Akupunktura

Z WikiSkript



Definice[upravit | editovat zdroj]

Akupunktura (lat. acus jehla; punctum bodnutí) je alternativní léčebná metoda vycházející z tradiční čínské medicíny. Spočívá časově omezené aplikaci tenkých jehel do specifických bodů na povrchu lidského těla.

Historie[upravit | editovat zdroj]

Stáří této léčebné metody se nedá stanovit přesně, ale předpokládá se, že má kořeny již v době kamenné. První objevené akupunkturní jehly byly vyrobené z kostí a jejich předpokládaný věk je 7000 let. Největšího rozvoje se metoda dočkala v 7. století v Číně, kde byla uznána samostatným léčitelským oborem.

Tradiční principy[upravit | editovat zdroj]

Metodika akupunktury vychází z tradiční čínské medicíny a filozofie a opírá se o empirii.

Jin & Jang[upravit | editovat zdroj]

Monada

Princip Jin - Jang vychází z taoismu. Tato filosofie jej popisuje jako dva opačné neustále spolu soupeřící prvky, které však jeden bez druhého nemohou existovat. Jejich vnitřní boj utváří životní energii - čchi.

Jin[upravit | editovat zdroj]

Ženský prvek zahrnuje negativní spektrum energie: tmu, chlad, klid, noc, atd. Z hlediska léčby sem spadají tzv. plné orgány, které provádějí resorbci, zpracovávání a ukládání látek: srdce a jeho obal, plíce, játra, ledviny, slezina.

Příliš mnoho energie Jin může způsobovat únavu, zadržování tekutin, výtoky nebo mravenčení.

Jang[upravit | editovat zdroj]

Mužský prvek je opakem, analogicky tedy kladnou energií: světlo, teplo, aktivitu, den, atp. Příslušejí mu tzv. duté orgány přijímající živiny a vylučující zbytky: žaludek, střeva, žlučník, močový měchýř, cévní systém a tři ohřívače.

Příliš mnoho této energie může zapříčiňovat vysoký krevní tlak, migrénu či jiné akutní bolesti.


Je ale důležité si uvědomit, že na základě své fyziologické funkce má každý orgán jistý podíl Jin i Jang, ty do sebe vzájemně přecházejí a transformují se. Zdravý organismus má tyto principy v rovnováze a jejich energie proudí akupunkturními drahami, tj. meridiány. Je-li tento stav dlouhodobě narušen, lidské tělo je nemocné. Akupunktura se snaží předcházet vzniku nerovnováhy, popřípadě odbourávat její příčiny.

5 základních prvků[upravit | editovat zdroj]

Prvky mající vliv vždy na dva orgány, z nichž jeden odpovídá principu Jin a druhý Jang. Vytváří tak párové akupunkturní dráhy:

Element Vody[upravit | editovat zdroj]

Je zásobárnou energie, kterou tělo potřebuje, je-li v déle trvajícím stresu. Dráha ledvin uchovává tyto zásoby a umožňuje je tělu využít v okamžiku pohotovosti. Dráha močového měchýře hospodaří s tělními tekutinami. Ovlivňuje také zdraví kostí, sluch a sexualitu.

Z hlediska chování vyvolává strach, který v rozumné míře zvyšuje šanci organizmu přežít.

Nerovnováha se může projevovat studenýma rukama a nohama, přehnanou chutí na slané, infekcemi močových cest, lámáním vlasů, fóbiemi, neplodností, pomalým hojením fraktur či bolestí v dolní části zad.

Element Dřeva[upravit | editovat zdroj]

  • Dráhy: játra a žlučník,
  • barvy: purpurová a zelená (tradiční barvy uzdravení a proměny),
  • chuť: kyselá,
  • období: jaro.

Tento prvek působí na zdraví svalů, šlach a vazů. Zároveň se podílí na samotném trávení, zpracovávání živin a pročišťování krve. Zlepšuje zrak (a to jak silné oči a snadnou akomodaci, tak pomyslné vnitřní vidění, pohled na situaci z více stran).

Pokud je tento element v rovnováze dodává energii pro dosažení vytoužených cílů, čímž umožňuje stárnutí bez lítosti.

Naopak jeho nerovnováha se projevuje agresí, přejídáním, bolestmi hlavy, alergiemi, nerozhodností, problémy očí a páteře nebo záněty šlach a svalovými křečemi.

Element Ohně[upravit | editovat zdroj]

Oheň ovlivňuje tvořivost a zdraví srdce, reguluje krevní oběh a obecně celý systém meridiánů. Podílí se také na zpracovávání potravy a jejího oddělení od zbytků, odpadů. Trojitý zářič řídí tři energetická centra, a to dutinu hrudní, břišní a pánevní. Je jediným meridiánem, který není vázán na určitý orgán.

Emočním projevem tohoto prvku je radost.

Symptomy ukazující na nerovnováhu tohoto prvku jsou srdeční potíže, špatný krevní oběh, nízké libido, deprese, apatie, nefyziologické změny teplot, kožní onemocnění nebo např. bezohlednost a nedostatek empatie.

