Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/187. Otázka

			187. Otázka
			Kůže – stavba epidermis a dermis, typy kůže, kožní relief, kožní receptory, kožní adnexa (chlupy, nehty, žlázy)
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Kůže

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m², tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti.

Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis (pokožka), corium (dermis – škára) a tela subcutanea (subcutis – podkožní vazivo).

Příčný průřez kůží

Pokožka (Epidermis)

Vrstvy epidermis na histologickém preparátu

Epidermis je ektodermálního původu, tvoří vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící. Průměrná tloušťka je přibližně 0,3–1,5 mm. Do spodní hranice epidermis zasahují výběžky koria, tzv. papily. Zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní, např. na hlavě toto zrání trvá 14 dní. Buňky z nezrohovělých vrstev, keratinocyty, se mění keratinizací v šupiny, korneocyty.

Rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk: stratum basale, stratum spinosum, stratum granulosum, stratum lucidum a stratum corneum.

Stratum basale (bazální vrstva)

Stratum basale tvoří jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk keratinocytů a zrnka melaninu, která tvoří nad jádrem čepičku. Buňky jsou navzájem spojeny desmozomy, připojení k zóně bazální membrány je prostřednictvím hemidesmozomů.

Melanocyty

Jedná se asi o buňky s početnými výběžky, kterými transportují jejich hlavní produkt, melanin do okolních keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů). Melanocyty nejsou připojeny k sousedním keratinocytům desmozomy, ale jsou připojeny hemidesmosomy k bazální membráně. Kvůli tomuto nádorové buňky (melanom) rychle a snadno metastazují.

Merkelovy buňky

Jsou to mechanoreceptory, nachází se ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu. Mají oválná jádra, světlou cytoplazmu, jejich peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.

Stratum spinosum

Spolu se stratum basale tvoří stratum germinativum Malpighii. Jedná se o polygonální buňky spojené pomocí desmozomů (pod mikroskopem vypadají jako trny). Jejich mezibuněčné prostory jsou vyplněny tkáňovým mokem. Mechanickou odolnost kůže zajišťují cytokeratinová filamenta.

Langerhansovy buňky

Jedná se o dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis. Vznikají v kostní dřeni, mají schopnost prezentace antigenů lymfocytům ("antigen presenting cells"). Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření. Mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu. Od keratinocytů je lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.

Stratum granulosum

Obsahuje jednu nebo více vrstev plochých buněk. Mají bazofilně se barvící hrubá zrna keratohyalinu (keratin, trichohyalin, profillagrin,...), která jsou meziproduktem rohovění. Chrání kůži před účinkem látek z okolí pomocí uvolnění granul glykolipidového charakteru exocytózou do mezibuněčných prostor (Odlandova tělíska).

Stratum lucidum

Stratum lucidum je tenká vrstva epidermis obsahující 2–3 vrstvy buněk. Jádra již nejsou barvitelná, cytoplasma je homogenní. V této vrstvě se přeměňuje keratohyalin v granula glykogenu a eleidinu. Tvoří důležitou bariéru a nejnápadněji je vyvinuta na dlaních a chodidlech.

Stratum corneum

Skládá se z několika vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk, korneocytů. Podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis. Nejsilnější typ je na chodidlech a dlaních. Stratum corneum se dělí na dvě části - stratum conjunctum (spodní kompaktní vrstva) a stratum disjunctum (horní olupující se vrstva).

Škára (Corium)

Corium je mezenchymálního původu. Je tvořeno vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami.

řídké kolagenní vazivo stratum papillare

Má 2 odlišné vrstvy stratum papillare a stratum reticulare.

Stratum papillare

Tato část vybíhá směrem do epidermis v podobě papil. Utváří řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny. Nachází se zde volná sensitivní nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerovo, Ruffiniho...

Stratum reticulare

Stratum reticulare najdeme pod papilární vrstvou v podobě husté pleteně kolagenních a elastických vláken. Je zde méně buněk, obsahuje ale lalůčky tukových buněk a Vaterova–Paciniho tělíska.

