Adenom štítné žlázy

Z WikiSkript

Adenom je nejčastějším nádorem štítné žlázy. Jedná se o nádor benigní. Folikulární adenom je tvořen epiteliálními buňkami, je solitární, opouzdřený a dobře diferencovaný. Může se vyskytovat solitárně i mnohočetně. Mnohočetný výskyt je typický pro tzv. polynodózní strumu, což je mnohočetné postižení štítné žlázy adenomy a cystami.

Etiologie a patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Etiologie onemocnění není známa. Postiženy jsou převážně ženy a to především ve věku nad 50 let.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Existuje větší množství histologických typů, přičemž některé mají zachovalou schopnost produkce hormonů štítné žlázy. Takové adenomy se mohou projevit tyreotoxikózou – hovoříme o tzv. toxickém adenomu. Další klinické projevy mohou zahrnovat lokálně viditelný, nebo palpovatelný uzel.

Diferenciální diagnostika zde vyžaduje punkční biopsii.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

USG štítné žlázy: 1 a 5 – a. carotis communis, 2 a 4 – štítná žláza, 3 – trachea, 6 – v. jugularis

U jakékoliv hmatné rezistence v oblasti štítné žlázy je vždy třeba vyloučit maligní nádor. V diagnostice adenomu (a odlišení maligního nádoru) se uplatňuje:

  • anamnéza;
  • fyzikální vyšetření (aspekce, palpace);
  • USG;
  • USG + FNAB (fine needle aspiration biopsy, tenkojehlová aspirační biopsie s následným cytopatologickým vyšetřením).

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Terapii lze rozdělit na konzervativní a chirurgickou, přičemž k chirurgii se většinou přistupuje až po neúčinnosti léčby konzervativní.

  1. Konzervativní léčba: substitičně-supresní terapie (thyreostatika, syntetická analoga hormonů štítné žlázy – levothyroxin).
  2. Chirurgická: hemithyreoidektomie, subtotální thyreoidektomie, téměř totální thyreoidektomie, totální thyreoidektomie.

CAVE!!! Při chirurgii štítné žlázy je důležité nepoškodit n. laryngeus recurrens, n. laryngeus superior a příštítná tělíska. Další možnou komplikací je peroperační krvácení.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. 1158 s. ISBN 80-7262-430-X.
  • POVÝŠIL, Ctibor. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.