Syndromy postižení periferních nervů

Obrna n. radialis

Obrna n. ulnaris

Obrna n. medianus

Horní končetina

Léze nervus radialis

• Anatomie: N. radialis má vlákna z kořenů C5–C7 a odděluje se z n. axillaris. Během svého průběhu na laterální straně paže vysílá kožní i motorické větve (m. triceps brachii). Ovládá zejména extenzi lokte, zápěstí a metakarpofalangeálních kloubů.
• Klinický obraz: Ruka přepadá volárně, je oslabena dorzální flexe a extenze prstů. Vázne abdukce a extenze palce. Pacient není schopen intenzivního sevření ruky v pěst. Postižení čití nemusí být výrazné, případně postihuje oblast I. a II. metakarpu dorzálně.
• Příčiny:

1. léze v oblasti axilly – postižena i motorická vlákna pro m. triceps brachii, což vede k oslabení extenze v lokti (např.: komprese vysokými berlemi);
2. léze v oblasti sulcus n. radialis – inervace tricepsu v normě, postiženy extenzory ruky a prstů (např.: Saturday night palsy – tlak okraje lavičky nebo židle v oblasti axily u silně opilých);
3. zlomeniny humeru – nutnost vyšetřit hybnost ruky; může dojít k uskřinutí mezi fragmenty, ať už při zranění nebo při následné repozici nebo operaci;
4. syndrom supinátorového tunelu – útlak při prostupu skrz m. supinator;
5. útlak v oblasti zápěstí, kde těsně naléhá na radius – postižení senzitivní inervace (např.: těsný pásek od hodinek, kovová pouta).

Léze nervus ulnaris

• Anatomie: N. ulnaris je tvořen vlákny z kořenů C8–Th1 a probíhá po mediální straně paže. Ve svém průběhu se nachází na dvou místech velmi povrchově pod kůží – v sulcus nervi ulnaris a ve výši zápěstí vedle os pisiforme. V dlani běží od hypothenaru k thenaru. Motorické větve vysílá na předloktí a hlavně na ruce samotné (celý hypothenar, mm. interossei a část thenaru).
• Klinický obraz: Semiflekční držení 4. a 5. prstu, vpadlý první interosseální prostor, abdukovaný malík, při delší době parézy atrofie všech interosseálních svalů. Vzniká obraz drápovité ruky. Postižení cítí parestezie v oblasti 4. a 5. prstu.
• Příčiny:

1. syndrom kubitálního tunelu – chronické mikrotraumatizace při námaze v lokti;
2. komprese v Guyonově kanálu – hlavně motorické postižení, hypothenar bývá ušetřen; dominuje atrofie I. interosseu;
3. chronické kompresivní syndromy – revmatologická onemocnění, artrotické defigurace, zevní komprese při opírání o podložku (např.: brusiči skla);
4. léze v oblasti axily – velice vzácná (např.: komprese vysokými berlemi);
5. trauma – zlomeniny v oblasti lokte (např.: luxace a dislokované fraktury), řezná poranění v oblasti zápěstí;
6. tumory měkkých tkání – lipom, fibrom.

Léze nervus medianus

• Anatomie: N. medianus vzniká z vláken kořenů C5–Th1 a běží po vnitřní straně paže. Motoricky inervuje flexory, m. pronator teres a většinu svalů thenaru a mm. lumbricalis I. a II.
• Klinický obraz: Většinou se projevuje postižením senzitivní inervace. Pacienti mají problémy s hypesteziemi, alodyniemi nebo kauzalgiemi. U těžkých lézí dochází k atrofii části thenaru, která se jeví jako propadlina.
• Příčiny:

1. syndrom karpálního tunelu;
2. suprakondylické zlomeniny humeru;
3. syndrom pronátorového tunelu – často předchází zvýšená zátěž svalu, projevuje se dominantně bolestí, výjimečně parézou;
4. trauma v oblasti zápěstí – řezná poranění.

Dolní končetina

Léze nervus ischiadicus

• Anatomie: N. ischiadicus dostává vlákna z kořenů L4–S3 a je největším nervem sakrálního plexu. Vysílá motorická vlákna pro flexory zadní strany stehna a pro svaly bérce a nohy, senzitivně inervuje laterální a dorzální části lýtka a nohu samotnou. Ve svém průběhu se dělí na 2 hlavní větve – n. peroneus a n. tibialis.
• Klinický obraz: Pří úplném poškození obou hlavních větví je projevem oslabení dorzální i plantární flexe nohy. Častější je ovšem izolované poškození n. peroneus. Důvodem je jeho lokalizace blíže k povrchu těla, k jeho velikosti nepoměrně menší cévní zásobení a větší trakce v jeho průběhu. Dochází k paréze flexorů kolena a extenzorů kyčle, která však může být celkem nenápadná. Je často kompenzována hýžďovými a lýtkovými svaly.
• Příčiny:

1. trauma – luxace a zlomeniny pánve, zadní luxace kyčelního kloubu;
2. iatrogenní poškožení – peroperačně při aloplastikách kyčelního kloubu (mechanismus komprese, trakce nebo ischemie), chybná aplikace i. m. injekce do hýžďové oblasti (zejména u kachektických pacientů a dětí);
3. útlak – pacienti v bezvědomí, hematomy v gluteální oblasti, nádory;
4. syndrom m. piriformis – projevuje se bolestí v oblasti hýždí s vyzařováním do kyčle a stehna.