Stavba škáry

Vazivová složka

Tvoří ji 4 druhy vláken:

1. kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže)
2. elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost a pružnost
3. retikulinová – jemné
4. kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům dermis

Buněčné elementy

Mezi buněčné elementy patří fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.

Krevní cévy

Dělíme na dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký. Mezi nimi jsou rami communicantes.

Mízní cévy

Začínají v papilách a také tvoří 2 systémy.

Nervy

V rámci sensitivních nervů se jedná o jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení. Mezi tyto zakončení patří Ruffiniho tělísko, Meissnerovo tělísko či Vaterovo–Paciniho tělísko. Ruffiniho tělísko je obaleno perineuriem a kolagenními vlákny. Meissnerovo tělísko má oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho a vyskytuje se na bříškách prstů, dlaních, chodidlech, rtech, jazyku. Jde o nahromadění buněk Schwannových a kolagenních vláken, která poutají bazální membránu k epidermis. Vaterovo–Paciniho tělísko o velikosti 1-3 mm má oválný tvar. Registruje tlakové vjemy, vyskytuje se nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích a šlachách. Vegetativní nervy mají funkce žláz, jsou schopny vazokonstrikce i dilatace. Jsou příčinou i stahů m. arrectores pilorum.

Tela subcutanea

Podkoží má mezenchymální původ. Vyskytuje se zde vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení a potní žlázy. Nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější na hýždích, břiše a stehnech.

Kožní adnexa

 Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy

Související články

• Fyziologie kůže
• Vývoj kůže
• Funkce kůže
• Fototypy | Pigment | Poruchy pigmentace
• Kůže tlustého typu / Thick skin - HE
• Histologie: Kůže tlustého typu (histologický preparát) | Axilla/histologický preparát | Procvičování:Kožní systém

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 4.11.2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

Literatura

• MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2393-8.

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

• JIRSOVÁ, Zuzana. Kůže [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2011. 

Externí odkazy

• Příčný průřez kůží

Chlupy a vlasy

Schematický průřez kůží

Chlupy a vlasy jsou vláknité keratizované struktury nacházející se po celém těle kromě palma manus, planta pedis, červeně rtů, labia minora, clitoris a glans penis.

Na povrchu těla je přibližně 60 chlupů na cm². Vlasy jsou nejdelší chlupy na lidském těle, vyrůstají na vlasaté části hlavy v množství cca 600 vlasů na cm². Charakter vlasu (barva a tloušťka) jsou rozdílné v závislosti na lokalizaci, rase a mohou se měnit dle věku a pohlaví.

• Lanugo (chmýří) – fetální a terminální (chloupky), velusový vlas, terminální vlas;
• pilli longi – vlasy kštice, vousy, chlupy podpaží, ohanbí a další ochlupení;
• pilli breves – obočí, chloupky v nose, chloupky v ústí zevního zvukovodu.

Makroskopická struktura

Chlup má dvě hlavní části, část volnou (scapus pilli) a část zanořenou do kůže, tzn. kořen (radix pilli). V hloubce končí ztluštěním, tzv. vlasovou cibulkou – bulbus pilli se zárodečnou matrix. Do vlasové cibulky se zespodu noří část vazivové pochvy – vlasová papila, která obsahuje četné cévy.

Mikroskopická struktura

Buňky vlasové cibulky obklopující vlasovou papilu jsou cylindrické, nasedají na dobře vyvinutou bazální laminu a jsou ekvivalentní buňkám stratum basale epidermis – mitoticky se dělí a jejich dceřiné buňky se dostávají do vyšších oblastí vlastního vlasu a jeho vnitřní epitelové pochvy. Další částí je dřeň vlasu (medulla pilli), kterou tvoří velké vakuolizované, neúplně keratizované buňky. Tyto buňky jsou lokalizované ve střední části bulbus pilli nad vlasovou papilou.

