Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/157. Otázka

Z WikiSkript


Plexus cervicalis

Krční pleteň (plexus cervicalis) je tvořena ventrálními větvemi (rr. ventrales nervorum spinalium) prvních čtyř krčních nervů C1–C4 a jejich spojkami. Tato pleteň se nachází na m. scalenus medius a na m. levator scapulae pod m. sternocleidomastoideus. Je kryta hlubokou krční fascií (lamina praevertebralis). Z pleteně vycházejí nervy senzitivní i motorické pro svaly a kůži krku a pro bránici.

Senzitivní nervy

Senzitivní inervace hlavy, modrá a fialová oblast jsou inervovány z plexus cervicalis

Vystupují na povrch v polovině zadního okraje m. sternocleidomastoideus v místě nazvaném punctum nervosum. Na povrch se dostávají velmi blízko sebe. Odtud se senzitivní nervy rozcházejí k příslušným inervačním oblastem.

N. occipitalis minor (C2 - C3)

Průběh: stoupá podél zadního okraje m. sternocleidomastoideus do laterální části týlní krajiny

Inervace: kůže laterální části týlní krajiny

N. auricularis magnus (C2 - C3)

Průběh: běží po povrchu m. sternocleidomastoideus vzhůru pod boltec, vydává dvě větve:

  • r. anterior – často mívá spojku s n. facialis
  • r. posterior

Inervace:

  • r. anterior – kůže přední strany boltce (vyjma okrsků inervovaných IX. a X. hlavovým nervem), kůže regio parotideomasseterica
  • r. posterior – kůže zadní strany boltce, kůže regio mastoidea

N. transversus colli (C3)

Průběh: jde mediálně dopředu přes m. sternocleidomastoideus pod kožní sval krční (platysma), dělí se na dvě větve:

  • r. superior – má spojku s r. colli nervi facialis – tzv. ansa colli superficialis
  • r. inferior

Inervace:

  • r. superior – kůže v regio suprahyoidea
  • r. inferior – kůže v regio infrahyoidea

Nn. supraclaviculares (C3 - C4)

Tvoří je variabilní počet tenkých senzitivních nervů, které po výstupu z punctum nervosum vějířovitě sestupují přes klavikulu. Vytváří 3 skupiny:

  • nn. supraclaviculares mediales – jdou kaudálně a mediálně, inervují kůži ve fossa jugularis a nad manubrium sterni
  • nn. supraclaviculares intermedii – sestupují kaudálně a inervují kůži v dolní části krku a v klavikulární a infraklavikulární krajině (v rozsahu m. pectoralis major)
  • nn. supraclaviculares laterales – sestupují kaudálně a dozadu, inervují kůži akromiální krajiny
Mnemotechnická pomůcka: Ondra Miluje Adélu a Míšu, Tomáš Cvičí S Cyrilem -> n. Occipitalis Minor, n. Auricularis Magnus, n. Transversus Coli, nn. SupraClaviculares.

Motorické nervy

Schéma cervikálního plexu

Krátké nervy: rr. musculares

Dlouhý nerv: n. phrenicus

Rr. musculares

Odstupují ze všech rr. ventrales krční pleteně.

Inervace:

  • C1 – m. rectus capitis lateralis
  • C1, C2 – m. rectus capitis anterior
  • C2, C3 – m. longus capitis
  • C2–C4 – m. longus colli

N. phrenicus (C4, vedlejší vlákna z C3 a z C5)

N. phrenicus je poměrně silný, smíšený nerv s převahou motorických vláken.

Průběh: vystupuje z plexus cervicalis při laterálním okraji m. scalenus anterior, sbíhá po jeho přední ploše skrze apertura thoracis superior (uložen před n. vagus) kaudálně do mediastina.

  • N. phrenicus dexter: sestupuje dále mezi a. et v. subclavia, po pravém okraji v. brachiocephalica dextra a v. cava superior.
  • N. phrenicus sinister: sestupuje mezi a. et v. subclavia, přikládá se k levému boku arcus aortae (před n. vagus sinister)

Kaudálně pak běží oba nervy po bocích perikardu mezi perikardem a mediastinální pleurou ventrálně od plicních hilů. Část vláken prochází vpravo skrze foramen venae cavae a část vlevo skrze hiatus oesophageus na abdominální povrch bránice.

Inervace:

Motorická vlákna:

  • rr. phrenici – inervují bránici

Senzitivní vlákna:

  • rr. pericardiaci – vlákna pro perikard, mediastinální a brániční pleuru
  • rr. phrenicoabdominales – inervují peritoneum pod bránicí až po úroveň žlučníku a pankreatu

N. phrenicus accessorius – přídatná vlákna obvykle z C5 vedená jako samostatná větev z plexus brachialis

Klinické poznámky: Poškození n. phrenicus dx. nebo sin. způsobuje obrnu příslušné části bránice. Dráždění nervu způsobuje záškuby bránice, což může být známkou zánětu peritonea nebo poškození mozku. V běžném případě se jedná o škytavku (singultus).

