Abúzus návykových látek

Z WikiSkript

(přesměrováno z Drogová závislost)

CAVE!!! Upozornění: Na stránce velmi intenzivně, leč velmi sporadicky pracuje Johannes - dobré věci chtějí svůj čas a já aspiruji na autorství nejlepšího článku na WS. V případě dotazů ohledně teorie související s psychoaktivními látkami mě kontaktujte, mohu Vás do té doby přesměrovat na volně dostupné kvalitní zdroje. Jan Kozinski, 06.07.2020.























Omamné a psychotropní látky (dále jen OPL), je označení pro řadu látek, označovaných též návykové látky (NL) či drogy. Při užití způsobují kvalitativní či kvantitativní změny myšlení, chování, prožívání aj. Užívání OPL může vést ke vzniku závislosti, syndromu z vysazení (abstinenční příznaky) a četným somatickým onemocněním (a to buď účinkem aktivní substance přímo, či nevhodnou aplikací). Abúzus NL může člověka omezovat i dalších oblastech (zhoršení pracovních výkonů a vztahů, páchání trestných činů pod vlivem OPL aj.)

Dělení omamných a psychotropních látek[upravit | editovat zdroj]

OPL jsou často děleny na různé skupiny. Toto dělení je však problematické a často nepřesné.

Dle původu:

  • Syntetické (pervitin, LSD)
  • Přírodní - typicky rostlinného původu (kokain, marihuana), ale i živočišného (výměšky některých ropuch obsahující bufotenin), či pocházející z hub (lysohlávky, muchomůrka červená).

Označení "polosyntetické" (typicky výroba heroinu z morfinu či kokainu z koky) není vhodné, neboť základním prekurzorem každé syntetické drogy je vždy přírodní látka.

Dle rizika spojených s užíváním:


Dle účinku: Jedná se o látky stimulující činnost CNS (jinak označovány jako stimulancia, psychostimulancia, analeptika), látky tlumící činnost CNS (též sedativa, hypnotika, trankvilizéry) a halucinogeny.

  • Stimulancia (např. amfetamin a jeho deriváty, resp. analogy, kokain, methylfenidát, kofein) zvyšují vigilitu, oddalují únavu, dochází k subjektivnímu pocitu zvýšení výkonu. Zkracuje se reakční doba, často však na úkor přednosti. Somatická komponenta představuje obvykle tachykardii, neklid, při předávkování úzkost, paranoia či halucinace (toxická psychóza). Obvykle se zde zařazuje také nikotin, resp. tabák.
  • Sedativa (alkohol, opiáty, benzodiazepiny, barbituráty) - často označovány také narkotika či hypnotika. Patři mezi ně i léčiva (především benzodiazepinová anxiolytika - alprazolam, bromazepam, clonazepam). Obecně se vyznačují rychlým vznikem závislosti (a to jak psychickou, tak fyzickou) a odvykací stavy mohou být život ohrožující (delirium tremens u alkoholu, status epilepticus u benzodiazepinů).
  • Halucinogeny (LSD, lysohlávky, DMT, šalvěj divotvorná) - způsobují výrazné kvalitativní změny vnímání. Halucinogeny jsou značně nebezpečné rizikem vzniku toxické psychózy (slangově bad trip). V takových případech může dojít k rozvoji paranoidních bludů, masivní anxiety apod., na což intoxikovaný může nepřiměřeně reagovat pro nedostatek náhledu útěkem ze situace (skok z okna, přeběhnutí frekventované silnice). Naproti tomu je riziko vzniku závislosti (zejméně u uvedených zástupců) takřka minimální - dochází k prudkému nárustu tolerance. Většina konvenčně užívaných halucinogenů je rovněž jen minimálně toxická. Mezi halucinogeny se obvykle řadí také marihuana.

Ani toto rozdělení není jednoznačné - tabák je obvykle kladen na pomezí stimulantů a sedativ, konopí zase mezi sedativa a

Diagnostická kritéria[upravit | editovat zdroj]

V současnosti se obvykle používá standardizovaný dotazník o šesti, resp. sedmi uzavřených otázkách. Při odpovědi na tři z nich kladně lze v případě pacienta mluvit o škodlivém užívání či závislosti. Při diagnostice používáme klasifikaci MKN:


Kód Diagnóza
F10 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
F11 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
F12 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
F13 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
F14 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
F15 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
F16 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
F17 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
F18 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpouštědel
F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek *
* Tuto položku užívejte tehdy‚ je-li známo‚ že bylo užito dvou nebo více psychoaktivních látek‚ ale není možno rozhodnout‚ která substance se na poruše podílí nejvíce. Tuto položku bychom měli použít i tehdy‚ když je identifikace některé nebo všech užitých psychoaktivních látek nejistá nebo neznámá. Mnozí uživatelé více druhů drog často ani sami neznají přesně to‚ co berou.

Pro čtvrtý znak kódu (Např. F10.0 - akutní intoxikace alkoholem) platí pravidla uvedena v tomto článku.

Obecné vlastnosti návykových látek[upravit | editovat zdroj]

Aby mohla být látka označena za drogu, musí splňovat minimálně jednu z následujících vlastností. Téměř všechny však splňují kritérií hned několik.

Drogou je látka, která má obecně schopnost odstranit nepříjemné psychické stavy, případně navodit příjemné. Obecněji vzato navodit pocity euforie, přílivu energie, zmírnění úzkostí a strachu, psychospirtuální zážitek (halucinace) přičemž drogou se zde nerozumí běžná potravina.


Typické vlastnosti drog

  • kvalitativní změny vnímání, typicky halucinace (např. LSD)
  • změna způsobu prožívání či chování (depersonalizace, derealizace) či chování (agrese, netečnost)
  • pozměnění myšlenkových obsahů, případně urychlení či zpomalení toku myšlenek
  • vyvolání útlumu CNS (ethanol, benzodiazepiny)
  • způsobení excitace CNS - stimulancia obecně (kokain, pervitin, kofein, nikotin)
  • způsobení abstinečních příznakyů při přerušení užívání (vyjma psychedelik takřka všechny drogy)
  • vznik bažení (cravingu), tedy silnou touhu znova užít drogu



Související články[upravit | editovat zdroj]

Psychoanaleptika
Halucinogeny
Stimulancia
Sedativa
Abstinenční syndrom
Detoxifikace
Intoxikace
Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Papežová a kol., Naléhavé stavy v psychiatrii (1.st ed., pp. 430-447). Praha: Maxdorf.

RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, c2001. Psychiatrie. Praha: Galén. ISBN 80-726-2140-8.

KALINA, Kamil, 2015. Klinická adiktologie 1 - Klinická farmakologie návykových látek. Praha.