Adenom hypofýzy

Z WikiSkript
MRI: makroadenom hypofýzy (komprimuje chiasma opticum)
Mikroadenom hypofýzy

Adenom hypofýzy je benigní nádor, nejčastější nádor v oblasti tureckého sedla vyrůstající primárně z adenohypofýzy.

  • Představuje asi 10 % nitrolebních nádorů, s maximem výskytu ve 3. a 4. dekádě.

Typy adenomů hypofýzy:

  1. mikroadenom – průměr do 1 cm,
  2. makroadenom – větší.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hypofyzární adenomy se rozdělují podle toho, zda produkují hormony či nikoli.
  • Vyrůstají z adenohypofýzy, která tvoří hormony (ACTH, TSH, gonadotropiny, STH, prolaktin), jež ovlivňují endokrinní žlázy, růst organismu a laktaci v těhotenství.
  1. Hormonálně neaktivní adenomy – neprodukují žádný hormon, omezují normální funkci zdravé hypofýzy (panhypopituitarismus), nádor často nepozorovaně dorůstá značné velikosti a utlačuje zrakovou dráhu – pacient ztrácí zrak (bitemporální hemianopsie).
  2. Hormonálně aktivní adenomy – hormonální nadprodukce vede k typickým endokrinním syndromům (40% prolaktinom, 15% growth-hormone produkující, 5% ACTH-produk.)
  • Pituitární apoplexie – může postihnout obě skupiny nádorů, projeví se náhlou bolestí hlavy, zhoršením zraku, oftalmoplegií a somnolencí, je způsobena krvácením / infarktem v adenomu, pronikne-li krvácení skrze kapsulu nádoru do chiasmatické cisterny → příznaky SAK.
  • Intrakraniální hypertenze a útlak hypotalamu mohou vést k bezvědomí.
  • Supraselární expanze způsobí akutní hydrocefalus.
  • První pomocí je rychlá aplikace hydrokortizonu.
  • Akutní chirurgická dekomprese nádoru se provádí při výpadku zorného pole, poruchách vědomí a při hydrocefalu.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vyšetření hladin hypofyzárních hormonů a další endokrinologické testy – odhalí nádorovou hypersekreci/snížení hypofyzárních funkcí.
  • Poruchu zorného pole vyšetříme perimetrem.
  • Pro zobrazení adenomu je nejlepší MRI s kontrastem.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Operační přístupy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Operační přístupy k mozku a míše.
  • Transsfenoidální přístup – nejčastější operační cesta vede nosní dutinou do sinus sphenoidalis a odtud na dno tureckého sedla přímo k adenomu, jde o velmi šetrný přístup.
  • Přístup z kraniotomie – provádí se pod čelním lalokem mozku k tureckému sedlu, používá se jen u velkých nádorů, které se šíří laterálně a do přední jámy daleko mimo osu transsfenoidálního přístupu.

Léková terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Pooperačně je nutné zajistit substituční hormonální terapii:
    • Hydrokortizon – hormon kůry nadledvin, po operaci předpokládáme dočasně nedostatečnou sekreci ACTH, nepodání substituce ohrožuje život!
    • Antidiuretický hormon (ADH) – ve formě kapek, podáváme, pokud se rozvine diabetes insipidus, při specifické hmotnosti moči pod 1005 g/l aplikujeme 2 kapky ADH do nosní dutiny.
  • O dlouhodobé substituci rozhodne endokrinolog, snahou neurochirurga je zachovat zdravou tkáň hypofýzy.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.