Dispenzární péče v těhotenství

Z WikiSkript

Dispenzární péče v těhotenství je zdravotní péče, která se poskytuje těhotným ženám v průběhu celého těhotenství. Je standardně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.[1]

Stanovení rozsahu péče[upravit | editovat zdroj]

Rozsah zdravotních služeb se může lišit v závislosti na míře rizika těhotenství. Zařazení do jedné z rizikových skupin probíhá během prvního vyšetření v těhotenské poradně registrujícím gynekologem na základě anamnestických údajů a aktuálního klinického obrazu. Rozlišují se dvě základní skupiny dle rizika těhotenství:

  • Těhotné s nízkým rizikem (low risk pregnancy) – frekvence dispenzární prenatální péče je:
    • do 34. týdne těhotenství v intervalu 4–6 týdnů,
    • od 34. týdne těhotenství do termínu porodu jedenkrát za 1–2 týdny,
    • od 40. týdne alespoň 2× týdně.
  • Těhotné s definovaným konkrétním rizikem (high risk pregnancy) – frekvence a rozsah dispenzární prenatální péče záleží na konkretním riziku stanoveným na základě klinických a/nebo laboratorních vyšetření. Do této skupiny může být těhotná zařazena ihned během prvního vyšetření anebo převedena kdykoli v průběhu těhotenství.

Prenatální péče se třídí do tři úrovní:[2]

  • Primární centra – péče o těhotné po 36. týdnu s nízkým rizikem,
  • Sekundární centra – péče od 32. týdnu těhotenství,
  • Terciární (perinatologická) centra – péče od 24. týdnu těhotenství.

První vyšetření na začátku těhotenství[upravit | editovat zdroj]

Základem úvodního vyšetření těhotné je ultrazvukové potvrzení gravidity, určení její lokalizace (fyziologicky v horní polovině dělohy, patologicky ektopické umístění až mimoděložní těhotenství) a četnosti plodů. Provádí se povinné odběry na HIV, syfilis (TPHA) a hepatitidu B (HBsAg), rizikové pacientky by měly být vyšetřeny na přítomnost hepatitidy C. Dále se nabírá krevní obraz, krevní skupina a protilátky. Testuje se i glykemie nalačno v rámci screeningu gestačního diabetu (varovným je výsledek nad 5,1 mmol/l). Povinně se dělá screening karcinomu děložního hrdla provedením kolposkopie a cytologie cervixu. Součástí vyšetření je také kombinovaný test v prvním trimestru (kombinace ultrazvukového vyšetření a stanovení hodnot beta-hCG a PAPP-A).

Vyšetření v rámci dispenzární péče[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření v rámci dispenzární prenatální péče lze rozdělit podle frekvence provedení na pravidelná (při každé návštěvě gynekologické poradny) a nepravidelná (pouze v určeném týdnu těhotenství).

Pravidelná vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Ke pravidelným vyšetřením těhotné patří:

  • Sběr anamnézy a údajů pro stanovení nebo aktualizaci míry rizika těhotenství;
  • Zevní vyšetření těhotné, stanovení hmotnosti a měření TK;
  • Vyšetření moči proužkem pro stanovení bílkoviny a cukru;
  • Po 20. týdnu těhotenství dotazy, jestli těhotná cítí pohyby plodu;
  • Podle zvážení gynekologa vaginální vyšetření se stanovením cervix skóre;
  • Detekce známek vitality plodu (obvykle prostřednictvím vyšetření srdečních ozev plodu ultrazvukem).

Pravidelná ultrazvuková vyšetření se provádí do 14. týdne, pak ve 20.–22. týdnu (event. v 18.-23. týdnu) a nakonec ve 30.-32. týdnu. Ve 36. týdnu se provádí ultrazvuková biometrie k vyloučení fetální růstové restrikce. Stanovuje se počet plodů, placent a rozdělení plodového vejce plodovými obaly, vitalita, biometrie (velikost plodu a některých jeho částí), morfologické parametry a poloha plodu, lokalizace placenty a množství plodové vody. Na základě získaných biometrických údajů lze vypočítat odhadovanou hmotnost plodu a předpokládaný termín porodu.

Nepravidelná vyšetření[upravit | editovat zdroj]

V tabulce níže je uveden přehled nepravidelných vyšetření dostupných těhotným ženám v rámci dispenzární prenatální péče:

Laboratorní vyšetření do 14. týdne Stanovení skupiny RhD, screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek, stanovení hematokritu, hladiny hemoglobinu, počtu leukocytů a trombocytů, sérologické vyšetření HIV, HBsAg a protilátek proti syfilis a glykémie na lačno.
Podrobné hodnocení morfologie plodu 20.–22. týden Podrobné hodnocení morfologie plodu při ultrazvukovém vyšetření; není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění
Orální glukózový toleranční test 24.-28. týden Orální glukózový toleranční test pro diagnózu gestačního diabetu a v rámci prevence rozvoje metabolického syndromu u dítěte v budoucnu
Antepartální profylaxe do 28. týdne RhD aloimunizace u RhD negativních žen s cílem profylaxe aloimunní hemolytické anémie
Laboratorní vyšetření 28.–34. týden Stanovení hematokritu, hladiny hemoglobinu, počtu leukocytů a trombocytů, opakované klinické a sérologické vyšetření na syfilis s použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce
Detekce streptokoků skupiny B 35.-37. týden Detekce za účelem diagnostiky streptokoků skupiny B; může být proveden vaginální nebo vaginorektální stěr
Zaevidování do porodnice 36.-37. týden Zaevidování těhotné ženy k porodu s posouzením rizik a stanovení strategie vedení porodu
Nabídka Hamiltonova hmatu od týdne 38+0 Těhotným může být nabídnuta možnost Hamiltonova hmatu po prodiskutování rizik a přínosů
Kardiotokografický non-stress test (NST) od 40. týdne Zjištění stavu plodu prostřednictvím hodnocení srdeční činnosti plodu a aktivity dělohy za nestimulované situace
Ukončení těhotenství do týdne 42+0 Předání ženy do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod; měla by být nabízena preindukce/indukce vaginálního porodu za účelem snížení perinatální mortality bez nárůstu počtu císařských řezů

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ NZIP. Dispenzární prenatální péče [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), [cit. 05.05.2024]. <https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/5986>.
  2. ↑ KOUCKÝ, Michal. Organizace prenatální péče [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví, obor Gynekologie a porodnictví, 1.LF UK]. Praha. 10.03.2025. 
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Dispenzární_péče_v_těhotenství&oldid=498709“