Antivirotika

Z WikiSkript

Antivirotika neboli virostatika jsou látky, které se využívají k léčbě virových onemocnění. Běžná virová onemocnění (rýma, infekce z nachlazení, chřipka) se léčí symptomaticky – analgetiky, antipyretiky. Proti některým se očkuje (chřipka, hepatitida, dětské infekce). Přímo se virové infekce léčí vzácně, protože dosud nejsou látky dostatečně účinné, aniž by měly vysoký počet nežádoucích účinků. U pacientů s oslabenou imunitou se virostatika podávají vždy. Antibiotika se podávají, pokud na virovou infekci nasedá bakteriální infekce.

Mechanismus účinku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nevýhody terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nelze současně neovlivnit hostitelskou buňku.
  • U retrovirů nemůžeme buňku vyléčit, protože virová NK je součástí jádra.
  • Často se infekce symptomaticky projeví až po ireverzibilním poškození buňky, kdy už je na léčbu pozdě.

Látky proti herpetickým a chřipkovým infekcím[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aciklovir[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je derivát guaninu, obsahuje místo deoxyribózy alifatický zbytek. Je vychytáván infikovanými buňkami, kde je konvertován virově specifickou thymidinkinázou na monofosfát, který je pak buněčnými enzymy konvertován na účinný trifosfát. Ten inhibuje virovou DNA polymerázu a inkorporovaný do virové DNA účinkuje jako řetězový terminátor. Má daleko větší afinitu k virové kinase než k lidské (proto je účinný a bezpečný), hlavně proti Herpes simplex (Lokální nebo p.o. podání) a Herpes zoster (p.o. podání). Podobné účinky jako aciklovir mají famciklovir, valaciklovir nebo adenosin-arabinosid, který působí stejným způsobem, indikace je totožná. CAVE!!! Nežádoucí účinky: snížená funkce ledvin, neurologické problémy (třes, zmatenost), u pacientů s oslabenou imunitou byly zjištěny herpetické viry rezistentní vůči acikloviru.

Amantadin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je stabilní tricyklický amin používaný také k léčbě Parkinsonovy nemoci. Inhibuje replikaci chřipkových virů A tím, že brání uvolnění nukleové kyseliny viru (uncoating) blokádou iontového kanálu viru (M2-proteinu). Používá se vzácně k profylaxi chřipky typu A2. Je kontraindikován u pacientů trpících sníženou funkcí ledvin. CAVE!!! Nežádoucí účinky poruchy GIT, poruchy myšlení, nervozita.

Látky proti cytomegalovým infekcím[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou více toxické než Aciklovir, použití je indikováno u imunodeficitních pacientů.

  • Ganciklovir – inhibice DNA polymerázy, derivát acikloviru, vyšší účinnost, vyšší toxicita (kancerogenní), pouze u život ohrožujících infekcích cytomegaloviru a imunodeficitních stavech (AIDS, stavy po cytostaticích). CAVE!!! Nežádoucí účinky jsou deprese krvetvorby, neutropenie.
  • Foskarnet – blokuje vazebné místo pro pyrofosfát na virové polymeráze a reverzní transkriptáze, při polymerizaci DNA musí být z trifosforylovaných nukleosidů odštěpen pyrofosfát. Je indikován − i.v. aplikace u těžkých CMV retinitid u pacientů s AIDS (v 80 % stabilizuje obraz očního pozadí) i onemocnění rezistentních na aciklovir (HSV). CAVE!!! Je nefrotoxický.

Retrovirová antivirotika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Způsobí zpomalení průběhu HIV infekce, prodlouží a zkvalitní se tak život pacienta.

  • Zidovudin – má 30× vyšší afinitu k virové reverzní transkriptáze než k lidské, ale má mnoho nežádoucích účinků. Dá se potencovat kombinací s Aciklovirem nebo Interferonem. Podává se u pacientů s AIDS nebo profylakticky u HIV pozitivních.
  • Stavudin – v buňce inhibuje syntézu DNA HIV, používá se u pacientů s rozvinutou nebo postupující infekcí HIV, dá se potencovat v kombinaci s jinými nukleosidovými antivirotiky nebo inhibitory proteáz.
  • Přímé inhibitory reversní transkriptázy – nepotřebují předchozí aktivaci, účinkují ihned. Nejúčinnější anti-HIV léky. Tenofovir, Adefovir (oba prof. Holý).
  • Nenukleosidové inhibitory reverz. transkriptázyNevirapin – jejich účinek je přímý a nevyžaduje předchozí nitrobuněčnou fosforylaci, používají se pouze ke kombinované terapii. Nežádoucím účinkem jsou exantémy. Časté interakce, cytochrom P450 (ketokonazol, rifampicin).
  • Sanquinavir (indavir, nelfinavir, ritonavir) – představují nenormální peptidy, které inhibují aktivní centrum proteázy a tím potlačují zrání virů. Zkřížená rezistence. Aplikují se perorálně. Mezi nežádoucí účinky patří: GIT poruchy, nevolnost, průjem, nejlépe snášen sakvinavir. Časté interakce (cytochrom P450).

Ostatní antivirotika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zanamivir – silný inhibitor neuraminidáz (povrchový enzym a antigen chřipkových virů A i B), viry tak nemohou vystoupit z buňky, jelikož se virus chřipky replikuje v epiteliálních buňkách dýchacích cest nejvíce v prvních třech dnech nemoci, Zanamivir se musí podat do této doby.
  • Ribavirin – nukleosidové antivirotikum vykazující in vitro účinnost na řadu DNA i RNA virů, ideální k léčbě infekcí vyvolaných RS virem. Funguje ovšem na širokou škálu virů (i togaviry). Je indikován v kombinaci s interferonem a2B: terapie chronické hepatitidy C. Nežádoucí účinky jsou hemolýza, anémie, neutropenie, potenciální teratogenita a kancerogenita.
  • Palivizumab – monoklonální protilátka, proti chřipce u novorozenců a dětí.
  • Interferony – interferon α, β a γ terapie hepatitidy B a C, vyvolávají příznaky podobné chřipce, je třeba zvážit podání u neonkologických pacientů.
  • Cidofovir – derivát cytidinu (prof. Holý), proti rezistentnímu CMV. Je nefrotoxický – náležitě zavodnit!


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.