Plexus brachialis


Schéma větvení plexus brachialis
Plexus brachialis a jeho anatomické rozložení

Plexus brachialis (pažní pleteň) je nervová pleteň, která inervuje horní končetinu. Vzniká spojením ventrálních větví C5–Th1, z C4 – slabší a variabilní spojka do C5. Sahá od výstupů z krční páteře skrz fissura scalenorum až do axily, spojují se – 3 primární svazky – trunci plexus brachialis.

truncus superior (vlákna z C5 a C6)
truncus medius (vlákna z C7)
truncus inferior (vlákna z C8 a Th1)

Sestupují dále kaudálně a laterálně za klavikulu. Každý svazek se rozdělí na přední a zadní větev. Ty se mezi sebou znovu spojují a vytvoří 3 druhotné svazky – fasciculi plexus brachialis – uloženy pod m. pectoralis minor a obemykají a. axillaris

Podle vztahu k a. axillaris se dělí:

  • Fasciculus lateralis (C5–C7) – vzniká spojením předních větví truncus superior a medius, laterálně od a. axillarisn. musculocutaneus, radix lateralis nervi mediani (laterální část n. medianus).
  • Fasciculus medialis (C8–Th1) – samostatná přední větev z truncus inferior, mediálně od a. axillarisradix medialis nervi mediani (mediální část n. medianus), n. ulnaris, n. cutaneus brachii medialis (slabší), n. cutaneus antebrachii medialis.
  • Fasciculus posterior s. dorsalis (C5–Th1) – uložen dorsálně od a. axillarisn. axillaris, n. radialis.

Podle vztahu ke klavikule:

  • pars supraclavicularis
  • pars infraclavicularis

Větve plexus brachialis

Nervy horní končetiny

Pars supraclavicularis:

  • Nervus dorsalis scapulae (C5, C6) – míří k mediálnímu okraji lopatky přes m. scalenus medius a posterior a přes m. levator scapulae, inervuje: mm. rhomboidei, m. levator scapulae.
  • Nervus thoracicus longus (C5, C6) – běží ve střední axilární čáře, po m. serratus anterior (inervuje – obrna se projeví nemožností abdukce paže nad horizontálu).
  • Nervus subclavius (C5, C6) – slabý nerv směřující pod klavikulu, inervuje: m. subclavius (ve 20 % silnější – spojka s n. phrenicus).
  • Nervus suprascapularis (C4–C6) – míří k hornímu okraji lopatky podél m. omohyoideus a vstupuje do incisura scapulae (pod ligamentum transversum scapulae) a do fossa supra a infraspinata, inervuje: m. supraspinatus, m. infraspinatus, pouzdro ramenního kloubu.
  • Nervus pectoralis medialis a lateralis (C5–Th1) – směřují pod klavikulu mezi oba prsní svaly (inervují je).
  • Nervus subscapularis (C5–C7) – několik větviček, odstupují různě z plexus brachialis, inervují: m. subscapularis a m. teres major.
  • Nervus thoracodorsalis (C6–C8) – sbíhá po vnitřní ploše m. latissimus dorsi k jeho laterálnímu okraji, inervuje: m. latissimus dorsi.
  • Rami musculares – krátké větvičky – inervace: mm. scaleni, m. longus colli.

Pars infraclavicularis:

  • Nervus musculocutaneus (C5–C7) – odděluje se v axile z fasciculus lateralis, proráží m. coracobrachialis (odtud staré označení svalu – musculus perforatus Gasseri) a vstupuje mezi m. biceps brachii a m. brachialis, inervuje: m. coracobrachialis, m. biceps brachii, m. brachialis – (motoricky flexory paže), pokračuje na předloktí – n. cutaneus antebrachii lateralis (sensitivní) – sestupuje mezi m. biceps a m. brachialis, proráží fascii, přidává se k vena cephalica antebrachii, inervuje: kůži laterální poloviny předloktí.
  • Nervus medianus (C5–Th1) – vzniká spojením radix medialis a radix lateralis.
  • Nervus ulnaris (C8–Th1) – z fasciculus medialis.
  • Nervus cutaneus brachii medialis (C8–Th1) – slabý nerv z fasciculus medialis, proráží fascia axillaris nebo až fascia brachii a vstupuje do podkoží, konečné větve pro kůži mediální poloviny paže, za průběhu axillou spojky z interkostálních nervů (2, někdy 3) – pro kůži axilynervi intercostobrachiales.
  • Nervus cutaneus antebrachii medialis (C8–Th1) – slabý nerv z fasciculus medialis, zpočátku provází vena brachialis, prostupuje skrze hiatus basilicus do podkoží, konečné větve pro kůži na ulnární straně předloktí – ramus anterior (radiálně od žíly, inervuje: přední stranu ulnární části předloktí), ramus ulnaris (ulnárně od žíly, zatáčí na dorsální stranu předloktí).
  • Nervus axillaris (C5–C6) – inervuje: m. deltoideus a m. teres minor, ramenní kloub, pokračuje – nervus cutaneus brachii lateralis superior do podkoží mezi m. deltoideus a caput longum m. tricipitis brachii, inervuje: kůži v krajině deltového svalu a kůži laterálního okraje paže.