Astrocytom

From WikiSkripta

Astrocytom je nejčastějším gliomem mozku. Má řadu histologických forem s různým stupněm malignity, asi 40 % nitrolebních tumorů. Vyskytují se hlavně supratentoriálně (dospělí), u dětí víc infratentoriálně (asi třetina infratentoriálních tumorů u dětí).

Astrocytom v oblasti hypotalamu
Astrocytom pontu

Dělení: Dělí se dle WHO na dva stupně:

  • LGG (low grade glioma) – pilocytární astrocytom a diferencovaný astrocytom.
  • HGG (high grade glioma) – anaplastický astrocytom a glioblastom.

Diferencovaný je častý v mladším věku, s přibývajícím věkem jsou častější HGG. To podporuje teorii, že benignější (LGG) se maligně zvrhávají a přecházejí v další formy, až do sekundárního glioblastomu.

  • LGG – rostou mezi zachovalými buňkami mozku, je málo buněčný, bez mitóz.
  • HGG – jsou invazivní, s buněčnými atypiemi a četnými mitózami, silně vaskularizované, obsahují nekrózy, cysty.

Nejzhoubnější je multifokální glioblastom. Vzniká primárně, bez předchozích stádií, anamnéza bývá krátká, asi 5 měsíců.

Diagnóza: Z CT a MRI lze odhadnout stupeň malignity, důležité je použití kontrastu.

Asctrocytom PET scan

Terapie: U benigní fromy se provádí radikální resekce jen u příznivě uložených (v non-eloquentních oblastech – nepotřebné pro život). Někdy dochází k radikální grafické resekci. To je taková resekce, kdy tumor se již nezobrazuje na MRI, ale nádorové buňky tam zůstaly (nebylo odstraněno celé ložisko). Není-li možné resekovat, je možná radioterapie (RT).

U maligní formy jsou obvykle k operaci indikovány pro svůj velký rozsah způsobující nitrolební hypertenzi. Odstraníme co největší možnou masu nádoru, tím uděláme tzv. vnitřní dekompresi a podpoříme jiné modality onkologické léčby (RT, CHT). Využívá se často konkomitantní radiochemoterapie.

Prognóza: Prognóza je značně nepříznivá. Faktory doby přežití u LGG:

  • věk nad 40 let,
  • přítomnost neurologických zánikových jevů,
  • velikost ložiska nad 6 cm,
  • prorůstání do kontralaterální hemisféry,
  • difúzní forma.

Hrozící riziko progrese do glioblastomu je velké při přítomnosti tří a více těchto faktorů.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.