Portál:Otázky z patologie (1. LF UK, VL)/203. Otázka
 | 203. Otázka | |||
| Epitelové léze a nádory kůže | ||||
| Otázky z patologie (1. LF UK, VL) | ||||
| ⏪️ ⏩️ | ||||
| Benigní |
|---|
| Seboroická veruka |
| Prekancerózy |
| solární keratóza |
| Bowenova nemoc |
| Maligní |
| Dlaždicobuněčný karcinom |
| Bazocelulární karcinom |
| Keratoakantom |
| Karcinom z Merkelových buněk |
Bowenova nemoc
Bowenova nemoc (Morbus Bowen, Bowenova dermatóza) je intraepiteliální karcinom in situ, která často přechází ve spinocelulární karcinom.
Etiologie a klinický obraz
Nejčastěji se vyskytuje na trupu a dolních končetinách u lidí středního a vyššího věku. Etiologie je multifaktoriální (UV záření, chemikálie, infekce HPV).
Klinicky se jeví jako pomalu progredující, ostře ohraničené, lehce vyvýšené ložisko, okrouhlého tvaru, hnědé, až hnědočervené barvy, dorůstající velikosti až 10 cm. Povrch bývá pokrytý stroupky či šupinami. Bývá doprovázeno svěděním a nejeví tendence k hojení. Po odstranění povrchu je patrná mokvající spodina.
Analogií v genitální oblasti je Queyratova erytroplazie.
Diagnostika a terapie
Diagnostikujeme histopatologicky – epidermis s akantózou a tendencí k dyskeratóze, průkaz atypických buněk a mitóz.
Terapie spočívá v radikálním odstranění ložiska (chirurgicky, kryoterapií, laserovou ablací).
Bazocelulární karcinom
Jde o nejčastější maligní kožní nádor. Jeho výskyt se v posledních 15 letech zdvojnásobil.
Výskyt
Zvýšený výskyt pozorujeme po 40. roce věku, nejrizikovější je skupina nad 60 let . Může být však v každém věku. Postihuje téměř výlučně jedince bílé rasy, pokud se objeví u pigmentovaných ras, je spojen s neobvyklými etiologickými faktory. Nádor vychází z keratinocytů epidermis.
Klinický obraz, vývoj
Typické buňky jsou oválného tvaru a připomínají buňky bazální vrstvy epidermis – odtud název. Nádor téměř nikdy nemetastazuje – dosud bylo celosvětově popsáno přes 200 případů metastáz, převážně do lymfatických uzlin. Obvykle začíná jako uzlík, vřídek či stroupek, který se zpočátku významněji nemění. Roste pomalu, jakoby se plazí po povrchu. Tvoří ho jeden solitární uzel s vyvýšenými okraji, části mohou podléhat zvředovatění, které se nehojí. Někdy dochází ke klamnému zlepšení, vřídek se téměř vyhojí, aby se zanedlouho opět objevil a pozvolna se zvětšoval. Nenápadný průběh má často za následek, že se útvar posléze zvětší do rozměrů, které mohou být v některých lokalizacích léčebným problémem. Bazaliom na sliznicích naopak metastazuje velice často.
Příčina onemocnění
Stejně jako u dalších zhoubných onemocnění je příčina onemocnění nejasná. Hlavním etiologickým faktorem je chronické, dlouhodobé vystavování kůže UV záření.
Prognóza
S výjimkou rozsáhlých či invazivně rostoucích nádorů bazaliom pacienta neohrožuje na životě. Pokud však nádor roste dostatečně dlouho, může vytvářet rozsáhlá ložiska s destrukcí sousedních tkání.
Léčba
Chirurgické odstranění. Pokud není vyťat celý, recidivuje! Je pak potřeba provádět excise, dokud není odstraněno celé ložisko. Vzhledem k místu výskytu (tvář) nelze opomenout estetickou stránku zákroku.
Spinocelulární karcinom
Také spinocelulární karcinom, se řadí mezi maligní epitelové nádory kůže. Obvykle začíná intraepiteliálním růstem, s následnou destruktivní progresí. Metastazuje převážně lymfatickou cestou. Incidence v naší populaci odpovídá asi 11/100 000, ve srovnání s bazaliomem se vyskytuje méně často (cca 1:10).
Etiologie
Obvykle se rozvíjí z prekanceróz (solární keratóza, leukoplakie, m. Bowen apod.), a to především u predisponovaných jedinců, s nižším množstvím melaninu v kůži (fototyp I a II). Dalšími rizikovými faktory jsou chronické degenerativní kožní změny (jizvy, píštěle, kožní vředy), poruchy imunity (imunosuprese), infekce HPV a dlouhodobé vystavování kůže karcinogenům.
Klinický projev
Klinický obraz nádoru se vyvíjí v čase.
- forma: Difuzně infiltrující (nenápadně vyvýšená hyperkeratóza nebo tuhé, infiltrované ložisko s hrbolatým povrchem, roste pomalu, metastazuje pozdně);
- forma: Ulcerózní (v centru může dojít k rozpadu a vzniku vředu s navalitými, tuhými okraji);
- forma: Exofytická (měkký, agresivně a rychle rostoucí útvar s centrálním rozpadem a krvácením, časně metastazuje).
Metastázy do regionálních uzlin se vyskytují asi u 5-10 % nemocných. Uzliny bývají tuhé, velkých rozměrů, s možností ulcerace a tvorby píštělí.
Rozeznáváme zvláštní, formy s jejich typickou prekancerózou:
- Spinaliom rtu (z leukoplakie a cheilitidy);
- spinaliom vulvy (z lichen sclerosus et atrophicus);
- spinaliom penisu (z erytroplazie);
- spinaliom jazyka (z leukoplakie a erytroplakie);
- agresivně rostoucí exofytická forma (z m. Bowen a chronického dráždění).
Diagnostika
Rozhodujícím vyšetřením pro stanovení diagnózy je histopatologické vyšetření. Prognóza nádoru koreluje se stupněm dediferenciace buněk.
Terapie a prognóza
Radikální excize s lemem zdravé tkáně (do periferie i hloubky). U menších ložisek je doporučován intaktní okraj šíře asi 1 cm. Excize větších nádorů má mít lem zdravé tkáně 2–3 cm, zejména na trupu, kde se spinaliom chová agresivněji a řešení vzniklého defektu nečiní větších obtíží. V případě metastáz do regionálních uzlin, provádíme rovněž jejich odstranění.
Při nemožnosti chirurgického výkonu (např. u starých lidí), provádíme radioterapii. Při přítomnosti metastáz doplňujeme o chemoterapii.
Prognóza závisí na lokalizaci, rozměru nádoru a stupni dediferenciace. Nejlepší prognózu mají nádory v solární oblasti, horší na uchu, rtech a v jizvách. Nejhorší prognózu mají nádory lokalizované na sliznicích.
