Dětská struma
From WikiSkripta
(Redirected from Struma (pediatrie))
Definice[edit | edit source]
- zvětšení štítné žlázy nad normu pro daný věk (při UZV vyšetření je objem ŠŽ větší než 2 směrodatné odchylky).[1]
Klasifikace[edit | edit source]
Dle funkce[edit | edit source]
- eufunkční struma,
- hypofunkční struma,
- bradykardie, nárůst hmotnosti, zpomalení růstu, neprospívání, suchá kůže a vlasy, prosáknutí obličeje, otok víček, spavost, únava, nevýkonnost, zácpa, pseudopubertas praecox.
- hyperfunkční struma,
- tachykardie, hubnutí, neprospívání, teplá, opocená kůže, intolerance tepla, exoftalmus, průjem.[1]
Při podezření na hypertyreózu nutno odeslat k hospitalizaci – hrozí srdeční selhání.
Dle charakteru[edit | edit source]
- difuzní struma:
- nedostatek jódu („jodopenická struma“ – v ČR se nevyskytuje)
- vrozená porucha syntézy hormonů (dyshormonogeneze)
- autoimunitní zánět (Hashimotova lymfocytární tyreoiditida, Graves-Basedovova thyreoiditida)
- multinodulární struma:
- bývá někdy u AI zánětů ŠŽ
- lokalizovaný uzel:
- karcinom štítné žlázy (nejčastěji diferencovaný papilární karcinom nebo medulární karcinom z C-buněk – familiární výskyt).[1]
- solitární uzel ve 3/4 benigní - cystický útvar
Difuzní parenchymatózní struma[edit | edit source]
- pravá hyperplazie štítné žlázy způsobená chronickou hyperstimulací, zejm. při chronickém nedostatku jódu (příjem < 40 μg/den) a u morbus Basedow.
Struma neonatorum[edit | edit source]
- etiologie: nedostatečný příjem jódu v graviditě; transplacentární přenos strumigenních látek (PAS, rezorcin); léčba těhotné tyreostatiky; přenos TRAK protilátek u matky s Basedowovou chorobou;
- intrauterinní nedostatek tyroidálních hormonů → zvýšená sekrece TSH → struma;
- viditelné zvětšení štítné žlázy → stridor, potíže s dýcháním.
Juvenilní eutyreózní struma[edit | edit source]
- nedostatek jódu či familiární porucha využití jódu;
- rozvoj strum v pubertě, častěji u dívek;
- eufunkční struma, homogenně zvětšená → nekrózy, cysty, uzly;
- hormony štítné žlázy na dolní hranici normy, TSH normální, normální TRH test, tyreoidální protilátky negativní;
- optimalizace přívodu jódu (200 μg/den), pokud je struma na jód refrakterní – suprese TSH tyroxinem.[2]
Onemocnění[edit | edit source]
Kongenitální hypotyreóza[edit | edit source]
- nejčastější vrozené endokrinní onemocnění (prevalence 1:4000);
- hormony štítné žlázy mají klíčovou roli při vývoji mozku, především do 8 měsíců věku (trochu méně pak do 3 let věku);
- bez substituční léčby dochází k nevratnému poškození mozku – při klinické diagnóze je mozek již ireversibilně poškozen;
- od roku 1985 je zaveden celoplošný novorozenecký screening – stanovení hladiny TSH;
- etiopatogeneze: dysgeneze štítné žlázy (ageneze, aplazie, hypoplazie, hemithyreoidea, cystická malformace, ektopie) nebo dyshormonogeneze (porucha kteréhokoliv stupně syntézy či sekrece hormonů), popř. vzácná izolovaná vrozená centrální hypotyreóza (vrozený defekt TSH – nelze zachytit novorozeneckým screeningem);
- klinický obraz bez léčby: protrahovaný novorozenecký ikterus, neprospívání, opožděné růstové tempo i kostní zrání – pozdní uzávěr fontanel, opožděná erupce mléčné dentice, makroglosie, svalová hypotonie, omfalokéla, zácpa, chraplavý křik;
- novorozenecká struma nebo štítná žláza normální velikosti;
- laboratorní nález: ↑TSH, ↓fT4; (u centrální formy ↓TSH i fT4);
- terapie: celoživotní substituční terapie L-thyroxinem (zahájená co nejdříve).[3]
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy[edit | edit source]
- nejčastější získaná tyreopatie u dětí a dospívajících; častěji u dívek;
- většinou lymfocytární (Hashimotova) thyreoiditida;
- často sdružena s jinými autoimunitními chorobami (diabetes mellirus 1. typu, celiakie) a s chromosomálními aberacemi (Downův syndrom, Turnerův syndrom);
- měkká difúzní struma; USG: difúzně nehomogenní textura („pepř a sůl“); histologie: lymfocytární infiltrace žlázy;
- etiopatogeneze: autoprotilátky proti thyreoidální peroxidáze (anti-TPO) a proti lidskému thyreoglobulinu (anti-hTG);
- klinický obraz: nejprve fáze euthyreózy, poté fáze permanentní hypotyreózy; může být i přechodně hypertyreóza („hashitoxikóza“);
- bez léčby: růstové retardace, dyslipidémie, obezita, zhoršený školní prospěch, anémie, suchá a drsná kůže, předčasná pseudopuberta či naopak opožděná puberta, myxedém, zácpa, bradykardie;