Element Země[upravit | editovat zdroj]

  • Dráhy: slezina a žaludek,
  • barvy: žlutá, oranžová a hnědá,
  • chuť: sladká,
  • období: pozdní léto.

Země je základním prvkem působícím na tělesnou i duševní vyrovnanost. Dále ovlivňuje sexualitu, plodnost, správnou tvorbu krve i trávení. Reguluje mimo jiné také menstruační cyklus.

Emoce spjatá s tímto prvkem je soucit. Je-li v rovnováze, dává pocit stability. Naproti tomu špatné odchylky této energie mohou způsobovat přehnanou nejistotu, zbytečné omlouvání či příliš vstřícný přístup k druhým na vlastní úkor.

Onemocnění související s elementem Země jsou kožní nebo žaludeční vředy, nevolnosti, zvracení, poruchy příjmu potravy, diabetes a hypoglykémii, nepravidelnou ovulaci, předmenstruační syndrom, neplodnost nebo plísňové infekce.

Element Kovu[upravit | editovat zdroj]

Kov ovlivňuje zdraví našich vnitřností, dýchacího systému a kůže. Detoxikuje tělo ve smyslu fyzických i psychických "odpadů". Posiluje smysl pro čest a spravedlnost.

Emocí tohoto prvku je smutek. V rovnováze nám pomáhá zbavit se nepříjemných zážitků a nabýt nové naděje. Opakem je dlouhé truchlení a neschopnost překonat minulost.

Příznaky nemocí souvisejících s narušením rovnováhy jsou akné, ekzémy, popraskaná kůže, záněty dutin i průdušek, chronické rýmy, astma, bolesti hlavy v čelní části, zácpy nebo naopak průjmy.

Orgánové hodiny[upravit | editovat zdroj]

Energie prochází všemi zmiňovanými orgány v přesně stanovených drahách a časech. Během celého dne se postupně dostane na všechny. Orgánové hodiny nám ukazují dobu, kdy je daný orgán maximálně aktivní, tudíž jím právě prochází nejvíc energie. V těchto charakteristických momentech lze také patologický stav orgánu nejlépe ovlivnit. Nové medicínské studie ohledně biorytmů v mnohém odpovídají právě tomuto starému čínskému učení.

Intervaly maximální aktivity[upravit | editovat zdroj]

Orgánové hodiny


Akupunkturní body a jejich dráhy[upravit | editovat zdroj]

Akupunktura se snaží diagnostikovat jakékoliv špatné odchylky energie a ty pak vyrovnat. Terapie spočívá ve vpichování ocelových jehliček do příslušných akupunkturních bodů. Tradiční čínská medicína popisovala 365 takovýchto bodů, dnes jich je uváděno až 2000. Valná většina z nich leží na některých ze 14 drah, tzv. meridiánech. Jednotlivé meridiány nesou jména podle orgánu, který reprezentují. Správným působením na jednotlivé dráhy můžeme však ovlivňovat i celou řadu dalších orgánů[1] (viz tabulky níže).

acupuncture_02.jpg
Převzato z [2]


Orgánové dráhy a možnosti jejich ovlivnění:

Jinové dráhy
Meridián Dráha plic Dráha sleziny Dráha srdce = Hlavní správce Dráha ledvin Dráha osrdečníku Dráha jater
Cesta sestupně od hrudníku k ruce vzestupně od nohy k hrudníku sestupně od hrudníku k ruce vzestupně od nohy k hrudníku sestupně od hrudníku k ruce vzestupně od nohy k hrudníku
Orgány nos, hrdlo, plíce, hrudník, horní končetiny plíce, břicho, střeva, žaludek, slezina, játra, urogenitální systém, dolní končetiny srdce, hrudník, CNS, horní končetiny plíce, vnitřní orgány, urogenitální orgány, hrdlo, dolní končetiny cévní systém, nervový systém, srdce, hrudník, žaludek, horní končetiny játra, žlučník, postranní části trupu, pankreas, urogenitální orgány


Jangové dráhy
Meridián Dráha tlustého střeva Dráha žaludku Dráha močového měchýře Dráha tří ohřívačů Dráha žlučníku
Cesta vzestupně od ruky k hlavě sestupně od hlavy k noze sestupně od hlavy k noze vzestupně od ruky k hlavě sestupně od hlavy k noze
Orgány ústa, zuby, hlava, hrdlo, jazyk, tváře, jícen, horní končetiny hlava, tváře, ústa, zuby, hrdlo, žaludek, střeva, dolní končetiny hlava, šíje, záda, CNS, oblast hýždí, kůže, vnitřní orgány uši, oči, postranní části hrudníku, lokty, ramena uši, oči, hrudník, játra, žlučník, hýždě, kolena, dolní končetiny


Nepárové dráhy
Meridián Přední střední dráha = Céva početí = Ren Zadní střední dráha = Řídící céva = Du
Cesta od středu hráze k prostředku brady od kostrče, přes páteř a hlavu, na uzdičku horního rtu
Orgány močový měchýř, tenké střevo, žaludek, srdce, obal srdce, tři ohřívače žaludek, žlučník, játra, urogenitální oblast

Akupunktura pracuje ještě se sekundárními drahami, pro ty je potřeba hlubší znalosti jak akupunkturních bodů, tak jejich meridiánů.

