Akutní stavy v oftalmologii

Akutní stavy způsobené zánětem

Orbitocelulitida

Jedná se o infekci extrabulbárního obsahu očnice. Rozlišujeme formu preseptální a retroseptální. Objevuje se často u dětí. Vzniká většinou v důsledku zánětu paranasálních dutin, traumatu anebo nitroočního zánětu. Mezi klinické projevy patří bolest, otok víček a spojivky, exoftalmus a diplopie (v důsledku postihnutí okohybných svalů). Při šíření infekce může dojít až ke vzniku subperiostálního abscesu, trombóze kavernózních splavů či kompresi nervově-cévního svazku. Léčba zahrnuje systémové podávání antibiotik ve vysokých dávkách.

Zánět slzného vaku (dakryocystitida)

Vzniká při obstrukci slzovodu. Původci jsou patogeny z periokulární oblasti. Mezi klinické projevy patří  bolest hlavy,  horečka,  nauzea, zarudnutí a bolestivé zduření pod vnitřním koutkem oka. Léčba spočívá v podávání antibiotik perorálně. Neděláme výplach oka při podezření na infekci. Hrozilo by rozšíření zánětu do lebeční dutiny.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Záněty slzné žlázy a slzného vaku.

Zánět spojivek (konjunktivitida)

Konjunktivitida

Zánět spojivek může být infekčního, ale též neinfekčního původu. Infekční záněty mohou být způsobeny bakteriemi, viry či chlamydiemi. Neinfekční záněty vznikají při syndromu suchého oka či při alergiích. Zánět se projevuje zarudnutím oka a výtokem z oka. Zrak bývá ovlivněn jen minimálně. Léčba je různá dle etiologie. Součástí je též symptomatická léčba (např. nošení slunečních brýlí).

 Podrobnější informace naleznete na stránce Bakteriální konjunktivitidy.

Při alergických konjunktivitidách dochází k svědění a otoku spojivky (chemóza) i víček. Dalšími příznaky jsou zarudnutí spojivky, pocity pálení a řezání v oku. Existuje více forem alergické konjunktivitidy. Léčba spočívá v podávání antihistaminik, případně kortikoidů.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Konjunktivitidy_(pediatrie)#Alergické_formy.

Zánět rohovky (keratitida)

Keratitida může být jak infekční (bakteriální, virová, mykotická), tak neinfekční (součást autoimunitních onemocnění) etiologie. Pacient je světloplachý a pociťuje ostrou bolest oka. Dochází též k zarudnutí oka a zhoršení zraku. Mezi možné komplikace patří vznik rohovkového vředu či nitrooční zánět. Léčba je různá dle etiologie (antibiotika, antivirotika, antimykotika, imunosupresiva atd.).

Zánět živnatky (uveitida)

Uveitida může mít infekční i neinfekční původ. Rozlišujeme přední, intermediární, zadní uveitidu a panuveitidu. Je nutné odlišit uveitidu od glaukomového záchvatu. Léčba se zásadně liší. V rámci léčby jsou podávána například mydriatika, cykloplegika, antibiotika, glukokortikoidy a NSAID.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Uveitidy.

Endoftalmitida

Endoftalmitida je závažný nitrooční zánět. Šíří se uvnitř oka, avšak neproniká před jeho stěnu. Většinou bývá infekční etiologie. Jedná se o nebezpečný stav, neboť hrozí šíření do orbity a dále do dutiny lebeční. Infekce se do oka může dostat skrze perforující poranění, v důsledku nitroočních zákroků, ale též hematogenně. U pacienta s endoftalmitidou dochází k výraznému zhoršení, až ztrátě zraku (kvůli přítomnosti hnisavého výpotku v přední komoře a sklivcové dutině). Dalšími klinickými příznaky jsou zarudnutí oka i okolních tkání, bolest, hnisavý výtok z oka a rohovkový infiltrát. V rámci léčby podáváme širokospektrá antibiotika, a to lokálně i systémově. Může být indikována také pars plana vitrektomie.

Akutní stavy spojené s úrazy

Úraz oka může vzniknout v důsledku působení tupého násilí anebo penetrujícího poranění (samostatně nebo jako součást polytraumatu). Při ošetření platí následující zásady:

• stabilizovat životně důležité funkce;
• sestavit anamnézu a zjistit mechanismus úrazu;
• přednostně ošetřit otevřená poranění oka;
• vyčistit rány od cizích těles, ošetřit a zašít, indikovat podávání antibiotik.

Základní vyšetření

Vyšetření oka na štěrbinové lampě

V rámci základního vyšetření stavu spojeného s úrazem oka provedeme následující vyšetření:

• stanovení zrakové ostrosti;
• ověření přítomnosti zornicových reakcí;
• vyšetření funkce víček a pohyblivosti oční koule;
• vyšetření povrchových tkání oka;
• vyšetření na štěrbinové lampě a též oftalmoskopicky;
• palpační vyšetření okrajů očnice.

Při podezření na zlomeninu nebo přítomnost cizího tělesa indikujeme RTG nebo CT očnice.

Poranění očnice

Poranění očnice bývá často spojeno s dalšími poraněními lebky. Jedná se o závažný stav. Léčba spočívá v chirurgickém zákroku a systémovém podávání antibiotik.

Poranění víček

Poranění víček je nepenetrující poranění oka. Může zasahovat spojivku i rohovku. Může způsobit kontuzi a chemické či fyzikální poškození oka. Klinicky se poranění víček projevuje otokem, podspojivkovým krvácením, emfyzémem či lacerací.

