Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/110. Otázka
 | 110. Otázka | |||
| Vena cava superior, vv. brachiocephalicae, vv. jugulares | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
Vena cava superior
Vena cava superior je velká, ale krátká žíla, která odvádí odkysličenou krev z horní poloviny těla do pravé síně srdeční. Vzniká ve výši druhého sternokostálního kloubu za pravým okrajem sterna soutokem vena brachiocephalica dextra et sinistra, které odvádí krev z hlavy, krku a horních končetin. Prochází předním horním mediastinem v délce 6–7 cm.
Tato žíla má tenkou stěnu se zredukovanou svalovinou v tunica media. Při vyústění do pravé síně do medie zasahuje svalovina myokardu. Ve v. cava superior nejsou chlopně.
Topografie a přítoky
Ventrálně od žíly se nachází thymus, vpravo mediastinální pleura, vlevo aorta ascendens, truncus brachiocephalicus a za ním trachea. Za žílou jsou pravý hlavní bronchus a cévy pravé plíce.
Těsně před jejím ústím do pravé síně se do vena cava superior vlévá vena azygos. Dalšími přítoky jsou drobné mediastinální žíly (z perikardu a předního mediastina) a vena thoracica interna dextra (která může ústit i do v. brachiocephalica).
Žilní spojky mezi vena cava superior a vena cava inferior se nazývají kavokavální anastomózy.
Vena jugularis interna
| Vena jugularis interna | |
| Vnitřní hrdelní žíla | |
 | |
| TA | A12.3.00.001 |
|---|---|
| Pokračuje z | sinus sigmoideus |
| Vlévá se do | angulus venosus dx. et sin |
| Soutok s | v. subclavia ve v. brachiocephalica |
Vena jugularis interna (vnitřní hrdelní žíla, VJI) je nejdůležitější žíla oblasti hlavy a krku.
Průběh
Tato žíla začíná slepým rozšířením pod lební bazí – bulbus venae jugularis superior, do kterého se z foramen jugulare vlévají hlavní nitrolebeční přítoky. Žíla sestupuje jako 8–16 mm široký kmen v nervově-cévním svazku krčním. Probíhá pod m. sternocleidomastoideus dorsolaterálně od a. carotis interna a dále laterálně od a. carotis communis. Vzácně může být karotida dorsálně od VJI.[1] Kaudálně se žíla rozšiřuje, čímž vzniká bulbus venae jugularis inferior – vřetenovité rozšíření, nad kterým může být v žíle chlopeň. Žíla se v angulus venosus dx. et sin. slévá s vena subclavia, čímž vzniká vena brachiocephalica. Do těchto soutoků se vlévají hlavní mízní kmeny.
Přítoky
Žíla sbírá krev z lebeční dutiny a z lebečních stěn, z vnitřního ucha, z očnice a infratemporální jámy, z obličeje, měkkých pokrývek lebečních, čelní a temporální krajiny, z jazyka, z thyroidey a z hrtanu. Přijímá i tedy část žil jdoucích podél větví a. subclavia. Její přítoky jsou v přibližném kraniokaudálním pořadí následující:
- venae cerebri - povrchové a hluboké mozkové žíly
- venae meningae - žíly tvrdé pleny
- sinus durae matris
- venae diploicae - žíly z kostí lebeční klenby
- venae labyrinthi - žíly z vnitřního ucha
- venae emissariae - spojky intrakraniálních a extrakraniálních žil
- vena ophtalmica - sbírají krev z oka a očnice
- plexus pterygoideus cestou vena retromandibularis
- venae pharyngeae - sbírají krev z žilní pleteně hltanu (plexus pharyngeus)
- vena facialis - sbírá krev z obličejových částí lebky
- vena lingualis - sbírá krev z jazyka
- venae thyroideae superiores - sbírají krev z horních částí štítné žlázy a hrtanu a podílejí se na vytvoření společných žilních kmenů truncus thyrolingualis nebo truncus thyrolinguofacialis
- vena thyroidea media - sbírá krev ze středních částí štítné žlázy
- vena temporalis superficialis - sbírá krev z čelní, spánkové a temenní krajiny
Centrální žilní katetrizace
Vena jugularis interna je jedním ze základních přístupů pro zavedení CŽK. Při kanylacích na levé straně, kde do angulus venosus ústí ductus thoracicus, může dojít k významnějším únikům lymfy. Oproti kanylaci v. subclavia je technika bezpečnější z hlediska vzniku pneumothoraxu, avšak je zde při zavádění katetru těžší orientace a pro pacienta je takto zavedená kanyla méně komfortní. [1]
Podrobnější informace naleznete na stránce Centrální žilní katetr.Vena brachiocephalica
| vena brachiocephalica | |
| ramenohlavá žíla | |
 Vena brachiocephalica. | |
| TA | A12.3.09 |
|---|---|
| Vzniká z | soutok v. jugularis int. a v. subclavia |
| Soutok s | soutokem pravé a levé vena brachiocephalica vzniká v. cava sup. |
</noinclude>
Vena brachiocephalica dextra et sinistra vzniká soutokem vena jugularis interna a vena subclavia pod sternoklavikulárním skloubením. Odvádí odkysličenou krev z hlavy, krku a horních končetin. Tyto žíly jsou široké 1–1,5 cm. Soutokem pravé a levé v. brachiocephalica vzniká vena cava superior.
V. brachocephalica dextra je dlouhá asi 3 centimetry. Prochází téměř svisle za pravým okrajem manubria a dorsálně naléhá na pleuru.
V. brachiocephalica sinistra je dlouhá asi 6 centimetrů a ke spojení s druhostranou žilou sestupuje mediokaudálně. Ventrálně žíla sousedí v dětství s thymem, na kterém vytváří otisk, v dospělosti s vazivem se zbytky tkáně thymu. Dorsálně od ní se nacházejí tři velké arterie vycházející z arcus aortae.
Přítoky
- v. thyroidea inferior
- ústí jako párová žíla nebo nepárový plexus thyroideus impar;
- v. laryngea inferior;
- drobné žíly z thymu, perikardu, bronchů, trachey, oesophagu a mediastina;
- v. vertebralis – provází a. vertebralis, ale vystupuje až z C7;
- v. thoracica interna – vpravo často ústí do v. cava superior.