Vzdělání v akupunktuře[upravit | editovat zdroj]

Předpoklady[upravit | editovat zdroj]

Lékař musí mít atestaci v klinickém oboru (nebo doložit minimálně tříletou praxi v klinickém oboru) a zúčastnit se základního školení v akupunktuře, které obnáší 200 hodin teoretické a praktické výuky. Školení probíhá ve dvou blocích, které jsou odděleny pauzou, a je zakončeno zkouškou, po které se lékaři vydá diplom. Chce-li lékař provádět akupunkturu v ČR, musí být tento diplom vydán akreditovanou českou institucí. Nejedná-li se o takovou společnost, diplom musí být nostrifikován splněním jak lhůt, tak obsahu výuky, praxe a náplně zkoušky.

S tímto základním vzděláním (tzv. oprávnění - kredit I. stupně) je lékař oprávněn provádět akupunkturu ve svém oboru (ale nikoliv mimo obor).

Základní školení[upravit | editovat zdroj]

(uvedeno dle [3])

  • Témata prvního bloku přednášek:
    • Legislativa, Teorie a mechanizmy působení akupunktury (AP) z hlediska současné medicíny
    • Morfologické a fyziologické základy AP
    • Komplexní pohled na člověka ve zdraví a nemoci, systémový přístup v medicíně
    • Historie a současné postavení AP v tradiční čínské medicíně (TČM) a ve světě. Filozofické základy AP. Základní klasické teorie a pravidla
    • Přehled diagnostiky v TČM, diagnostika pulzová a z jazyka
    • Obecné a speciální indikace a kontraindikace AP
    • Charakteristika aktivních bodů (AB) - morfologická, fyziologická, klinická. Způsoby vyhledávání AB
    • Systematika 12 hlavních orgánových a 2 středních drah, jejich základní AB. Body mimo dráhy a nové body
    • Přehled mikrosystémů. Základy aurikuloterapie
    • Komplikace AP, jejich prevence a terapie
    • Technika jehlové AP
    • Různé formy AP dle způsobu stimulace AB (akupresura, jehlová AP, sono-, elektro-, magneto-, foto-, laser- punktura)
    • Základy moderní AP diagnostiky (měření elektrických parametrů, tepelné snášenlivosti)
    • Zásady výběru forem AP, technik a AB
    • Výběr AB v konkrétních indikacích různých oborů
    • Preventivní AP postupy, První pomoc akupunkturou
    • Praktická cvičení


  • Témata druhého bloku přednášek:
    • Neurofyziologie bolesti, možnosti, způsoby a mechanizmy analgetického působení AP
    • Klinické použití klasických teorií
    • Doplňky k hlavním orgánovým drahám a jejich AB
    • Sekundární dráhy, jejich průběhy, indikace a symptomatologie, tradiční čínská masáž
    • Mimořádné dráhy, jejich průběh, symptomatologie, indikace
    • EAV - úvod do metodiky
    • Systém základní regulace (Pischinger) a možnosti AP
    • Aurikuloterapie (vyšší stupeň - aurikulomedicína)
    • Další mikrosystémy a modifikace AP
    • Akupunkturní analgézie - teorie, indikace, provádění
    • Terapie akupunkturou v různých oborech a indikacích
    • Praktická cvičení
    • Novinky v moderní AP

Vzdělání vyššího typu[upravit | editovat zdroj]

Chce-li lékař provádět akupunkturu i mimo svůj klinický obor (oprávnění-kredit II. stupně) musí splnit následující podmínky:

  1. doložit oprávnění - kredit I. stupně,
  2. mít po ukončení základního školení minimálně sedmiletou praxi v akupunktuře, s minimálně 500 ošetřenými pacienty (nikoli monotematickými),
  3. doložit další kurzy (v celkové délce minimálně 200 hodin),
  4. absolvovat odbornou zkoušku nebo dosáhnout 1800 bodů (body se získávají za účast na kurzu/ školení/ přednáškách; za zveřejnění odborné publikace/ časopisu; za výzkumnou činnost apod.).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • EMMEROVÁ, Jarmila. Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vydání. Praha : Reader's Digest Výběr, 1997. 399 s. ISBN 80-902069-3-X.
  • BAUER, Cathryn. Akupresura pro ženy. 1. vydání. Praha – Hodkovičky : Pragma, 2006. 94 s. ISBN 80-7349-012-9.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. VALEČKOVÁ, Marie. Akupunktura [online]. [cit. 2012-01-15]. <https://www.rehabilitace-akupunktura.cz/akupunktura>.
  2. NUGA BEST, For The Best Beauty & Health. Acupuncture [online]. [cit. 2011-01-15]. <www.nugabest.dk/en/principles/75-akupunktur.html>.
  3. Česká lékařská akupunkturistická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Vzdělávání lékařů v akupunktuře v ČR [online]. ©2009. [cit. 2011-01-15]. <http://www.akupunktura.cz/akupunktura.htm>.