Poranění rohovky

Poranění rohovky se projevuje sníženou zrakovou ostrostí, slzením, světloplachostí, zarudnutím oka a ostrou bolestí v postiženém oku.

Kontuze bulbu

Kontuze bulbu vzniká přímým kontaktem tupého předmětu s okem (náhlé zkrácení a následné prodloužení bulbu) anebo nepřímo úrazovou vlnou vedenou přes extraokulární tkáně. Může dojít k postižení jak předního, tak zadního segmentu oka. V rámci klinického obrazu můžeme pozorovat erozi rohovky a spojivky, krvácení, laceraci duhovky (sníženou pohyblivost zornice, porucha akomodace a refrakce), dislokaci čočky, otok sítnice či rupturu cévnatky. Komplikace se mohou rozvinout i později. Může dojít k odchlípení sítnice, ale také ke vzniku katarakty nebo glaukomu.

Poleptání oka

Poleptání oka způsobí poškození rohovky. Dochází ke vzniku jizev. Může též dojít k uzavření slzných a mazových žláz, což vede k syndromu suchého oka. Sekundárně se může rozvinout glaukom nebo katarakta. V případě postižení řasnatého tělíska hrozí hypotonie bulbu, až atrofie. Tento stav též nazýváme oftalmoftíza (svraštění bulbu).

V rámci ošetření je třeba odstranit všechny pevné částice škodliviny z povrchu oka i spojivkového vaku. Oko je nutno důkladně vypláchnout. Není žádoucí použití jakékoliv masti. Oko sterilně překryjeme a pacienta odešleme k oftalmologovi, který vyšetří rozsah postižení. Léčba spočívá v nošení terapeutických kontaktních čoček, lokálním podávání antibiotik, umělých slz a kortikosteroidů. Lze zvažovat i použití chirurgických metod (pro odstranění nekrotických tkání a symblefar.

Penetrující poranění oka

Penetrující poranění oka může vzniknout u dětí (při hře) i u dospělých (při práci, při koníčcích). Výjimka není ani penetrující poranění oka vznikající při dopravních nehodách. U pacienta lze vidět ránu na rohovce nebo bělmu. Dochází k prolapsu nitroočních tkání, ke krvácení, zhoršení zraku, hypotonii bulbu (při pohmatu dvěma prsty). Zornice může být decentrovaná. Mezi možné komplikace patří endoftalmitida, katarakta, glaukom, amoce sítnice či infekce.

Terapie spočívá v chirurgickém zákroku (odstranění cizích těles a nekrotických tkání), podávání analgetik, antibiotik a zajištění profylaxe proti tetanu.

Glaukomový záchvat

Glaukomový záchvat

Glaukomový záchvat je akutní stav způsobený náhlým vzestupem nitroočního tlaku. Samotnému záchvaty mohou předcházet prodromy ve formě irizací (barevné kruhy okolo světel). Klinicky se záchvat projevuje silnou bolestí a zarudnutím oka, zhoršením zraku, ale také vegetativními příznaky ( nauzea a zvracení). Léčba spočívá v podávání beta-blokátorů, acetazolamidu a hyperosmotických látek. Lze provést též laserovou iridotomii.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Glaukom.

Cévní okluze

Okluze a. centralis retinae

Okluze vzniká na podkladě embolizace z karotidy či ze srdce anebo v důsledku obliterace cévy aterosklerotickým plátem nebo zánětlivým procesem. Pacient popisuje náhle vzniklou bezbolestnou ztrátu zraku na postiženém oku. Dále pozorujeme poruchu reakce zornice. Na sítnici jsou patrné známky ischemie.

U pacienta s podezřením na okluzi a. centralis retinae je nutné komplexní vyšetření zahrnující EKG, ultrazvuk karotid, biochemické vyšetření krve a vyšetření krevního obrazu. V rámci terapie je doporučována masáž bulbu (snažíme se posunout embolus do periferie). Podávají se antiglaukomatika, acetazolamid a manitol.

Okluze v. centralis retinae

Okluze vény se projevuje bezbolestnou postupně se zhoršující poruchou zraku. Může dojít až ke vzniku makulárního edému. Nutné je komplexní interní vyšetření pacienta. Léčba spočívá v intravitriální aplikaci kortikosteroidů a anti-VEGF protilátek. Možné je též laserové ošetření sítnice.

Amoce sítnice

Jedná se oddělení neuroretiny od pigmentového epitelu sítnice s narušením výživy sítnice. Rozlišujeme primární (rhegmatogenní, s trhlinou) a sekundární (nerhegmatogenní, bez trhliny) formu.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Odchlípení sítnice.

Postižení zrakového nervu

Akutní neuritida zrakového nervu (optická neuritida)

Optická neuritida je onemocnění postihující hlavně mladé ženy. Často se vyskytuje v souvislosti s roztroušenou sklerózou nebo demyelinizačním onemocněním neuromyelitis optica. Klinicky se toto onemocnění projevuje zhoršením zraku, bolest za očnicí při pohybu okem a poruchou barevného vidění. Na sítnici lze pozorovat edém a překrvení až atrofii papily, avšak na sítnici nemusí být patrná žádná změna. Léčba je různá dle rozsahu postižení.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Neuritida zrakového nervu.

Přední ischemická neuropatie optiku (AION)

U pacienta s přední ischemickou neuropatií optiku dochází k ischemickému postižení zrakového nervu v místě, kde nervu vystupuje z oka. Rozlišujeme formu je arteritickou (při obrovskobuněčné temporální arteritidě) a nearteritickou (při ateroskleróze). Druhá zmíněná je častější.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Ischemická neuropatie optiku.