Léze nervus femoralis

• Anatomie: N. femoralis je tvořen vlákny z kořenů L2–4. Motoricky inervuje m. iliopsoas, m. sartorius a quadriceps femoris, senzitivní inervaci zajišťuje na vnitřní straně stehna a vnitřní straně bérce. Umožňuje flexi v kyčli a extenzi v koleni.
• Klinický obraz: Dominuje postižení motorické funkce quadricepsu, kvůli němuž mají pacienti problémy s chůzí do schodů, výstupem na židli, při chůzi ze schodů se jim podlamuje dolní končetina. Při delším trvání poškození quadriceps atrofuje.
• Příčiny:

1. trauma v oblasti pánve – zlomeniny, luxace;
2. následek operace – operace kyčelního kloubu, exstirpace tříselných uzlin, apod.;
3. iatrogenní – chybná aplikace i. m. injekcí, hematomy po angiografii;
4. útlak v oblasti inguinálního kanálu – nádory, zvětšené uzliny, aneurysma a. femoralis.

Léze nervus tibialis

• Anatomie: N. tibialis je tvořen vlákny z kořenů L5–S2. Odděluje se z n. ischiadicus, vysílá několik motorických větví (m. triceps surae, m. tibialis post., m. flexor digitorum longus a flexor hallucis longus) a sensitivně inervuje zadní stranu lýtka a laterální část nohy (vytváří spojku s n. peroneus a vzniká senzitivní n. suralis). Prochází za vnitřním kotníkem a jeho konečnými větvemi jsou n. plantaris medialis et lateralis inervující drobné svaly nohy.
• Klinický obraz: Oslabení plantární flexe nohy a prstů. Pacienti nejsou schopni chodit po špičkách. Chodidlo je necitlivé a často dochází k vymizení reflexu Achillovy šlachy.
• Příčiny: Samostatné postižení je velice vzácné. V porovnání s n. peroneus je výrazně méně fragilní.

1. trauma kolene – luxace a dislokované fraktury;
2. trauma v oblasti průchodu za vnitřním kotníkem – řezné a sečné rány, fraktury kotníku, útlak sádrovým obvazem, apod.;
3. syndrom tarzálního tunelu – zpočátku se projevují jako intermitentní bolest vystřelující do planty, při delším trvání stálé parestezie a bolesti.

Léze nervus peroneus

• Anatomie: N. peroneus dostává vlákna z kořenů L4–S1. Z n. ischidicus se odděleju jako společný kmen n. peroneus communis a v oblasti prostupu do m. peroneus se dělí na povrchovou a hlubokou větev. Při svém průběhu obkružuje hlavičku fibuly, kde je uložen velice povrchově a je v tomto místě často zraňován. Sezitivně inervuje zevní stranu lýtka. Motoricky řídí everzi nohy, extenzory přední strany bérce a drobné svaly dorza nohy.
• Klinický obraz: Protože vázne dorzální flexe nohy, není nemocný schopen chodit po patách a špička přepadává.
• Příčiny:

1. útlak v oblasti hlavičky fibuly – nerv může být ke kosti přitlačen a zhmožděn (např.: sádrová fixace, dlouhodobě imobilizovaní, operační poloha na boku, dlouhodobá pozice v dřepu při práci na zahradě);
2. poranění trakcí – následek luxace kolene nebo distorze kotníku;
3. úžinový syndrom – útlak vazivovým pruhem ve fibulárním tunelu, přední syndrom tarzálního tunelu;
4. kompartment syndrom;
5. systémové polyneuropatie – vaskulitidy, amyotrofická laterální skleróza.

Odkazy

Související články

• Nervus radialis
• Nervus ulnaris
• Nervus medianus
• Kubitální krajina
• Canalis cubitalis
• Guyonův kanál
• Humerus
• Syndrom karpálního tunelu
• Ischiadicus
• Nervus femoralis
• N. tibialis
• Nervus peronaeus communis
• Inguinální kanál
• Amyotrofická laterální sklerosa
• Vaskulitidy

Použitá literatura

• BEDNAŘÍK, Josef, Zdeněk AMBLER a Evžen RŮŽIČKA, et al. Klinická neurologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-389-9.