Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/110. Otázka

Z WikiSkript


Vena cava superior


Vena cava superior je velká, ale krátká žíla, která odvádí odkysličenou krev z horní poloviny těla do pravé síně srdeční. Vzniká ve výši druhého sternokostálního kloubu za pravým okrajem sterna soutokem vena brachiocephalica dextra et sinistra, které odvádí krev z hlavy, krku a horních končetin. Prochází předním horním mediastinem v délce 6–7 cm.

Tato žíla má tenkou stěnu se zredukovanou svalovinou v tunica media. Při vyústění do pravé síně do medie zasahuje svalovina myokardu. Ve v. cava superior nejsou chlopně.

Topografie a přítoky

Ventrálně od žíly se nachází thymus, vpravo mediastinální pleura, vlevo aorta ascendens, truncus brachiocephalicus a za ním trachea. Za žílou jsou pravý hlavní bronchus a cévy pravé plíce.

Těsně před jejím ústím do pravé síně se do vena cava superior vlévá vena azygos. Dalšími přítoky jsou drobné mediastinální žíly (z perikardu a předního mediastina) a vena thoracica interna dextra (která může ústit i do v. brachiocephalica).

Žilní spojky mezi vena cava superior a vena cava inferior se nazývají kavokavální anastomózy.

Vena jugularis interna


Vena jugularis interna
Vnitřní hrdelní žíla
TA A12.3.00.001
Pokračuje z sinus sigmoideus
Vlévá se do angulus venosus dx. et sin
Soutok s v. subclavia ve v. brachiocephalica

Vena jugularis interna (vnitřní hrdelní žíla, VJI) je nejdůležitější žíla oblasti hlavy a krku.

Průběh

Tato žíla začíná slepým rozšířením pod lební bazí – bulbus venae jugularis superior, do kterého se z foramen jugulare vlévají hlavní nitrolebeční přítoky. Žíla sestupuje jako 8–16 mm široký kmen v nervově-cévním svazku krčním. Probíhá pod m. sternocleidomastoideus dorsolaterálně od a. carotis interna a dále laterálně od a. carotis communis. Vzácně může být karotida dorsálně od VJI.[1] Kaudálně se žíla rozšiřuje, čímž vzniká bulbus venae jugularis inferior – vřetenovité rozšíření, nad kterým může být v žíle chlopeň. Žíla se v angulus venosus dx. et sin. slévá s vena subclavia, čímž vzniká vena brachiocephalica. Do těchto soutoků se vlévají hlavní mízní kmeny.

Přítoky

Žíla sbírá krev z lebeční dutiny a z lebečních stěn, z vnitřního ucha, z očnice a infratemporální jámy, z obličeje, měkkých pokrývek lebečních, čelní a temporální krajiny, z jazyka, z thyroidey a z hrtanu. Přijímá i tedy část žil jdoucích podél větví a. subclavia. Její přítoky jsou v přibližném kraniokaudálním pořadí následující:

  • venae cerebri - povrchové a hluboké mozkové žíly
  • venae meningae - žíly tvrdé pleny
  • sinus durae matris
  • venae diploicae - žíly z kostí lebeční klenby
  • venae labyrinthi - žíly z vnitřního ucha
  • venae emissariae - spojky intrakraniálních a extrakraniálních žil
  • vena ophtalmica - sbírají krev z oka a očnice
  • plexus pterygoideus cestou vena retromandibularis
  • venae pharyngeae - sbírají krev z žilní pleteně hltanu (plexus pharyngeus)
  • vena facialis - sbírá krev z obličejových částí lebky
  • vena lingualis - sbírá krev z jazyka
  • venae thyroideae superiores - sbírají krev z horních částí štítné žlázy a hrtanu a podílejí se na vytvoření společných žilních kmenů truncus thyrolingualis nebo truncus thyrolinguofacialis
  • vena thyroidea media - sbírá krev ze středních částí štítné žlázy
  • vena temporalis superficialis - sbírá krev z čelní, spánkové a temenní krajiny


Mnemotechnická pomůcka na extrakraniální přítoky VJI: often red pandas make funny little phrases, some may sway my troubles away (ophtalmica, retromandibularis, plexus pterygoideus, maxillaris, facialis, lingualis, pharyngei, thyroideae superiores, thyroidea media, temporalis superficialis, temporalis media, transversa faciei, auricularis posterior)

Centrální žilní katetrizace

Vena jugularis interna je jedním ze základních přístupů pro zavedení CŽK. Při kanylacích na levé straně, kde do angulus venosus ústí ductus thoracicus, může dojít k významnějším únikům lymfy. Oproti kanylaci v. subclavia je technika bezpečnější z hlediska vzniku pneumothoraxu, avšak je zde při zavádění katetru těžší orientace a pro pacienta je takto zavedená kanyla méně komfortní. [1]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Centrální žilní katetr.

Vena brachiocephalica

vena brachiocephalica
ramenohlavá žíla
Vena brachiocephalica.
Vena brachiocephalica.
TA A12.3.09
Vzniká z soutok v. jugularis int.v. subclavia
Soutok s soutokem pravé a levé vena brachiocephalica vzniká v. cava sup.

</noinclude>

Vena brachiocephalica dextra et sinistra vzniká soutokem vena jugularis interna a vena subclavia pod sternoklavikulárním skloubením. Odvádí odkysličenou krev z hlavy, krku a horních končetin. Tyto žíly jsou široké 1–1,5 cm. Soutokem pravé a levé v. brachiocephalica vzniká vena cava superior.

V. brachocephalica dextra je dlouhá asi 3 centimetry. Prochází téměř svisle za pravým okrajem manubria a dorsálně naléhá na pleuru.

V. brachiocephalica sinistra je dlouhá asi 6 centimetrů a ke spojení s druhostranou žilou sestupuje mediokaudálně. Ventrálně žíla sousedí v dětství s thymem, na kterém vytváří otisk, v dospělosti s vazivem se zbytky tkáně thymu. Dorsálně od ní se nacházejí tři velké arterie vycházející z arcus aortae.

Přítoky

  • v. thyroidea inferior
    • ústí jako párová žíla nebo nepárový plexus thyroideus impar;
  • v. laryngea inferior;
  • drobné žíly z thymu, perikardu, bronchů, trachey, oesophagu a mediastina;
  • v. vertebralis – provází a. vertebralis, ale vystupuje až z C7;
  • v. thoracica interna – vpravo často ústí do v. cava superior.

Reference