Pooperační nemoc a její projevy

Z WikiSkript

Jedná se o poruchy spojené s operačním výkonem. Chirurgický výkon způsobuje poškození buněk, přerušení nervů a cév. Četnost výskytu pooperačních onemocnění závisí na rozsahu chirurgického výkonu, době trvání výkonu a kontaminaci operačního pole. Nezanedbatelným faktorem je typ anestezie, krevní ztráty a též faktory ze strany pacienta jako je věk, výživa a jiné současně se vyskytující onemocnění, odolnost a vnímavost organismu. Tyto faktory rozhodují o průběhu a závažnosti pooperační nemoci.
Mezi lokální projevy patří :

  • prokrvení,
  • transudace lymfy,
  • leukocytóza a edém v oblasti chirurgického výkonu.


Mezi celkové příznaky pooperační nemoci řadíme :


Uvedené lokální i celkové projevy pooperační nemoci během několika dní spontánně vymizí. Po větších a závažnějších operačních výkonech spojených s velkými ztrátami krve má pooperační nemoc těžší průběh, může vzniknout pooperační šokový stav, který může končit smrtí.

Komplikace rány[upravit | editovat zdroj]

Dehiscence rány[upravit | editovat zdroj]

Při dehiscenci rány dochází k proříznutí stehů fascie, pokud kožní stehy zůstávají zachované, dochází k sekreci serosanguinolentní tekutiny z rány, často následuje disrupce s vyklenutím střevních kliček (eventrace). Mezi příčiny patří poruchy metabolismu kolagenu (malnutrice, kortikosteroidy nebo infekce), technické chyby (příliš hustě a tuze zatažené stehy), hypoxie, ischémie, mechanické sily (kašel, napínání na zvracení, ascites).

Krvácení rány[upravit | editovat zdroj]

Projevuje se krátce po operačním výkonu a pochází z drobných cév na kůži nebo v podkožním tuku, při terapii se používá komprese rány elastickým obvazem.

Hematom[upravit | editovat zdroj]

Krvácení do okolních tkání.

Serom[upravit | editovat zdroj]

Nahromadění serózní tekutiny během několika dní, při terapii se používá punkce nebo odsávání Redonovými drény.

Infekce[upravit | editovat zdroj]

Příčinou je kontaminace bakteriemi operační rány během operace nebo v prvních dnech po operaci, vyvolávající agens bývá nejčastěji Staphylococcus aureus nebo G- tyčky. Pro infekci rány jsou charakteristické následující příznaky: teplota, edém, bolest v ráně a začervenání kůže, objevují se většinou 5. den po operaci, výjimku tvoří infekce způsobená ß-hemolytickými streptokoky a Clostridium perfringens, které způsobují toxémii s projevy už prvních 24 hodin po operaci.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Komplikace v operační ráně.

Orgánové komplikace[upravit | editovat zdroj]

Komplikace respiračního traktu[upravit | editovat zdroj]

Atelektáza[upravit | editovat zdroj]

Nevzdušnost plic v důsledku obstrukce dýchacích cest nevykašlaným sekretem.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Atelektáza.

Pneumonie[upravit | editovat zdroj]

Bakteriální infekce, která může souviset také s aspirací žaludečního obsahu, objevuje se před 3. pooperačním dnem, projevuje se zmateností, vysokou teplotou a zrychlením tepové a dechové frekvence.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pneumonie.

ARDS[upravit | editovat zdroj]

ARDS bývá častou komplikací rozsáhlých popálenin, sepse či těžké pankreatitidy. Mechanismus, jenž spouští tuto komplikaci, je endotoxinémie z bakterií pocházejících ze zažívacího traktu. Endotoxin působí na migraci leukocytů. Ty jsou vychytávány v plicích, kde vytváří konglomeráty. Z leukocytů se uvolňují substance a látky, které poškozují stěnu kapilár a následným únikem plazmy do plicního intersticia vzniká plicní edém, který způsobuje zvětšení vzdálenosti mezi alveolem a kapilárou s poruchou difuze dýchacích plynů. Do levého srdce se vrací neokysličená krev, následkem je hypoxémie.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Syndrom akutní dechové tísně.

Kardiální komplikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastější patří zástava srdce a infarkt myokardu.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Srdeční selhání (interna).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu (interna).

Komplikace močového traktu[upravit | editovat zdroj]

Retence moči[upravit | editovat zdroj]

K retenci moči přispívá anestezie, analgetika, atropin a zvětšení prostaty.

Infekce[upravit | editovat zdroj]

Infekce se častěji vyskytují u pacientů se zavedeným močovým katetrem, ale nejsou výjimečné ani u necévkovaných pacientů. Mezi projevy patří zvýšená teplota, polakisurie, dysurie, slabost a nechutenství.

Renální insuficiencie[upravit | editovat zdroj]

Renální insuficienci je možné předejít dostatečnými náhradami cirkulujícího objemu transfuzí.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Renální selhání.

Komplikace gastrointestinálního traktu[upravit | editovat zdroj]

Gastroplegie[upravit | editovat zdroj]

Přechodná porucha spojená s vyprazdňováním žaludku.

Paralytický ileus[upravit | editovat zdroj]

Narůstající objem břicha, přerušený odchod plynů a stolice, neslyšitelná peristaltika.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ileus.

Nespecifické komplikace[upravit | editovat zdroj]

Psychické projevy[upravit | editovat zdroj]

Příčinou psychických problémů bývá spánková deprivace, intenzivní dlouhotrvající bolest, cizí prostředí a izolace. Projevuje se agitací, zmateností a agresivitou. Většinou spontánně odezní.

Dekubity[upravit | editovat zdroj]

Příčinou dekubitů je dlouhodobý tlak na predilekčních místech u pacientů připoutaných dlouhodobě na lůžko.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Decubitus.


Prevence vzniku pooperační nemoci není možná, ale projevy a jejich závažnost je možné zmírnit psychickou a somatickou přípravou pacienta před operací. Léčba je založena na doplnění tekutin, elektrolytů, důležitý je přísun minerálů a náhrada krevní ztráty.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Ján. Chirurgia :  základy všeobecnej a špeciálnej chirurgie. 3. vydání. Bratislava : Slovak Academic Press, 1998. 0 s. ISBN 8088908248.
  • ZEMAN, Miroslav, et al. Chirurgická propedeutika. 2. vydání. Praha : Grada, 2000. 524 s. ISBN 80-7169-705-2.