Lymfomy ústřední nervové soustavy

Lymfomy jsou zhoubné nádory vycházející z lymfatické tkáně. V CNS vznikají buď jako primární onemocnění nebo sekundárně, cestou metastáz. Primární lymfomy jsou častější. Celosvětová incidence lymfomů stoupá. Vyšší riziko mají pacienti s imunodeficitem (AIDS) a systémovými chorobami (systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida).

Formy[edit | edit source]

Spinální epidurální expanze – projevuje se paraparézou a hypestézií.
Leptomeningeální karcinomatóza – infiltrace mening, současná paréza několika hlavových nervů, nejčastěji okohybných nervů, trigeminu a lícního nervu.
Expanzivní ložisko v mozkové tkáni – nejčastěji periventrikulárně, ložisek může být více.

Diagnóza[edit | edit source]

Primární lymfom CNS (histologický preparát)

Základním zobrazovacím vyšetřím je CT mozku. Lymfom se zobrazuje jako ložiskový nález, který se zvýrazní po podání kontrastní látky. Lymfom je třeba diferenciálně diagnosticky odlišit od pseudoependymomu (bývá často v kontaktu s ependymem komor nebo meningy). Patognomonická je částečná nebo úplná rezoluce ložiska po podání kortikoidů. Při podezření na lymfom CNS je třeba rozhodnout, zda je primární nebo sekundární, případně nalézt primární ložisko. Indikováno je vyšetření mízních uzlin, RTG hrudníku, US břicha, vyšetření varlat, moče a krve, popřípadě biopsie kostní dřeně a oční vyšetření.

Terapie[edit | edit source]

Hlavními léčebnými postupy jsou radioterapie a chemoterapie. Chirurgická intervence nezlepšuje prognózu a má význam pouze pro biopsii.

Prognóza[edit | edit source]

Lymfom CNS je závažné onemocnění s nepříznivou prognózou. Bez léčby je průměrná doba přežití po stanovení diagnózy 2–3 měsíce. Při standardní léčbě je jednoroční přežití 47 %, pětileté 4 %. Lymfom u 75 % pacientů relabuje do patnácti měsíců.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. 127 s. s. 85. ISBN 80-7345-072-0.