- laboratorní nález: ↑TSH, ↓fT4;
- terapie: celoživotní substituční terapie L-thyroxinem.[3]
Novorozenecká hyperthyreóza (thyreotoxikóza)[edit | edit source]
- vzácná porucha, která ale může ohrozit novorozence na životě;
- etiopatogeneze: transplacentární přenos mateřských protilátek proti TSH receptoru při mateřské thyreotoxikóze Graves-Basedowova typu;
- klinický obraz: hypertyreóza již od fetálního období – IUGR, tachykardie, urychlení kostního zrání, struma, exoftalmus, riziko metabolického rozvratu a srdečního selhání;
- laboratorní nález: ↑fT4;
- terapie: antithyreoidální léčba do vymizení mateřských protilátek, tj. v sestupné dávce po dobu 2-3 měsíců.[3]
Graves-Basedowova thyreotoxikóza[edit | edit source]
- nejčastější příčina hypertyreózy u dětí; zejm. u adolescentních dívek;
- etiopatogeneze: autoprotilátky proti TSH receptoru (TRAb, rTSH-ab), které mají stimulační účinek na štítnou žlázu;
- klinický obraz: hyperkinetická cirkulace s tachykardií a systolickou hypertenzí se zvýšenou tlakovou amplitudou, hmotnostní úbytek, zhoršený školní prospěch, dráždivost, nervozita, jemný třes rukou, průjmy, pocení, v 60 % orbitopatie s exoftalmem – vzniká zmnožením retrobulbární pojivové tkáně vlivem autoimunitní stimulace;
- v 75 % struma – silně prokrvená, teplá, hmatný vír;
- laboratorní nález: ↓TSH, ↑fT4;
- terapie: thyreostatika (methimazol, carbimazol, propithiouracyl), při opakovaných relapsech totální thyreoidektomie a celoživotní substituční terapie L-thyroxinem.[3]
Jodopenická struma[edit | edit source]
- naše přirozená strava má nízký obsah jodu → jodidace kuchyňské soli od 50. let 20. století;
- deficit jodu → snížená produkce hormonů štítné žlázy → ↑TSH → jodopenická struma;
- endemický kretenismus – eradikován.[3]
Vyšetření[edit | edit source]
Klinické vyšetření[edit | edit source]
- palpační vyšetření ŠŽ (mezi jugulární jamkou a začátkem trachey)
- kritéria WHO:
- GRADE 0: štítná žláza není hmatná ani palpovatelná
- GRADE 1: štítná žláza je hmatná, ale není viditelná při normální poloze krku
- GRADE 2: štítná žláza je hmatná a je viditelná při normální pozici hlavy[4]
Laboratorní vyšetření[edit | edit source]
- TSH
- neměřitelně nízké – hypertyreóza
- mírně zvýšené – subklinická hypotyreóza
- výrazné zvýšení (desítky mIU/l) – hypothyreóza,
- fT4
- výrazně zvýšené – hypertyreóza
- výrazně snížené – hypothyreóza
- protilátky
- anti-TPO (thyroidální peroxidáza) – zvýšené hodnoty svědčí pro autoimunitní thyroiditidu
- anti-hTG (lidský tyreoglobulin)
- TRAK/TRAb (protilátky stimulující TSH receptor) – Graves-Basedowova nemoc
UZ vyšetření ŠŽ[edit | edit source]
- hodnotíme velikost, echotexturu žlázy a hledáme ložiskové změny.[1]
FNAC pod USG kontrolou[edit | edit source]
- aspirační biopsie tenkou jehlou pro následné cytologické vyšetření
Diferenciální diagnóza strumy u dětí[edit | edit source]
- mediální a laterální krční cysty,
- lymfangiom,
- hemangiom,
- tyreoiditida,
- adenom štítné žlázy,
- karcinom štítné žlázy.[2]
Terapie[edit | edit source]
- prevence endemické strumy: fortifikace soli jódem
- substituce jódu
- při objemu +80ml: chirurgická thyroidektomie nebo radioablace
Komplikace[edit | edit source]
- riziko útlaku okolních struktur: dyspnoe, dysfagie, syndrom horní duté žily
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
- Onemocnění štítné žlázy: Hypotyreóza • Hypertyreóza
- Vyšetření u chorob štítné žlázy • Vyšetření funkce štítné žlázy
- Symptomatické duševní poruchy při endokrinopatiích
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b c d LEBL, Jan a Jiří BRONSKÝ. Malá diferenciální diagnostika v pediatrii. 1. vydání. Praha : Galén, 2012. s. 110-114. ISBN 978-80-7262-939-8.
- ↑ a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 78-79. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ a b c d e LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 185-188. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ AL TAJI, E a O HNÍKOVÁ. Tyreopatie v dětství a adolescenci. Pediatr. praxi [online]. 2014, roč. 15, vol. 3, s. 134-137, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/03/04.pdf>.
Použitá literatura[edit | edit source]
- LEBL, Jan a Jiří BRONSKÝ. Malá diferenciální diagnostika v pediatrii. 1. vydání. Praha : Galén, 2012. s. 110-114. ISBN 978-80-7262-939-8.
- LEBL, Jan. Klinická pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, c2012. ISBN 978-80-7262-772-1.