Poslední částí je kůra vlasu (cortex pilli), kterou tvoří buňky těsně obklopující centrální oblast bulbus pilli. Ty se diferencují na buňky vřetenovitého tvaru, keratinizují a zůstávají pevně spojené. Vrstva kubických buněk směrem dále k periferii bulbus pilli se postupně mění na buňky cylindrické, ve směru vertikální osy se oplošťují a úplně keratinizují. Ukládají se vzájemně svými konci přes sebe, takže jejich volné konce směřují apikálně ke konci volného vlasu, což připomíná uložení "tašek na střeše".

Melanocyty

Melanocyty jsou dendritické buňky původem z neurální lišty uložené mezi epitelovými buňkami na bazi bulbus pilli. Tyto buňky tvoří melanin, který je syntetizován v melanozmech z tyrozinu a vyskytuje se ve dvou formách - eumelanin (nejběžnější forma, hnědočerný polymer) a feomelanin (podmiňuje zrzavé vlasy a pihy). Na aktivitě melanocytů závisí barva vlasu. Pigment je předávaný buňkám kůry a dřeně vlasu – stejným způsobem jako keratinocytům v epidermis.

Vlasový folikul

Struktura vlasu

Je tvořen kořenem, který je obalený vnější a vnitřní epitelovou pochvou. Vnější epitelová pochva je vrstva buněk okolní kůže, která se zanořuje do dermis okolo kořene vlasu a jeho vnitřní epitelové pochvy.

Vnitřní epitelová pochva se diferencuje z okraje bulbus pilli a kompletně obaluje počáteční úsek radix pilli. Její buňky postupně degenerují a deskvamují (ztrácí se na úrovni, kde do vlasového folikulu ústí mazová žláza). Vnitřní epitelová pochva se skládá ze tří vrstev:

• Kutikula pochvy – obdobná struktura jako kutikula vlasu, avšak volné konce směřují opačně, tedy směrem k bulbus pilli; buňky obou kutikul jsou do sebe zaklíněné a společně jsou posouvány apikálním směrem.
• Huxleyova vrstva – 1–3 řady oploštělých kubických buněk, které mají v cytoplazmě výrazné eosinofilní trichohyalinové granule.
• Henleyova vrstva – ploché epitelové buňky, které mají charakter stratum lucidum epidermis.

V okolí apikální oblasti folikulu se nachází plně vyvinutá epidermis, která se v hlubších partiích ztenčuje a nacházíme zde vrstvy odpovídající stratum germinativum epidermis. Buňky epidermis jsou velké světlé a bohaté na glykogen. Kolem vnější epitelové pochvy nacházíme vazivovou pochvu složenou z vnitřních cirkulárně a vnějších longitudinálně uspořádaných elementů vazivové tkáně, mezi oběma vrstvami se jsou uloženy kapiláry a nervová vlákna.

Po vypadnutí vlasu se na konci provazců buněk vnější epitelové pochvy vytvoří nový bulbus pilli, do této struktury vroste nově vytvořená vazivová papila s cévami a je zahájen růst nového vlasu.

Musculus arrector pilli

Je svazek hladkých svalových buněk, který přemosťuje mazovou žlázu. Je připojený k vazivové pochvě a do stratum papillare corii a svou kontrakcí napřimuje vlas. Navíc ulehčuje vyprázdnění mazové žlázy a způsobuje depresi kůže v místě, kde je v dermis zakotvený („husí kůže)“.

Nehty

Nehet

Nehet je rohová ploténka vyrůstající z nehtové matrix, skládá se z tvrdého keratinu, který se neolupuje. Prosvítající nehtová matrix je viditelná jako proximální bílá skvrna – lunula. Nehtové lůžko propůjčuje nehtu růžovou barvu díky bohaté síti kapilár. Kožní val nehtu (paronychium) vzadu přechází v eponychium. Nehet roste 0,12 mm denně. Na rukou odrůstá za 3–4 měsíců a na nohou za 8–12 měsíců.

nehet – popis