- atrioventrikulární otevírací tón (snap)
- srdeční šelesty – vznikají buď turbulencí krve nebo vibrací tkáně
- fyziologické srdeční šelesty:
- systolické funkční šelesty: vibrační šelest (Stillův), pulmonální vypuzovací šelest, supraklavikulární šelest
- kontinuální funkční šelesty: vířivý žilní šelest
- perikardiální třecí šelest
- fyziologické srdeční šelesty:
Palpace femorálních pulsů[upravit | editovat zdroj]
- k odhalení koarktace aorty
Měření tlaku krve[upravit | editovat zdroj]
- naměřenou hodnotu posuzujeme podle pohlaví, věku a výšky dítěte
- pozor na syndrom bílého pláště!
- hypertenze je krevní tlak rovnající se nebo přesahující 95. percentil pro dané pohlaví, věk a výšku dítěte, naměřený při třech různých měřeních[3]
Speciální vyšetřovací metody[upravit | editovat zdroj]
- EKG
- rentgenové vyšetření srdce a plic
- echokardiografie
- srdeční katetrizace
- angiokardiografie
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Vyšetření dítěte: Vyšetření respiračního systému dítěte ▪ Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte ▪ Vyšetření uropoetického systému dítěte ▪ Vyšetření endokrinního systému dítěte ▪ Vyšetření pohybového systému dítěte ▪ Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte ▪ Vyšetření zraku a sluchu dítěte
- Vrozené vady oběhové soustavy
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 115. ISBN 978-80-7262-438-6.
- ↑ a b LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 116. ISBN 978-80-7262-438-6.
- ↑ LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 122. ISBN 978-80-7262-438-6.
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 113-129. ISBN 978-80-7262-438-6.